fbpx

Zveřejněno: 16. 6. 2017

Vědci zjistili, že kognitivní schopnosti prasat se dají přirovnat k úrovni tříletých dětí. Autoři studie doufají, že její výsledky donutí lidi jinak přemýšlet o takových zvířatech, která jsou tradičně považována za maso.

„Ukázalo se, že prasata mají řadu kognitivních schopností podobně jako ostatní vysoce inteligentní druhy, například psi, šimpanzi, sloni, delfíni, a dokonce i lidé,“ říká neurolog lori Marino z univerzity Emory. „Jsou to dostatečné vědecké důkazy pro to, abychom přehodnotili náš celkový vztah k nim.“

Kognitivní schopnosti jako tříleté dítě

Vědci k tomuto závěru dospěli poté, co zanalyzovali desítky studií týkajících se prasat a jiných zvířat a porovnali jejich výsledky. Celkově lze říci, že výzkumy naznačují, že prasata mají vynikající dlouhodobou paměť a jsou schopna řešit bludiště a další testy, které vyžadují lokalizaci objektů. Dokážou také pochopit jednoduchý symbolický jazyk a naučit se složité kombinace symbolů a objektů. Několik studií ukázalo, že prasata jsou dokonce chytřejší než psi a kočky a umí řešit problémy rychleji než mnozí primáti. Jejich kognitivní schopnosti se dají přirovnat ke schopnostem tříletých dětí. Když je jim dána příležitost žít mimo přeplněné velkochovy, prasata jsou zvídavá a tvoří si přátele stejně jako my.

Dobrá paměť a empatie

Ve studii z roku 2009 na univerzitě v Cambridge byl prasatům, která se dříve seznámila se zrcadlem, ukázán talíř s jídlem. K němu se zvířata mohla dostat jen za pomoci zraku, nikoli čichu a musela pochopit, že v zrcadle je pouze jeho obraz a že jídlo tedy není za zrcadlem. Musela si také zapamatovat celý prostor, ve kterém se nacházela. Podle výzkumníků si prasata ráda hrají a často předstírají bojování stejně jako psi. Mají komplexní společenský život, často se učí od sebe navzájem a spolupracují, jsou také schopna empatie.

havrani shutterstock 344277506

Další výzkumy se zvířaty

Emoční inteligenci mají například i vrány a havrani. Konrad Lorenz zjistil ve výzkumné stanici v Rakousku, že tito ptáci utěšují jiné, když jsou ve stresu po boji. Havran si sedne vedle smutného zvířete tak, že se jejich těla dotýkají, a občas mu i uhlazuje peří. Také u myší se ukázalo, že jsou schopné odhalit bolest druhých, ale utěšují jen své příbuzné. Garet Lahvis, odborný asistent na univerzitě v Oregonu, říká: „Myši jsou schopné složitější formy empatie, než bychom kdy vůbec předpokládali.“ Sojky zase podle kalifornské univerzity „pohřbívají“ své kamarády. Létají nad mrtvým tělem, kvílí a pískají, což může být příčinou smutku. 

Profesor Broom z univerzity v Cambridge říká: „Pokud budou zvířata společensky uznána jako inteligentní bytosti, je větší pravděpodobnost, že přestanou být považovaná za stroje na potravu a začne s nimi být zacházeno jako s citlivými stvořeními.“

Čtěte také:

V patnácti se kluk z farmářské rodiny rozhodl vymýtit továrny na smrt

Romana Šonková: Lidé by měli vědět celou pravdu o živočišných potravinách

Známe skutečnou cenu levného masa

foto: Shutterstock, zdroj: Animal Equality

Tipy redakce

Díky čemu vznikl na Zemi život? Zřejmě pomohla činnost pevninských sopek

Díky čemu vznikl na Zemi život? Zřejmě pomohla činnost pevninských sopek

Vznik života je pořád ještě pro nás zahalen tajemstvím, tedy pokud nejsme...

Změní vesmírní chameleoni Einsteinovu teorii relativity?

Změní vesmírní chameleoni Einsteinovu teorii relativity?

Vesmír se rozpíná a zároveň zrychluje. O tom mezi vědci panuje v zásadě shoda....