fbpx
Mosty mají spojovat. Proč se hodně těch pražských rozpadá? Dalších 4 fotografií v galerii
Libeňský most se bude opravovat postupně. Uzavřen bude někdy v roce 2023

V Praze je na 700 mostů. Analýza po pádu Trojské lávky ukázala, že stovka jich je ve špatném stavu

Zveřejněno: 28. 2. 2019

Je to přibližně rok a čtvrt, co se v Praze zřítila pěší lávka, která spojovala Tróju s Císařským ostrovem. Tvořilo ji sto padesát šest ocelových lan, na kterých byly zavěšeny železobetonové dílce. Byla postavena v roce 1984 a o patnáct let později prošla generální opravou. Její pád odnesli zraněním čtyři lidé. Teprve pak se v Praze začalo něco dít. Tehdejší radní si všimli, že je tu mostů, jež jsou v havarijním stavu, mnohem víc.

Analýza stavu všech zhruba sedmi set pražských mostů a lávek, kterou město vypracovalo loni po havárii Trojské lávky, ukázala, že více než stovka jich je ve špatném až havarijním stavu. Dva mosty přímo ve stavu havarijním a více než čtyři desítky ve velmi špatném. Toto poměrně vysoké číslo v sobě ovšem skrývá skutečnost, že objekt, jenž je laikem vnímán jako jeden most, se skládá třeba z několika mostů. Například ten Libeňský je sestaven ze šesti samostatných mostů, přičemž „jen“ dva jsou ve velmi špatném stavu.

Havárie Trojské lávky je mementem, ale když se rozhlédneme po světě, dopadla některá přemostění daleko tragičtěji.

 

Mimochodem to, v jaké je mostní objekt kondici, se známkuje od jedničky do sedmičky – sedmička znamená havarijní stav. Dva kusy toho Libeňského mají šestku stejně jako Palackého a pohříchu neustále opravovaný most Karlův. O jeden stupeň lepší známku dostaly Mánesův, Jiráskův most a most Legií. Skvělá zpráva pro ty, co přes ně jezdí či chodí?

profimedia 0357228605

Trojská lávka se zřítila v roce 2017 a odstartovala velkou kontrolu pražských mostů


Jak se to vezme, Trojská lávka byla před zřícením hodnocena stejně. Může nás ale potěšit, že jedničkou se může pyšnit čtyřiatřicet mostů a lávek, velmi dobrých je padesát. Které to jsou, patří zřejmě mezi utajované informace. Asi proto, aby se na ně Pražané ze zvědavosti nenahrnuli a nezpůsobili tak jejich pád.

Případ odstrkovaného mostu

Všichni vědí, že nejstarším pražským mostem je ten Karlův, dříve zvaný Kamenný. Je už třetím v pořadí z těch, které v těchto místech stávaly. V místě někdejšího brodu přes Vltavu tu byl nejdříve most dřevěný a poté kamenný most Juditin, dokončený v roce 1172. Karlův most, jenž se do plného provozu dostal v roce 1402, byl na dlouhá staletí mostem jediným. Druhým v pořadí se stal řetězový most Františka I., jenž stával mezi lety 1841 až 1898 na místě dnešního mostu Legií. Jeho poměrně krátký život byl zaviněn malou nosností, a když se roku 1857 rozhoupal při přejezdu jakéhosi těžkého zařízení ze smíchovské Ringhoferovy továrny, bylo rozhodnuto o stavbě mostu bytelnějšího, kamenného, který byl otevřen v roce 1901.

profimedia 0255209418

Železniční most na Výtoni už dlouho běžcům asi sloužit nebude. Půjde k zemi. Nebo k vodě


To už ovšem stál Negrelliho viadukt, jenž byl slavnostně otevřen v červnu 1850 a sloužil železniční přepravě stejně jako jednokolejný železniční most, spojující nádraží Františka Josefa (nynější Hlavní) a Západní nádraží (Smíchovské), jenž byl zprovozněn roku 1872. V roce 1901 ho nahradil dvoukolejný, dnešní železniční most. To malé „ž“ v názvu je zcela na místě, protože most nikdy nedostal své jméno. Byl jaksi vždycky odstrkován, což se projevilo v jeho nedostatečné údržbě a nynějším havarijním stavu, kvůli němuž se zřejmě v dohledné době stane jen vzpomínkou.

Kuriozity v Braníku

Protože tu nechceme mít výčet mostů a lávek podle toho, v kterém roce počaly sloužit, zastavíme se už jen u některých, které jsou svým způsobem kuriózní. Když jsme tu mluvili o mostech ve velmi špatném stavu, je jejich společným jmenovatelem mimo jiné železobetonová konstrukce, jíž se začalo užívat v meziválečných letech. Roku 1928 k desátému výročí naší republiky byl otevřen Baxův most, pojmenovaný po tehdejším primátorovi. Ten spojoval Holešovice a Libeň. Později byl přejmenován na most Stalingradský a ještě později na Libeňský. Ano, mluvíme o mostu, který je nejčastěji probírán v tisku i na pražském magistrátu. Pro jeho opravu mluví jeho historická hodnota, pro zbourání a nahrazení novou stavbou třeba skutečnost, že v době jeho dokončení byl testován na výrazně nižší zatížení než dnešní mosty nové. Například moderní tramvaj má dvojnásobek hmotnosti, než se kterou se tehdy počítalo, navíc se intenzita dopravy zmnohonásobila.

Barrandovský most spojil roku 1988 Braník a Hlubočepy. V současnosti jde o nejvytíženější komunikací v České republice a byl postaven ve stylu brutalismu.

I to je příčinou špatného stavu mnoha mostů, u nichž se s tak skokovým nárůstem dopravy nepočítalo. Jinou kuriozitou je Branický most, který všichni Pražané znají jako most Inteligence. Byl budován v letech 1949 až 1955 jako železniční most s lávkou pro pěší a měl sloužit pro obchvat nákladní dopravy mimo centrum Prahy. Na jeho stavbě pracovali jako dělníci doktoři, filosofové, právníci a inženýři v rámci převýchovy. Soudruzi tu ovšem udělali chybu, když si nepropočítali pevnost skalního masivu na levém vltavském břehu.

profimedia 0071818259

Barrandovský most je nejvytíženější komunikací v Česku


Ta nakonec neumožnila postavit dvojkolejný tunel, a tak v rámci geniálního řešení byla jedna z kolejí na mostě demontována a využita jinde. Jak prosté. O něco severněji položený most Barrandovský, jenž spojil roku 1988 Braník a Hlubočepy, je v současnosti nejvytíženější komunikací v České republice a byl postaven ve stylu brutalismu. Mírně brutálně posloužil i lidové tvořivosti, když velké betonové plastiky na jeho koncích – u pravého břehu Rovnováha, na levém břehu pak dvě betonové mísy, sloužící jako zastřešení schodiště – byly přejmenovány na „Červ dobyvatel“ a „Krmítko pro slony“.

Když se most roztančí

Havárie Trojské lávky je mementem, ale když se rozhlédneme po světě, dopadla některá přemostění daleko tragičtěji. To, že jednotka vojáků nemůže pochodovat přes most jednotným krokem, je dnes dobře známé. Velitel vojáků, mašírujících roku 1850 přes most ve francouzském Angers, o tom ponětí neměl. Zkorodované závěsy řetězového mostu nevydržely, v řece Maine zemřelo dvě stě třicet mužů. Velice známý je také kolaps visutého mostu Tacoma Narrows, jenž díky své náchylnosti ke kroucení v prudším větru dostal přezdívku Křepčící Gerta. V roce 1940 jeho tanec zachytil amatérský kameraman. Zkroucená mostovka už v tomto případě tančila naposledy, naštěstí se žádný z řidičů při pohledu na kroutící se vozovku na most vjet neodvážil, takže se nehoda obešla bez obětí. Tedy bez lidských, v jednom z aut, která nechali vyděšení řidiči na skotačícím mostě, byl i kokršpaněl Tubby. Odmítl auto opustit.

Do stádia příprav by se také měla dostat stavba Rohanského mostu mezi Holešovicemi a Karlínem. Ta by měla ulevit ohroženému Libeňskému mostu.

Nejvíce obětí mívá zhroucení mostu železničního. K největší katastrofě tohoto druhu přispěly roku 1879 nekvalitně vyrobené litinové vzpěry u železničního mostu přes mořskou úžinu Tay ve Skotsku. Tehdy se v prudké vichřici pod přejíždějícím rychlíkem prolomilo dvanáct z osmdesáti pěti litinových podpěr a v moři utonulo sedmasedmdesát lidí. V čerstvé paměti určitě máme loňské zřícení dvousetmetrové části Morandiho mostu v Janově. Podle vyšetřovatelů za to mohlo zrezivění lana známého jako táhlo 132. Tragédie stála život třiačtyřiceti lidí a šest stovek dalších připravila o střechu nad hlavou.

Kudy budeme chodit?

Snad se takové nehody pražským mostům vyhnou a ty nové, které by (doufejme v dohledné době) tu měly stát, budou bezpečnější a lépe udržované. Nejblíže výstavbě je zřejmě most, který má vést od podolského koupaliště k zastávce Lihovar – most Dvorecký. Bude určen pro tramvaje, autobusy veřejné dopravy, cyklisty a chodce, osobní auta s výjimkou záchranářských vozů budou mít zákaz. Pro ně bude naopak určen most, jenž by měl stát jen o něco níže po proudu řeky u podolského přístavu nedaleko vodárny.

Související…

Jak se Praha dostala k pitné vodě? Káraný, Podolí a pak ŽelivkaArchitekt Václav Aulický: Transgas je nenahraditelné svědectví dobyEkolog Vojtěch Vosecký: Praha potřebuje hnědé popelnice a re-use centra

V severní části Prahy by pak měla vyrůst nová Trojská lávka a lávka z Vítkovské promenády na Balabenku. Do stádia příprav by se také měla dostat stavba Rohanského mostu mezi Holešovicemi a Karlínem. Ta by měla ulevit nejen ohroženému Libeňskému mostu, ale i mostu Hlávkovu. Uvažuje se i o mostu pro tramvaje, který by spojil Podbabu na levém břehu s Trójou, v tomto případě je však ve hře ještě tunel pod Vltavou. Trochu fantaskní jsou úvahy o lanové dráze… Nu, a veškerá přemostění v oblasti našeho hlavního města by měl dovršit most pro městský obchvat mezi Suchdolem a Bohnicemi. To je ovšem námět na pokračování a na soudní tahanice kolem toho, kudy vlastně ten obchvat povede. Jako v mnoha jiných případech i zde uvažovaný most zatím nespojuje, ale rozděluje. Nechť se tedy nechají naši vnuci a vnučky překvapit.

foto: Profimedia, zdroj: Pražské mosty podle Wikipedie

Tipy redakce

Zneužívají fotek vašich dětí? Jak fungují digitální únosci

Zneužívají fotek vašich dětí? Jak fungují digitální únosci

O rodičích, kteří na internetu pilně dokumentují každý okamžik života svých...

Jan Rak: Realitu si každý vytváří podle sebe, až si to uvědomíme, bude tu ráj

Jan Rak: Realitu si každý vytváří podle sebe, až si to uvědomíme, bude tu ráj

Je realita to, co vidíme? Nebo si ji každý z nás vytváří po svém? Co nám vlastně o...

Pouštíte dětem videa z jejich akcí? Můžete je tak připravit o zážitek

Pouštíte dětem videa z jejich akcí? Můžete je tak připravit o zážitek

Kamera je úžasný vynález. Dokáže zaznamenat skutečnost a uchovat ji v reálné...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.