Česká školní inspekce je instituce s větším než malým množstvím přirozené autority. Dohlíží na to, co se ve školství děje, a podílí se na všemožných domácích i mezinárodních testováních žáků základních a středních škol. Zkoumají se různé druhy gramotnosti – od matematické přes přírodovědnou až po čtenářskou nebo informační. Výsledky jednoho takového testování se týkaly jedné z nejzásadnějších vlastností – čtenářské gramotnosti. To neznamená jen umět číst, ale také schopnost porozumět textu nebo vyhledávat informace a kriticky je hodnotit. Výsledek? Žáci z dobře zajištěných rodin jsou gramotnější.
Na penězích záleží
Se snižováním tohoto statusu se úměrně snižuje také průměrně dosažené skóre v testu gramotnosti. Nejvyšší vliv na skóre má sebedůvěra žáků: ti, kdo si víc věří, dosahují v testech lepšího skóre než ti, kteří si nevěří. Na druhém místě ovlivňuje socioekonomický status žáka – vzdělání rodičů, povolání, kolik knih je v domácnosti. Vyššího skóre dosahují také žáci, kterým v předškolním věku rodiče předčítali.
Vyššího skóre v testu dosahují žáci z krajů s vyšším průměrným socioekonomickým statusem – čtěte: v bohatších oblastech.
Pokud mají rodiče o vzdělávání zájem, nemá na jejich gramotnost vliv přítomnost dětí, v jejichž rodinách se vzdělání nepřikládá žádný význam. Naopak žáky pocházející ze složitého rodinného prostředí přítomnost v kolektivu žáků z rodin s lepším zázemím podporuje v dosahování lepších vzdělávacích výsledků. Tím se zmírňují počáteční nerovnosti dané rodinným původem.
Sebejistota ovlivňuje výsledky naprosto zásadně, a to do té míry, že dokonce dokáže zvrátit nepříznivé podmínky, ze kterých žák pochází. Když je někdo z chudé rodiny a bude si víc věřit, může mít lepší výsledky než dítě z bohaté rodiny, trpící komplexy méněcennosti a nedostatkem sebedůvěry. Pokud učitelé dávají žákům ke čtení materiály odpovídající jejich zájmům, a to i v jiných předmětech než jen při samotné výuce čtení, roste jejich čtenářská sebejistota. Jako důležité se ukazuje to, jak se žák ve škole cítí. S růstem pocitu šikany ze strany spolužáků totiž klesá dosažené skóre.
Využívání technologií ve výuce
Žáci, kteří v běžném školním dnu používají pro školní úkoly k hledání a čtení informací PC nebo tablet v rozsahu cca půl hodiny, dosahují lepších výsledků ve čtení než žáci, kteří se na internetu nepohybují vůbec. Pokud však hledání a čtení informací na PC nebo tabletu běžně věnují více než 30 minut, pozitivní efekt poklesne. Také nadměrné hraní počítačových her nebo surfování po internetu se projevilo horším výsledkem žáka v testu čtenářské gramotnosti.
Podíl žáků, kteří s informacemi neumí zodpovědně pracovat, mají potíže s interpretací zprávy či poznáním manipulace ve sdělení, výrazně vzrostl.
Ani mediální výchova není v Česku na dostatečné úrovni. Na konferenci Dítě v síti 2018 to uvedl Tomáš Zatloukal, ústřední školní inspektor. Česká školní inspekce totiž zveřejnila v listopadu 2018 tematickou zprávu zaměřenou na toto téma. Podle Zatloukala se tématu mediální gramotnosti většina vzdělávacích institucí věnuje, celková úroveň znalostí žáků je však přesto velmi nízká. Největší problémy dělá složka kritická, tedy využití informací v situacích běžného života. „Podíl žáků, kteří s informacemi neumí zodpovědně pracovat, mají potíže s interpretací zprávy či poznáním manipulace ve sdělení, výrazně vzrostl,“ konstatoval Zatloukal, podle kterého je nejproblematičtější skupina učňovských oborů, která tvoří asi čtvrtinu studentů z každého ročníku.
