fbpx

Ženy jsou k dlouhodobým příznakům covidu náchylnější. A to až čtyřikrát 1 fotografie
zdroj: Shutterstock

Zatímco muži nad 50 let obvykle trpí nejakutnějšími příznaky koronaviru, ženy dostávají čtyřikrát častěji takzvaný „dlouhý covid“ a potýkají se s dlouhodobými příznaky nemoci, například poškozením plic a postvirálním únavovým syndromem

Zveřejněno: 22. 6. 2021

V červnu 2020, když se lékařskou komunitou začaly šířit první informace o takzvaném „dlouhém covidu“, tedy dlouhodobých příznacích nemoci, šlo hlavně o to vysvětlit záhadnou malátnost pacientů, kteří nemoc prodělali. Zatímco akutní případy koronaviru, které končily hospitalizací, se týkaly hlavně mužů nad padesát let, dlouhodobé příznaky vykazovali hlavně mladší pacienti a ženy.

První zprávy o „dlouhém covidu“ z pařížské nemocnice mezi květnem a červencem loňského roku naznačovaly, že průměrný věk postižených byl kolem 40 let a ženy převyšovaly počet mužů čtyři ku jedné. Za posledních 12 měsíců se pak podobný rozdíl mezi pohlavími projevoval po celém světě.

Ekonomická katastrofa

Doktorka Sarah Jolleyová, která vede kliniku postkoronavirové péče v Auroře v Coloradu, prohlásila, že asi 60 % jejích pacientů jsou ženy. Ve Švédsku má pak výzkumný pracovník Petter Brodin, který vede postcovidový výzkum v globálním konsorciu Covid Human Genetic Effort, podezření, že celkový podíl žen s „dlouhým covidem“ může být ještě vyšší, potenciálně 70 až 80 %. To, že postinfekční syndromy jako takové obecně postihují více ženy, potvrzuje i Melissa Heightmanová, která vede kliniku postkoronavirové péče UCLH v severním Londýně. Podle ní je více než čtvrtina pacientů s „dlouhým covidem“ zcela neschopná pracovat, protože je jim velmi špatně. Ekonomicky je to prý katastrofa.

„Dlouhý covid“ je často považován za problém hysterických žen středního věku.

Nejedná se o nový trend, pokud jde o infekční nemoci, spíše o trend, který byl historicky opomíjen. Je známo, že u žen je až čtyřikrát vyšší pravděpodobnost výskytu myalgické encefalomyelitidy či syndromu chronické únavy. To je stav, o kterém se ve většině případů předpokládá, že má infekční původ. Studie rovněž prokázaly, že pacienti s chronickou boreliózou jsou častěji ženy. Vědci zatím učinili poměrně málo pokusů, aby zjistili, proč tomu tak je. Důvody častějšího postižení žen byly dlouho pokládány za psychologické a chronická borelióza byla mnohdy označována za formu hypochondrie.

Ne hysterie, ale genetika

Když ženy trpí bolestmi těla, je za tím častěji emocionální nebo osobnostní složka než lékařský původ. „Dlouhý covid“ je často považován za problém hysterických žen středního věku. Přitom zjistit, proč infekční nemoci zasahují ženy dlouhodoběji než muže, je vážný vědecký úkol. Na Yale School of Medicine v Connecticutu při zjišťování rozdílů vlivu koronaviru na muže a ženy zjistili, že bílé krvinky, které vyhledávají a ničí buňky infikované virem, jsou v počátečních stádiích infekce mnohem aktivnější u žen než u mužů. Jedním z důvodů je prý genetika.

Souvisí to však také s teorií zvanou „hypotéza kompenzace těhotenství“, která naznačuje, že ženy v reprodukčním věku mají reaktivnější imunitní odpovědi na přítomnost patogenu, protože jejich imunitní systém se vyvinul tak, aby podporoval zvýšenou potřebu ochrany během těhotenství. Tato silná imunitní reakce je považována za jeden z důvodů, proč je u žen mnohem méně pravděpodobné, že během akutní fáze infekce zemřou.

Čím větší reakce, tím víc zánětů

Protože ženy tak silně reagují na přítomnost viru, někteří vědci si myslí, že jejich virové rezervoáry (tedy místa v těle, kde se virus dlouhodobě hromadí) pravděpodobně spouští vlny chronického zánětu v celém těle, což vede k příznakům bolesti, únavy a takzvané mozkové mlhy. To jsou právě příznaky „dlouhého covidu“. Důkazy podporující tuto myšlenku byly nalezeny ve studiích chronické boreliózy. Bakterie Borrelia burgdorferi, která způsobuje lymskou boreliózu, je také schopná zavrtat se do tkáně a nervů a skrývat se v těle, což vede k chronickým příznakům. Výzkum ukázal, že ženy mají intenzivnější reakci na přítomnost zmíněné bakterie a produkují mnohem vyšší hladiny zánětlivých cytokinů.

Muži jsou více chráněni před rozvojem problémů souvisejících s autoimunitou díky jejich vyšším hladinám testosteronu.

Virové infekce vyzývají imunitní systém k reakci. A pro mnoho žen, zvláště pokud jsou geneticky disponovány, může být tato imunitní odpověď tak silná, že vstoupí do takzvané dysregulované imunitní odpovědi, která se nevypne ani po odstranění viru. Ženy jsou náchylnější k autoimunitním problémům z mnoha důvodů, od molekulárního přechodu zvaného VGLL3, který mají ženy v mnohem vyšších úrovních než muži a který může rozhodit imunitní systém, až po pohlavní hormon estrogen, který může zapříčinit zánět. Muži jsou více chráněni před rozvojem problémů souvisejících s autoimunitou díky jejich vyšším hladinám testosteronu, které potlačují počet buněk, jež produkují takzvané autoprotilátky.

Někteří vědci již začali popisovat „dlouhý covid“ jako autoimunitní onemocnění související s estrogeny a požadovali další výzkum zaměřený na identifikaci jak personalizované, tak genderově specifické léčby „dlouhého covidu“. Jedním z přístupů by mohla být léčba imunosupresivními léky, jako jsou steroidy.

Související…

Výzkum mezi zdravotníky z covidových oddělení: Nemoci nejlépe čelili vegani
Kateřina Hájková

foto: Shutterstock, zdroj: The Guardian

Tipy redakce

Co přineslo na Zemi život? Zřejmě vznikl tady. Díky pevninským sopkám

Co přineslo na Zemi život? Zřejmě vznikl tady. Díky pevninským sopkám

Vznik života je pořád ještě pro nás zahalen tajemstvím, tedy pokud nejsme...

Provoz elektromobilů ekologický je. Ovšem jejich výroba kvůli bateriím nikoli

Provoz elektromobilů ekologický je. Ovšem jejich výroba kvůli bateriím nikoli

Na konci devatenáctého století představovaly elektromobily špičku tehdejší...