fbpx

Jak byste snesli návrat do doby před moderními technologiemi, ptali se v USA vědci z Pew Research Center.

Zveřejněno: 3. 5. 2018

Nové technologie dokážou mírou dříve nemyslitelnou rozšířit schopnosti lidstva. Přínosy jsou přitom větší než zápory, tvrdí vědci z Pew Research Center. Pokud si je nenecháte přerůst přes hlavu, dodává Flowee.

Internet, elektronika a sociální sítě se staly natolik organickou součástí existence lidstva, že už neexistuje cesta zpět. Nebo byste se snad chtěli například při doručování zpráv spoléhat zase jenom na Českou poštu? I přes výstražně zdvižený moralistický prst mají vědci jasno: budoucnosti se bát nemusíte, technologie přinesou víc dobrého než zlého.

Související…

Exponencionální technologie. Jste připraveni vstoupit do budoucnosti?Generaci „Z" už internet nudí. Neuvěřitelně nudíKdyž básník mailoval básníkovi dávno před internetem

Nejvíc v ohrožení je psychické i fyzické zdraví a také obyčejný pocit štěstí. Dobrá zpráva – neplatí to pro každého, existuje řešení. Špatná zpráva – bude to velice náročné na sebeovládání. Vědci z výzkumného střediska Pew Research Center se zeptali amerických uživatelů internetu, jak na ně moderní technologie působí. Většina samozřejmě odpověděla, že pozitivně.

Ovšem každá technologie má také své odvrácené stránky – pomocí sociálních sítí se Donald Trump stal prezidentem, Britové si odhlasovali odtržení od Evropské unie a vaše přítelkyně tráví večery tlacháním s kamarádkami na messengeru místo toho, aby s vámi pila víno a koukala na Game of Thrones. Technologie zvyšují stres, velmi zásadně ovlivňují psychiku (příkladů, kdy největší internetoví hrdinové jsou ve skutečnosti obrýlení introverti s třaslavým hláskem), ale také neuvěřitelně rozšiřují možnosti komunikace a intelektu vůbec.

S prstem na displeji

Jestliže před 20 lety jsem coby začínající překladatel měl na stole 20 tlustých slovníků, dnes stačí jedna otevřená záložka v Chrome. Jestliže jsem před 10 lety měl na toaletě metr vysoké stohy knih a časopisů, od té doby, co mám doma wifi, už je tam absolutně vymeteno. Dnes existují prodloužené technologické ruce na téměř všechno, co děláme – od shánění nových bot přes online rozhovory s rodinou, co žije na Moravě, až po rychlý sex na Tinderu.

Všechny informace jsou dostupné během několika sekund, což od základu proměnilo a promění vědeckou práci. Zprávy o nových objevech se šíří rychlostí blesku, nové poznatky je možno aplikovat kdekoliv na zeměkouli, a tak flexibilně reagovat na aktuální události. Co bylo dříve nemožné, dnes je standard – co bude ale za 10 let? Jaká jsou nebezpečí?

Kdyby digitální technologie neexistovaly, prostě byste museli začít všechno si zapisovat do notýsku, telefonovat jen z pevné linky a psát na psacím stroji.

Zkuste se třeba zamyslet nad tím, jaké by to bylo, kdyby digitální technologie neexistovaly. Kdybyste prostě museli začít všechno si zapisovat do notýsku, telefonovat jen z pevné linky a psát na psacím stroji. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že kdybych zase musel oprášit slovníky (nehledě na to, že nevím, kde je mám), trval by mi každý překlad dvakrát tak dlouho.

Emotivní bubliny

Pokud jsme hovořili o tom, že spousta vědeckých informací je dostupná de facto na požádání, pak je spravedlivé dodat, že v nekonečné informační internetové záplavě samozřejmě převládají naprosto zbytečná data (například třetinu internetového provozu zabere porno, ale do debaty, nakolik je právě tato libůstka zbytečná, opravdu nechci zabrušovat) a jejich tvůrci se velmi rychle adaptovali na takový obsah, který v mozku aktivuje produkci dopaminu a vytváří ve vás digitální závislost.

Na internetu je velmi jednoduché vyvolat rozbroje, právě kvůli absenci přirozených zábran a „peer pressure“, kdy lidé rádi odhodí racionální slupku a jsou ochotni naslouchat těm nejtupějším argumentům, pokud jsou podány správně emotivně – důkazem je například vzpoura biomatek proti očkování, která má za důsledek první epidemii spalniček v Evropě po desítkách let, anebo rozmach rasismu a xenofobie, co vyvolávají nenávist k uprchlíkům, kteří u nás nejsou, a díky jimž se můžeme pyšnit takovými exempláři, jako je například Tomio Okamura.

Facebook nikomu nechybí

Pro spoustu lidí je naprosto nepředstavitelná situace, kdy by se museli moderních technologií v životě vzdát. Pokud by pro vás bylo velmi obtížné představit si život bez internetu, jste na tom stejně jako 53 procent respondentů výzkumu Pew Research Center. A co kdyby ze dne na den přestaly fungovat mobily? Jen si to představte: museli byste si koupit budík, do MHD byste si museli pořídit knížku nebo kupovat denní tisk, a když byste chtěli někomu zavolat, museli byste jít k budce. Pokud vám to připadá jako návrat do středověku, jste na správné koleji.

Televize by tolika lidem nescházela, pouze 35 procent dospělých se ve výzkumu vyjádřilo, že by pro ně bylo obtížné se jí vzdát (o tom, kolik procent z těch zbývajících 65 stahuje filmy a seriály načerno, se studie nezmiňuje).

Televize by tolika lidem nescházela, pouze 35 procent dospělých se v rámci výzkumu vyjádřilo, že by pro ně bylo obtížné se vzdát televize (o tom, kolik procent z těch zbývajících 65 stahuje filmy a seriály načerno, se studie nezmiňuje). Pevná linka by hodně chyběla 28 procentům uživatelů čili těm, kteří ji dnes využívají.

Ovšem největším překvapením byl výsledek v oblasti sociálních sítí – ty by chyběly pouze 11 procentům uživatelů. Dokážeme si živě představit, že z těch zbývajících 89 procent bylo hodně maskovaných fanoušků Facebooku, protože nadávat na sociální sítě je dnes normální. Hashtag #deletefacebook propagovaly sice největší celebrity a údajně svůj účet smazalo až 9 procent Američanů, spousta z nich si ovšem potajmu pořídila účet nový, ti hloupější uživatelé pak zaplavili sociální sítě hláškami typu „spirituálně jsem si smazal Facebook jako gesto, ale z pracovních důvodů si ho musím nechat“.

Virtuální randez-vous

„Lidské bytosti se chtějí a potřebují propojovat a internet je ultimátní nástroj na propojování lidí. Ať už se jedná o politiku, společnost, vědu, vzdělání, romantiku nebo ekonomiku, internet dává dohromady lidi s významnými a cennými informacemi a vztahy. Věřím tomu, že i nadále můžeme na takových propojeních mezi jednotlivými lidskými bytostmi získat,“ říká Daniel Weitzner, hlavní výzkumník a zakládající ředitel MIT Internet Policy Research Initiative.

Internet je nástroj, ne panacea na všechny problémy světa.

K tomu, aby nám moderní technologie více přinesly, než nám braly, a abychom se nestali digitálními narkomany, pro něž je připojení na internet něco jako možnost dýchat vzduch, stačí relativně málo: uvědomme si, že prodloužená ruka není ruka vlastní. Internet je nástroj, ne panacea na všechny problémy světa. A rande na internetu nikdy nebude to samé, jako když dáte někomu na Prvního máje pusu. A nemusí to být ani pod rozkvetlou třešní.

foto: Shutterstock

Tipy redakce

Riegráče na suchu. Proč rakouský majitel zrušil oblíbenou zahradní nálevnu

Riegráče na suchu. Proč rakouský majitel zrušil oblíbenou zahradní nálevnu

Zima se ještě snaží bojovat s jarem, ale spíš už marně. Měli jsme tu dokonce už pár...

Jak zbavit Staré Město pand a medvědů? Praha bojuje proti vizuálnímu smogu

Jak zbavit Staré Město pand a medvědů? Praha bojuje proti vizuálnímu smogu

Vizuální smog nebo vizuální znečištění je možné chápat jako něco, co mění estetiku...

Klima se pod koberec zamést nedá, říkají studenti po pražské stávce

Klima se pod koberec zamést nedá, říkají studenti po pražské stávce

„Na co chodit do školy studovat pro budoucnost, když nás možná žádná nečeká?“ To je...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.