Mrkev jako zázračný recept na ostřejší zrak, čtení potmě, které údajně ničí oči, nebo strach, že brýle oči „rozmazlí“. Podle primářky brněnské kliniky Lexum MUDr. Věry Kalandrové tyto i další „babské rady“ o očích stále kolují.
Skutečně pomáhá konzumace mrkve ke zlepšení zraku? A odkud se tenhle mýtus vlastně vzal?
Samotná mrkev je zdraví prospěšná, stejně jako ostatní zelenina. Obsahuje betakaroten, který se v těle přeměňuje na vitamin A, nezbytný pro funkci oka a vidění hlavně v noci a za šera. Vitamin A funguje i jako antioxidant a je důležitý pro zdravou kůži. Betakaroten ale obsahuje i jiná zelenina a ovoce, například brokolice, kapusta, špenát, hrášek, řeřicha, mango, papája, meruňky, nektarinky a broskve.
Krátkozrakost se dá zpomalit, ale je to náročné pro rodiče i dítě. Předně se musí zamezit dlouhodobému pohledu do blízka, hlavně na různé monitory a mobilní telefon. Striktně dítěti vymezit dobu, kdy smí, a trvat na dodržování. Pobyt venku je nezbytný, hlavně sportování, pohled do dálky nebo do zeleně.
Nalézt ho můžeme i v živočišných produktech, například ve žloutcích, másle, ale také třeba v rybách, jako je losos. Vitamin A je rozpustný v tucích, takže je potřeba si ke konzumaci ovoce a zeleniny dát i něco tučného. Opatrní musí být s přísunem betakarotenu kuřáci, protože některé studie obviňují vyšší hladiny betakarotenu z rizika vzniku rakoviny plic.
Je pravda, že čtení potmě nebo při slabém osvětlení ničí oči? Nebo jde jen o dočasnou únavu?
Čtení při slabém osvětlení hlavně unaví oči, ale nepoškodí je. Samozřejmě to není pro oči prospěšné, ale to ani pro krční páteř a držení těla. Člověk se při čtení ve špatném osvětlení různě natáčí, aby lépe viděl, a potom má problémy s páteří nebo třeba zablokovaná žebra.
Často se říká, že nošení brýlí zrak „zleniví“ a zhorší. Je na tom něco pravdy?
Pokud nemáme správně korigovanou oční vadu, nevidíme ostře. Když si pořídíme správné brýle, vidění se doostří, ale potom výrazně více vnímáme rozdíl mezi dobře korigovanými brýlemi a slabými brýlemi. Takže oči nezleniví, ale spíše hledají optimální podmínky.
Jak se za posledních desetiletí změnil přístup lékařů i běžných lidí k péči o zrak a prevenci očních vad?
V posledních letech se očím věnuje výrazně větší pozornost. Je to také tím, že s nástupem mobilních telefonů, internetu a počítačů se velmi zvýšil nárok lidí na dobrý a ostrý zrak. Dnes používají počítače a mobily i senioři.
Okénko zajímavostí o očích
- Mrkev, která „viděla“ v noci: Za druhé světové války Britové tvrdili, že jejich piloti rozeznávají nepřátelská letadla v noci díky tomu, že jedí hodně mrkve. Ve skutečnosti šlo o chytrou propagandu, která měla odvést pozornost od britského pokroku v technologii radaru.
- Oči – tvůj osobní podpis: Stejně jako otisk prstu, i vzor v duhovce je pro každého člověka jedinečný. Moderní technologie dokážou podle něj s naprostou jistotou poznat, kdo jste.
- Mrkací pauzy: Mrkáme asi 15–20× za minutu – což znamená, že oči máme zavřené desetinu svého bdělého života. Jenže u obrazovky se tempo zpomalí na třetinu a oči začnou rychleji vysychat.
- Sokolí ostrost: Kdyby lidské oči viděly jako oči sokola, dokázali bychom z výšky deseti pater poznat tvář člověka, vzdáleného přes kilometr.
Proto více řeší všechny oční choroby, které zrak zhoršují, hlavně šedý zákal. Také věnují větší péči výběru kvalitní a vhodné nitrooční čočky, aby korigovala zrak co nejlépe. Velký pokrok se odehrál v dětské oftalmologii, kde se naprosto změnil přístup k řešení očních vad, hlavně krátkozrakosti a tupozrakosti očí.
Nedívej se do slunce není mýtus, ale pravda
Co říká moderní věda na tvrzení našich babiček typu „nečti vleže“, „nedívej se do slunce“ nebo „nedávej si tužku moc blízko k očím“?
Pravidlo „nedívej se do slunce“ platí i dnes. Přímý pohled do slunce může nenávratně poškodit sítnici – vypálit v tzv. žluté skvrně (místě nejostřejšího vidění) dírku, která se už nedá vyléčit. Stejně tak může působit laserový paprsek, takže při používání nástrojů s laserem (různé měřiče apod.) musíme být opatrní. Číst vleže můžeme, to při dobrém osvětlení nemá na oči vliv. Jen nás z toho mohou bolet záda nebo ruce, pokud si knihu držíme před očima.
A sklánění se k psaní, takzvané „psaní nosem“, signalizuje oční vadu – člověk by v takovém případě měl vyhledat očního lékaře. Hlavně u dětí by měli být rodiče obezřetní.
Pro koho je oční operace vhodná a jaká rizika či benefity s sebou nese?
Obecně je oční operace vhodná pro každého, kdo má oční vadu, nemá kontraindikace a operace splní jeho očekávání, která s ním musí lékař probrat a vše vysvětlit. Podrobné vyšetření a stanovení přesného plánu operace minimalizuje rizika na promile, i tak ale o nich musí být pacient poučen. Každý lékařský zákrok, i ten nejbanálnější (například očkování nebo odběr krve), s sebou totiž nějaké riziko nese.
Každé dítě se narodí dalekozraké
Může se dětem opravdu zrak časem „srovnat“? Nebo je nutné ihned řešit každou odchylku, jakmile se objeví?
Každý pediatr v rámci preventivních kontrol zkouší u dětí i zrak a sluch, pokud nějakou odchylku najde, odesílá dítě na odborné vyšetření. Jen dětský oční lékař rozhodne, zda je nutno dítěti napsat brýle nebo i jinak léčit, nebo se jedná o stav, který se sám upraví.
MUDr. Věra Kalandrová
Zkušená oftalmoložka s více než 20 lety praxe a přes 30 000 provedených očních operací. Vedla Oční kliniku NeoVize v Brně, specializuje se na mikroincizní operace šedého zákalu, korekce složitých dioptrických vad, laserové zákroky a plastické operace víček. V roce 2011 získala ocenění Žena regionu a aktivně se věnuje výuce mladých lékařů i přednáškové činnosti.
Každé dítě se rodí jako dalekozraké – jeho oko je krátké, ale s růstem dítěte „doroste“ a dítě pak vidí ostře. Pokud je dalekozrakost vyšší, musí dítě nosit brýle. Pokud se zjistí krátkozrakost nebo astigmatismus, musí dítě nosit brýle v každém případě. Tupozrakost se léčí ihned a důsledně, stejně jako šilhání.
Dá se nějak zpomalit nebo zastavit zhoršování zraku u dětí? Jak důležitá je prevence, pohyb venku nebo omezení obrazovek?
Toto je velké téma dnešní doby. Krátkozrakost se dá zpomalit, ale je to náročné pro rodiče i dítě. Předně se musí zamezit dlouhodobému pohledu do blízka, hlavně na různé monitory a mobilní telefon. Striktně dítěti vymezit dobu, kdy smí, a trvat na dodržování. Pobyt venku je nezbytný, hlavně sportování, pohled do dálky nebo do zeleně.
Existují i další postupy, jako předepsání speciálních skel do brýlí, které ovlivňují akomodaci, nebo dlouhodobá aplikace kapek, které také ovlivňují akomodaci – zaostřování do blízka. To vše ale musí zhodnotit oční lékař, který se touto problematikou zabývá a má s tím zkušenosti.
Jaký vliv mají mobily, tablety a dlouhé hodiny před obrazovkami na dětský zrak? A je rozdíl mezi klasickým sledováním a aktivním čtením nebo hraním?
Dlouhodobé koukání do blízka oči unavuje, může dojít až k ochrnutí akomodace (zaostřování do blízka) a dvojitému vidění. Dále se zhoršuje krátkozrakost. Je jedno, jestli dítě jen něco sleduje, nebo hraje hry. Špatný vliv mají hry, protože dítě se od obrazovky nemůže „odtrhnout“, a klidně hraje hodiny.
Setkáváte se s tím, že si lidé sami „diagnostikují“ oční vady podle internetu a radí si vzájemně, aniž by šli k lékaři? Může to být nebezpečné?
Ano, dnes se mnozí lidé léčí na internetu nebo si vše „googlí“ a přicházejí s tím, že vědí, co jim je, a chtějí to jen předepsat nebo odoperovat. To je ovšem špatně – zrak je nutno vyšetřit kompletně i s ohledem na celkové choroby a stanovit správný postup. Mnoho škod napáchají také různá diskusní fóra, kde se lidé zbytečně vystraší, a na vyšetření nebo na zákrok pak nejdou. A leckdy je potom už pozdě. Také je třeba vzít v úvahu, že spokojený pacient většinou na tato fóra nepíše – spíše tam píšou nespokojení lidé a jejich příspěvky jsou zavádějící.
Co byste doporučila jako základní pravidla péče o oči pro běžného člověka, který chce udržet svůj zrak co nejdéle v kondici?
Pravidla jsou jednoduchá: správná korekce oční vady dle doporučení lékaře nebo optometristy, oči nepřetěžovat, nekoukat stále na monitory. Monitorům se dnes nevyhneme, ale je důležité dělat si přestávky a doma zase k monitoru nesednout, ale jít ven a nechat oči odpočívat. Pokud máme suché oči, což je dnes běžné, je vhodné používat kvalitní umělé slzy a kapat si je. Celkově dbát na správnou výživu, jíst hodně ovoce a zeleniny – skvělé jsou bobuloviny, hlavně borůvky. A co je velmi důležité – nekouřit.
Dnes je již prokázáno, že kouření vede ke vzniku tzv. makulární degenerace, což je postižení sítnice, které se vyskytuje s věkem, ale vidíme ho už u čtyřicátníků a dále se s věkem počty zvyšují. Kouření je mimo věk největší rizikový faktor. A když si uvážíme další rizika kouření, jako jsou různé nádory či cévní onemocnění, je to věc, se kterou bychom neměli ani začínat. Dále je důležité oči nemnout a vyvarovat se všem možným poškozením a úrazům, při práci používat ochranné pomůcky.
