fbpx


Na Valpuržinu noc, kdy duben přechází v květen, se po Česku obvykle pálí ohně a v nich zlé čarodějnice. Proč vlastně?

Zveřejněno: 30. 4. 2020

Je tradiční pálení čarodějnic posledního dubna pouhá zábavná kratochvíle? Nebo jde o pravěkou fascinaci silným živlem, magií a silou přírody? Letos to sice vypadá, že nám kvůli suchu pálení ohňů úřady nezakážou, ale zase se moc nemůžeme shlukovat a dýchat kouř přes roušku taky není úplně ono. Proč tedy ohně vlastně zapalujeme a kde se bere jejich magická síla?

Posvátné a slavnostní ohně byly zapalovány od doby, kdy člověk tento živel objevil. A určitě byly i u počátků náboženského a magického myšlení. Nejenže byl oheň sám předmětem uctívání, ale jeho prostřednictvím projevovali lidé úctu a oddanost svým bohům. Byl médiem ničivým, ale i očistným. Skrze něj se k bohům dostávaly oběti, měl sílu oprostit osoby i předměty od všeho zlého, včetně nemocí a různých strastí, dalo se v něm spálit vše škodlivé nebo mohl představovat slunce a jeho moc.

Posvátný oheň

Před příchodem křesťanství pálili lidé velké vatry ve všech obydlených částech dnešní Evropy. Při téměř každém náboženském svátku, při jarní i podzimní rovnodennosti, letním a zimním slunovratu a v mezidobí (tehdy většinou při úplňku) při slavnostech, které by dnes připadaly na Svátek všech svatých, Hromnice, Valpuržinu noc a dožínky.

carodejnice shutterstock 112333757

Pohanský svátek nevymýtila ani církev. Jen se mu začalo říkat filipojakubská noc


Známe je také pod keltskými názvy Samhain, Imbolc, Beltaine a Lughnasad. K dnešku se na našem území pálení ohně zachovalo ve velké míře pouze v noci z 30. dubna na 1. květen. Hranice a vatry planuly vždy na vyvýšených místech co nejblíže k nebi, tedy i k bohům. Dnes se zapalují na jakémkoliv příhodném místě co nejblíže k obydlím účastníků, ale ne zase tak blízko, aby ta obydlí ohrožovaly.

Valpuržina noc

Poslední dubnová noc se už v minulosti odehrávala ve znamení ohňů, tajemství, magie a zpočátku zřejmě i lidských obětí a sexuální nevázanosti. Oblibu a význam tohoto svátku nedokázal zlomit ani vliv germánské kultury a následná christianizace, kdy se jen svátku přiřadili svatí Jakub a Filip, proto filipojakubská noc. Posléze opět proběhla podobná christianizační snaha svátek dostat pod kontrolu, a tak byla noc zasvěcena svaté Valpurgii, bojovnici proti temným silám a rejům.

Církev však nakonec svátku využila a zneužila. Namísto neviditelných zlých sil začala poukazovat na padlé ženy a čarodějnice.

Traduje se, že v Čechách existovala místa sletů čarodějnic, které se pomazaly kouzelnými mastmi (recept z knihy Magia Naturalis z roku 1560 uvádí, že tato mast se skládá z tuku nevinného hocha, aloe, oměje, durmanu, rulíku, topolového listu a kadidla).  Známými místy sabatů byly např. brdská hora Plešivec, Haltrava na Chodsku, Beskydy, Petrovy kameny v Jeseníkách, nebo Třístoličník na Šumavě. 

Církev však nakonec svátku využila a zneužila. Namísto neviditelných zlých sil začala poukazovat na padlé ženy a čarodějnice, které se o té noci měly rojit a zbožným lidem škodit. Postavit se jim pod patronací svaté Valpurgie mohly jen ženy zbožné a mravné.

Zpět k ohni

Lidé si dříve obřadní oheň odnášeli do svých obydlí, aby je ochránil i tam. Kolem něj nebo mezi dvěma vatrami se vodil dobytek, aby byl zdravý a plodný. Podobně si mohly zajistit plodnost i ženy. Vztahy započaté v tuto noc a stvrzené společným skokem přes plameny měly být úspěšné. Tento čin zajišťoval rovněž očistu od všeho špatného na těle i duši.

Od středověku se věřilo, že této noci vládnou zlé síly a všude kolem se to jen hemží čarodějnicemi.

Nezbytné byly tance, které propojovaly sílu žáru s úrodností země. Dobrou sklizeň zajistil také popel z posvátného ohně rozházený po polích. Od středověku se věřilo, že této noci vládnou zlé síly a všude kolem se to jen hemží čarodějnicemi, které právě v tento čas oplývají největší silou a touhou škodit. Oheň jim měl v řádění zabránit a rušit jejich zlá kouzla.

K rituálům podporujícím plodnost patřilo i stavění májek, ozdobených mladých stromků, které symbolizovaly živoucí sílu. A protože v našich končinách býval následující, tedy první květnový den, zasvěcen milencům, stavěli májky mladí muži svým vyvoleným pod okna. Dnes májky staví vesnice a bojují o tu nejvyšší a nejlépe vyzdobenou. Milenecké páry se pak na 1. máje líbají pod rozkvetlou třešní. Magické ohně ale zůstávají. I když na nich místo čarodějnic občas pečeme buřty.

Související…

Začalo jaro! Co znamená v cyklickém čase
Jan Bílý

foto: Shutterstock, zdroj: Čarodějnický sabat (Wikipedie)

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...