Americký Texas na konci srpna ničil hurikán Harvey. Konečný počet obětí ještě není známý a škody se zatím vyčíslují, ale podle odhadů se budou pohybovat od 600 miliard až po 2,2 bilionu korun. Teď se k Floridě přiblížil hurikán Irma. Meteorologové uvádějí, že je jedním z nejrychlejších v historii, vítr překonává rychlost 300 km/h. A v Atlantickém oceánu už se formuje hurikán José.

V očekávání ataku hurikánu Irma už vyhlásily stav nouze americké státy Florida, Georgia, Jižní Karolína a Severní Karolína. Kerry Andrew Emanuel, profesor meteorologie, který pracuje v Massachusetts Institute of Technology (MIT) a specializuje  se na atmosférickou konvekci a mechanismy, které působí k zesílení hurikánů, uvádí, že Irma vykazuje výkon sedm bilionů wattů a je ničivější než všechny bomby svržené z letadel během druhé světové války.

Pro nás Středoevropany, kteří jsme se s podobným devastujícím přírodním jevem nesetkali, je ničivá síla hurikánů něčím těžko představitelným. Kde se ta energie bere a proč pravidelně ničí především oblast Karibiku?

Zkáza přichází z moře

Tropické cyklony, což je shrnující název pro hurikány v Atlantiku či tajfuny v Pacifiku, svou sílu čerpají z tepla, které se uvolňuje při kondenzaci obrovského množství vodních par. To znamená, že se místa jejich vzniku omezují pouze na velké vodní plochy s teplotou vody nad šestadvacet stupňů Celsia. Zároveň však pro formování vzdušného víru potřebují dostatečné působení Coriolisovy síly.

To je v tomto případě odstředivá síla, jež ovlivňuje pohyb v rotujícím systému jak vzduchu, tak i vody. Vzhledem k otáčení Země pak na severní polokouli hurikán rotuje proti směru otáčení hodinových ručiček, na jižní opačně. Na rovníku má nulovou hodnotu, dál od něj rychlost rotace roste.

Rodištěm tropické cyklony je pásmo mezi pátým a dvacátým stupněm zeměpisné šířky. V této oblasti vzniká pochopitelně bouří víc, ale hurikánem (či tajfunem) se nestane každá. Tohoto označení se dočkají pouze víry dosahující rychlosti větru minimálně 120 km/h a v bezoblačném a bezvětrném středu cyklony, zvaném oko, tlaku nižšího než 980 hPa.

Zatímco na okraji takového hurikánu řádí vichřice, pohyb vzduchu uprostřed se zdánlivě zklidňuje a nad pozorovatelem, který je uprostřed oka, klidně svítí slunce. Okem ovšem spirálově stoupá vzduch, který potom na okrajích nabírá onu ničivou rychlost spojenou s prudkými přeháňkami a elektrickými výboji.

tlakoveutvarytropickacyklonavertikalnireztropickoucyklonou

Průřez tropickou cyklonou

Nemusí být vítr, aby byly vlny

Klid vzduchu ovšem není klidem na mořské hladině. V oku jsou největší vlny a ty jsou zároveň pro lodě nejnebezpečnější, protože nemají stejný směr. Tropická cyklona zrychluje svůj pohyb a zvyšuje sílu, pokud má plynulou dodávku tepla. V chladnější oblasti nebo nad pevninou energii ztrácí.

Na rozdíl od tornád lze směr hurikánů předvídat a ohrožené oblasti evakuovat. Ale množství vlivů, které na cestu tropické cyklony působí, je příčinou toho, že odhad zůstane jen odhadem.

Pozorováním se zabývá mimo jiné Institut pro oceánský a atmosférický výzkum, který má k dispozici letadla s posádkou i bezpilotní, jež bouřemi prolétávají, řídí se ale i údaji meteorologických družic. Podle ničivého potenciálu cyklony (tedy rychlosti proudění vzduchu a hodnoty tlaku) se klasifikují do pěti tříd takzvané Saffir-Simpsonovy stupnice. Pátého, tedy nejvyššího stupně, dosáhne pouze několik hurikánů za sto let. Bohužel, v poslední době je jich stále víc.

Různá jména pro peklo

Cyklona sama je meteorologický útvar o průměru stovek, ba tisíce kilometrů. V Karibiku se cyklona nazývá hurikán, v západním Tichomoří jí říkají tajfun, Filipínci používají výraz baguio, Australané willy-willy a v oblastech Indického oceánu nese název cyklon.

Hurikány ale dostávají také svá vlastní jména. Se systematickým pojmenováváním začalo v roce 1953 floridské Národní centrum pro hurikány, nyní má jména hurikánů na starosti Světová meteorologická organizace.

Výhradně ženská jména dostávaly hurikány do roku 1978, nyní se po apelacích různých feministických sdružení ženská a mužská jména v seznamech střídají. Pojmenování se vybírá tak, aby bylo jasné a hlavně krátké. Je to kvůli zřetelnější komunikaci mezi stovkami meteorologických stanic a příjemců jejich zpráv.

Je zajímavé, že právě ty hurikány s ženskými jmény působí největší škody, statistici to ale nepotvrzují. Jedno je však jisté: jméno hurikánu, jenž způsobí ztráty na lidských životech, je už navždy ze seznamu vyškrtnuto. Na rok má seznam jmen jednadvacet položek. Takže víme, že po Irmě to bude Jose, dále Katia, Lee, Maria, Nate, Ophelia, Philippe, Rina, Sean, Tammy, Vince a nakonec Whitney.

A bude hůř...

Co tyto roztomile pojmenované hurikány přinesou? Neplatí to samozřejmě o všech, ale studie o tropických cyklonách tvrdí, že jsou průměrně stále silnější, a tedy i ničivější. Vědci vidí příčinnou souvislost mezi globálním oteplováním a teplotou vody Atlantského oceánu.

Někdejší ředitel hurikánového centra při Floridské státní univerzitě profesor James Brian Elsner při svém výzkumu uvedl, že zvyšování počtu silných hurikánů za poslední dekády jsou zcela jistě důvodem ke znepokojení pro obyvatele Karibiku, Mexika a části USA. Vzhledem k tomu, že se podnebí na Zemi zcela jistě v poslední době pomalu otepluje, jsou hurikány častější a ničivější, než tomu bylo v uplynulých letech. Harvey i Irma jsou toho příkladem.

foto: Shutterstock, zdroj: Národní úřad pro hurikány