fbpx

Flowcast @29 se Štěpánem Rattayem: Doutnák zodpovědnosti ve zdravém městě krátkých vzdáleností 2 fotografie
Štěpán Rattay (foto: Petr Neubert)

Proč se člověk, který léta vede projekty v protikorupčních organizacích, pustí do politiky, navíc v místech, která jsou považována za jedny z nejzakalenějších rybníčků, plných komunálního bahna?

Zveřejněno: 17. 9. 2022

„Doutnák zodpovědnosti ve mně dýmá už od studentských let,“ říká Štěpán Rattay, člen Pirátské strany, který se po čtyřech letech místostarostování ve Svatém Janu pod Skalou a osmi letech vedení neziskové organizace Oživení (a spoluzaložení velmi známé Rekonstrukce státu) začal věnovat komunální politice na Praze 5, v jedné ze tří největších čtvrtí metropole. Nelíbilo se mu, co tam viděl, a zároveň si uvědomoval zásadní věc. Může o tom mluvit, tak jako drtivá většina našich spoluobčanů, nebo pro to může něco udělat. „Je to rozdíl vidět politiku zevnitř, vykonávat ji aktivně, zajímat se o ni a nemít zodpovědnost za rozhodnutí a za to, co se v politice dělá,“ říká nadšený cyklista, který je velkým zastáncem konceptu města krátkých vzdáleností.

„V okolí vašeho bydliště by měly všechny nezbytné služby a ideálně i vaše práce být ve vzdálenosti 15 minut chůze. Musíme začít uvažovat o tom, jak se po Praze dopravovat. A když koncipujete město krátkých vzdáleností, musíte počítat s tím, že se po něm člověk bude pohybovat pěšky a bude žít zdravě. To je totiž to, co chci nejvíc. Chci zdravé město, po všech stránkách zdravou Prahu.“

Čím dál víc Pražáků si uvědomuje, že MHD funguje vlastně dobře, a to je zase krůček do situace, kdy se po městě pohybujeme zdravěji.

 

A to, že je to úkol na velmi dlouhou dobu a že budou po cestě překážky, je mu jasné. „Prosazuju zdravý lobbing,“ brání Štěpán Rattay jeden z výrazů s nepříliš dobrou pověstí a vzápětí dodává, jak si to představuje: „Není to o tom protlačovat své názory na sílu a rozdávat peníze v obálkách na benzínce v Průhonicích. Zdravý lobbing znamená poskytovat dostatečně kvalifikované a otevřené informace pro zodpovědné rozhodování.“

Štěpán Rattay. Foto: Zdeněk Strnad

Co dalšího ještě v podcastu uslyšíte

(0:48) Doutnák zodpovědnosti ve mně dýmá už od studentských let.

(5:12) Osm let jsem řídil organizaci, která se specializovala na oblast transparentnosti ve veřejné správě. Byl to boj s korupcí, který v těch letech byl doopravdy hodně na vlně, kdy se i skloňoval politický strach.

(7:20) (o transparentnosti uvnitř strany): Je to strašně důležitý nástroj a ochranný mechanismus. Jinak bychom asi nebyli tou politickou stranou, která v Praze kandiduje bez korupčních skandálů. Ale je to daň za něco, co prostě nemusí být pro aktivního politika pohodlné, protože mu zabere spoustu energie a kapacit to uvnitř strany vydiskutovat, a samozřejmě mu to pak bere čas se na politické půdě věnovat jiným věcem.

(10:42) Já jsem chtěl do politiky, táhne mě to tam, protože vím, že pakliže něco měnit správným směrem, musí tam člověk jít a snažit se ovlivňovat to napřímo.

(11:22) Lobbing, ten prostě musí být. Ale musí to být zdravý lobbing.

(13:15) I byznys má své odborníky, kteří chtějí dělat své podnikání a záměry zdravě a čistě. A mají právo do toho vstupovat a lobbing dělat. To je za mě ospravedlnění lobbingu, aby to nebylo vnímáno jako černé nebo špatné slovo.

(14:38) Piráti chtějí být strašně otevření, transparentní, což je v pořádku. Financování, zásadní hlasování. Nelze si ale vyříkávat všechno před veřejností. Člověk nese zodpovědnost za věci, které učiní, tak ať zpytuje svědomí, lituje toho a ať to napraví. Ale špinavé prádlo se má prát doma.

(21:50) A teď se ukazuje, a myslím, že do tohoto covid promluvil velmi pozitivně, že lidé si uvědomili hodnotu zdraví. Uvědomili si, že se musí aktivně sami pohybovat po svém okolí, a zjišťují, že najednou pořádně není kolikrát kde.

(25:40) Samozřejmě jsou potom služby nebo potřeby, které nejsou zcela běžné. Tak tam logicky nemůžeme stůj co stůj trvat na tom, že musí být ve vzdálenosti 15 minut od vašeho domova, když prostě tam zavítáte jednou za půl roku, protože například potřebujete gumy u auta.

(28:25) Jeden z faktorů, který se nesmí v žádném případě ošidit, je dopravní infrastruktura. Václavák se s přehledem přetne dálnicí a považuje se to za skvělou věc, která nám umožní průjezd Prahou. Ona to částečně umožní, ale co nám to všechno vzalo, co škod bylo napácháno z pohledu nějakého kulturního dědictví, to je šílené.

(32:00) Já sám jezdím autem, když něco převážím nebo někoho vezu. Jezdím po Praze na kole i autem. Já to prostě tak mám.

(32:20) Silnice ve městě, v Praze, mají být bych řekl daleko méně zahuštěné automobilovou dopravou a zejména mají sloužit rezidentům. Těm, kteří tady bydlí. My jsme trochu pod takovým tlakem, že město přitahuje lidi i ze širokého okolí, Středočeského kraje ideál. Lidi si zvykli sem dojíždět za prací, protože podmínky na pracovním trhu jsou tady lepší. Vydělávají tady peníze, které pak vezmou a zdaní je někde na své haciendě ve Středočeském kraji.

(36:07) Když sleduju Prahu kolem sebe, zejména třeba A1, která je vlastně asi nejdotaženější, to je cyklostezka na pravém břehu Vltavy, tak je tam ne rok od roku více lidí, ale měsíc od měsíce, včetně zimního období. A jestli jsou tady nějací zapřisáhlí motoristé, kteří řeknou, že tohle jsou všechno v zásadě žvásty nějakého sportovce, aktivisty, pumpičkáře, tak to jsou kecy. Čím dál víc Pražáků si uvědomuje, že MHD funguje vlastně dobře, a to je zase krůček do situace, kdy se po městě pohybujeme zdravěji. A čím dál tím víc lidí si uvědomuje, že může vytáhnout kolo, nebo si půjčit kolobrndu a dojet do té práce trochu jiným stylem.

(40:56) U nás v ulici jezdí autobus, který sváží půlku stráně Pod Vidoulí, Košířské, většinu pracujících dolů na Plzeňskou a na Anděl, a tam máme zaparkována auta a byl problém tam zaparkovat přes den, když jsem viděl, že tam často stojí nějaké nepražské značky. Přijedou tam ráno, zaparkují, skočí do autobusu nebo seběhnou na tramvaj a ta místa tam tímhle způsobem byla zabraná. Jakmile se namalovaly zóny, najednou problém s parkováním odpadl a je tam víc míst.

(45:10) Věřím tomu, že se Pražský okruh dostaví. Věřím tomu, že my Pražáci změníme uvažování o tom, že auto znamená cestování po Praze, po městě. Auto by pro nás pro rezidenty mělo být použito v případě, že jedu na nákup na větší vzdálenost. A když je možnost to, co potřebuju vyřídit, vyřídit jinak a dojít tam pěšky, měl bych to udělat. Udělat něco pro své zdraví.

Související…

Flowcast se Zdeňkem Hřibem: O Pražském okruhu se rozhoduje na jihu Čech
Zdeněk Strnad

foto: Petr Neubert, zdroj: Autorský článek

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...