fbpx

Vertikální farmy se rozšiřují po městech celého světa, první projekty fungují i v Praze

Zveřejněno: 13. 1. 2019

Američtí výzkumníci Christopher Webber a Scott Metthews zjistili, že potraviny v celém svém cyklu urazí průměrně 6 760 kilometrů. Pro přírodu tedy žádná výhra. Ale co kdyby jídlo na váš talíř cestovalo jenom 10 kilometrů, a to i v případě, že žijete uprostřed Prahy? Městské farmy z New Yorku dokazují, že to není utopie. A nejen ty.

I když za okny mrzne, ve městské farmě firmy Local Roots (Místní kořeny) to vypadá jako v létě. Řady zeleného hlávkového salátu se koupají v imitaci slunečního světla z LED zářivek. Místní si ruce zrovna neumažou, k pěstování rostlin totiž nepoužívají půdu – v takzvaných hydroponních farmách salát roste ve výživném roztoku, píše americký server OZY.

Farmy sklízí po celý rok. Nemusí výtěžek konzervovat, převážet na kilometry daleko, uměle zvyšovat jeho svěžest ani se starat o to, aby neublížily životnímu prostředí.

Kryté farmy – známé také jako vertikální zemědělství, hydroponie nebo farmaření v kontrolovaném prostředí – se nemusí bát záplav, mrazů ani sucha. Nehrozí jim škůdci, i když někteří farmáři pouští mezi rostliny brouky, kteří jim prospívají. Navíc spotřebují o 90–97 % méně vody než tradiční farmy, protože veškerou vodu recyklují.

Nejvyšší kvalita

Local Roots vybudovaly farmu ve vyřazených přepravních kontejnerech. Rostliny jsou v nich umístěny podobně jako knihy v knihovnách, tedy vlastně na policích. Na jeden akr plochy se tak vejde mnohem víc zeleně, než je obvyklé. Farmy sklízí po celý rok. Nemusí výtěžek konzervovat, převážet na kilometry daleko, uměle zvyšovat jeho svěžest ani se starat o to, aby neublížily životnímu prostředí. Nepoužívají pesticidy ani jiné zdraví škodlivé chemikálie, pěstují zkrátka čerstvou, kvalitní a zdravou zeleninu.

Nejsou jedinou firmou, která se rozhodla pěstovat rostliny uprostřed New Yorku. Farma nazvaná Farm.One Roberta Lianga měří 111 m2 a produkuje na 170 druhů vzácných bylin, zelených listových rostlin a jedlých květin, přičemž zdaleka ne všechny tradičně rostou v tomto podnebném pásu.

Městské zahrady se začaly objevovat v 90. letech minulého století a postupně se rozšiřují do celého světa.

„Šéfkuchaři naši nabídku skutečně oceňují,“ pochvaluje si pro server OZY Liang. „Dobře pro nás funguje i to, že jsme ve městě plném lidí s dobře fungujícím dopravním systémem, protože k doručování používáme městkou dopravu.“ Zelenina vypěstovaná pod vašimi okny ale nemusí mít nezbytně nálepku „luxusní“. Střešní farma Gotham Greens nedodává produkty jenom smetánce, ale snížila své ceny natolik, že se vyrovnají ceně dopravované zeleniny, i když je až o dva týdny čerstvější.

Do světa

Ačkoliv plodiny i uvnitř hradeb pěstovali už staří Egypťané a Inkové, většina kultur nakonec pěstitele vyloučila za hranice měst. Teprve v 19. století Němci začali zakládat komunitní zahrady, kde každý mohl pěstovat, co chtěl. A během světových válek vznikaly takzvané Zahrady vítězství – malé farmičky uprostřed parků a soukromých pozemků uprostřed měst, které měly posílit zásobování v době, kdy bylo jídla nedostatek.

Jakmile populace na Zemi dosáhne 9 miliard lidí a většina z nich bude žít ve městech, orná půda bude extrémně vzácná, anebo mimo náš dosah.

Městské zahrady se začaly objevovat v 90. letech minulého století a postupně se rozšiřují do celého světa. Vznikají v Egyptě, na Kubě, Indii, Thajsku, Číně, Zimbabwe, napříč Spojenými státy, v Kanadě, Velké Británii i Argentině. Do značné míry mohou předznamenávat naši budoucnost.

Související…

Nechám si to dovézt: Ulice měst ucpává i online nakupováníZahrádky vs. developeři: Jak můžete zachránit pražskou zeleň Tak, a teď se, zahrado, prostě starej

Ekolog Dickson Despommier se obává, že jakmile populace na Zemi dosáhne 9 miliard lidí a většina z nich bude žít ve městech, orná půda bude extrémně vzácná, anebo mimo náš dosah. Lidé si budou muset pěstovat jídlo v budovách, v nichž žijí. Vertikální farmy jim to umožní. „Můžeme v nich pěstovat lepší jídlo za méně peněz, a to způsobem, který je lepší pro životní prostředí,“ dodává David Gingera, mladý úspěšný kanadský podnikatel, který se zabývá možnostmi městského zemědělství. Městské farmaření se mimochodem dostává už i do Česka. První vertikální farmu nazvanou Feel Greens provozuje firma Fosfa.

foto: Shutterstock, zdroj: OZY

Tipy redakce

U elektromobilů je ekologičtější provoz. Ovšem výroba kvůli bateriím nikoli

U elektromobilů je ekologičtější provoz. Ovšem výroba kvůli bateriím nikoli

Na konci devatenáctého století představovaly elektromobily špičku tehdejší...

Twitter uživatelům ukazuje, co si o nich myslí. Někdy je to úplně mimo

Twitter uživatelům ukazuje, co si o nich myslí. Někdy je to úplně mimo

Inferred interests neboli „odvozené zájmy“ je název funkce sociální sítě Twitter,...

Naše kultura potřebuje pomoct, říká jazzový kytarista Rudy Linka

Naše kultura potřebuje pomoct, říká jazzový kytarista Rudy Linka

S jazzovým hudebníkem a kytaristou jsme se sešli v restauraci nedaleko...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.