Přečteno 1765x

Se změnami klimatu přichází doba, kdy i v mírném podnebném pásu střední Evropy budou hrozit dlouhá období sucha. Z šetrného hospodaření s vodou se tak stává nejen otázka environmentálního citu a osobní volby, ale nutnost, bez níž se zřejmě neobejdeme.

V přirozeném režimu se po dešti do půdy vsakuje zhruba polovina vody a její většina posílí podzemní zásoby. Ze zbývající poloviny se velká část odpaří a pouhá desetina srážek odteče do vodních toků. Tomuto přirozenému řádu ale lidé staví do cesty stále více bariér – staveb, komunikací a vybetonovaných ploch, z nichž je nejčastěji voda uměle odváděna do kanalizace a její cesta pryč z krajiny se tak maximálně urychluje. Výsledkem je, že se místo poloviny srážkové vody vsákne jen asi 15 %. Problém s tím, že voda neposílí podzemní zdroje, je dlouhodobý a projevuje se postupně. Její rychlé svedení do potoků a řek ale znamená při delších nebo jednorázových prudkých deštích masivní povodně, jaké jsme od roku 1997 zažili už několikrát.

dest shutterstock 324023357

V přirozeném procesu se po dešti do půdy vsakuje zhruba polovina vody a její většina posílí podzemní zásoby. Jenže díky zásahům člověka je to jinak.

Bez změny hrozí krize

Ani slábnoucí zásoby podzemní vody ale nejsou zanedbatelný problém. V současnosti už si zvykáme na to, že se během roku srážky koncentrují jen do několika mohutných přívalových dešťů, které rychle stečou po vyprahlé zemi a nevsáknou se. I proto je stav podzemních vod v České republice na mnoha místech již na kritické hranici a je to také důvod k zavedení důslednějších opatření na „záchranu“ vody pro krajinu. Pokud se situace nezmění, můžeme podle hydrologů někdy kolem poloviny století čekat velkou krizi.

Zákony máme, ale...

Rizika spojená s nedostatkem vody se dotýkají všech. Není tedy divu, že se stále více projevuje snaha nepříznivou situaci změnit. V legislativě je to znát už delší dobu. Od roku 2006 máme vyhlášku, která stanovuje, že stavební pozemek má mít vyřešeno vsakování nebo odvádění srážkových vod, a povinnost hospodařit s dešťovou vodou v nové zástavbě se povedlo zavést v roce 2010. Horší je to s realizací práva – stavební úřady mnohdy k plnění ustanovení o vodě přistupují laxně a platí pro ně „bližší košile nežli kabát“ – proč si dělat zbytečně potíže s vlivnou stavební firmou, když v případě vody nejde ani o vyčíslitelnou hmotnou škodu, ani o přímá zdravotní rizika? I tak se zdá, že se po informační kampani o významu zadržení vody v krajině situace lepší a důslednost úřadů je vyšší.

dest shutterstock 155676986

Jestliže si necháte zabudovat zásobník na dešťovou vodu, můžete s ní zavlažovat svou zahrádku, ale třeba i prát prádlo. Váš rodinný rozpočet si rozhodně uleví.

Vodou může šetřit každý

V šetrném přístupu k vodě ale nejsme odkázáni jen na to, co zařídí stát. Paleta individuálních možností je široká a v citlivém přístupu se nabízejí příležitosti pro každý životní styl i rozpočet. V každém rodinném domě je možné využít srážkovou vodu k řadě účelů, jejichž výsledkem pak bude nejen ekologický přínos, ale i úspory v rodinném rozpočtu a větší nezávislost na centrálním zásobování vodou.

Rodinné domy s řadou možností

Hlavní cestou je co nejefektivnější zužitkování dešťové vody dopadající na střechu domu. Elegantním a úsporným řešením je zásobník na dešťovou vodu, jakých je na trhu řada různých typů. Lze jej umístit na pozemku nad zem, tam ale během zimy hrozí zamrzání vody, a proto jsou výhodnější zásobníky instalované v zemi. Takto zadrženou dešťovku můžeme využívat různě – od závlah trávníku nebo zahrádky až k použití k praní a splachování.

Speciální pračky perou dešťovou vodou

Na trhu jsou i pračky se dvěma oddělenými přípojkami na vodu, které jsou samy schopny řídit proces praní tak, že při předepírce, hlavním praní a prvním máchání využívají právě dešťovou vodu, a teprve až pří posledním máchání pak vodu pitnou. Dešťovku lze také například zasakovat v blízkosti domácí studny a vylepšovat tak její stav zásob.

K hospodárnému využití srážkové vody motivuje od konce května 2017 i program českého Ministerstva životního prostředí Modrá úsporám a Dešťovka s dotacemi, které podpoří využití dešťové vody a v jejichž rámci bude možné získat na potřebná zařízení až šedesát tisíc korun.

Čtěte také: 

Voda má paměť! Potvrdil to dvacetiletý výzkum

Řeka na Novém Zélandu získala stejná práva jako lidé 

Budoucnost plic naší planety nemusí být tak ztracená. To tvrdí nové výzkumy deštných pralesů  

 

foto: Shutterstock

Související články

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.