fbpx

V průběhu tohoto dne může každý projevit své sympatie a podporu lidem s Downovým syndromem prostřednictvím Ponožkové výzvy. Spojme se a oslavme spolu lidskou jedinečnost

Zveřejněno: 10. 3. 2021

Hlavním smyslem této aktivity je přispět ke zvýšení povědomí o Downově syndromu (DS) a lidech, kteří se s touto genetickou odchylkou narodili. Naší snahou je taktéž podpořit rodiny, které se s láskou a porozuměním starají o děti s DS, a organizace, které se jim věnují.

Prosíme, zapoj se 21. března do Ponožkové výzvy, obuj si dvě odlišné ponožky, vyfoť se a sdílej svou fotku na svých sociálních sítích Facebook a Instagram s hashtagem

#PonozkovaVyzva.  

Lidé s Downovým syndromem žijí v naší společnosti, patří do našich životů a jsou součástí našich komunit. Chceme přispět k většímu pochopení, co znamená mít Downův syndrom a jaký pozitivní dosah mají tito lidé na své okolí. Lidé s Downovým syndromem si zaslouží být rovnocenně vnímáni ve všech aspektech života společnosti.

Proč právě ponožky?

Rozdílné ponožky se staly symbolem Světového dne Downova syndromu, protože chromozom má právě tvar ponožky. Datum 21. 3. je též symbolické, protože lidé s Downovým syndromem mají právě o jeden 21. chromozom navíc. Mají tři namísto obvyklých dvou. Genetická porucha se odborně nazývá trizomie 21.

Jak pomoci lidem s Downovým syndromem? 

Lidská individualita dělá svět pestřejším a barevnějším, bez předsudků či bariér. V případě lidí s Downovým syndromem ale přetrvává problém jejich přirozeného začlenění do společnosti.

obrazek1

Přitom stačí tak málo, abychom prolomili ledy a odstranili strach z neznámého. Pomoz nám odstranit předsudky a bariéry vůči lidem s DS.

Jak na to? Toto je cesta:

  1. Při oznámení diagnózy po narození dítěte s DS: Práce lékařů a zdravotnického personálu je mimořádně náročná. Kromě zachraňování životů a péče o nemocné často oznamují pacientům vážné diagnózy. Po narození dítěte s Downovým syndromem musí lékaři mimořádně citlivě sdělit rodičům zprávu, že jejich dítě se narodilo s genetickou odchylkou. Lékaři a odborníci, podělte se o své zkušenosti, jak oznámit náročnou diagnózu rodičům, aby se s ní dokázali co nejlépe vyrovnat.

  2. Při přijetí dítěte s DS do rodiny: První dny rodičů, kteří se dozvědí, že jejich dítě má vrozenou poruchu, jsou nejtěžší. V této situaci je pro rodiče důležité vědět, že při nich stojí nejbližší rodina a přátelé, kteří jim budou v tomto náročném období oporou a budou dítě milovat i navzdory odlišnosti. Podělte se o zkušenosti, jak vaše rodina přijala dítě s DS.
  1. Při přijímání dětí s DS do mateřské, základní či střední školy: I děti s Downovým syndromem mají stejně tak jako všechny ostatní právo na vzdělání. Je pro ně nevyhnutelné, aby dostaly šanci věnovat se v průběhu studia tomu, co je baví. Dítě s DS bude pro své spolužáky zaručeně velkým přínosem a naučí je, aby respektovali odlišnost. Pedagogové, jestli máte zkušenost se začleněním žáků s diagnózou DS do běžného kolektivu dětí, podělte se o ni s ostatními.
  1. Při přijetí dospělého člověka s DS do zaměstnání: I lidé s DS by měli dostat možnost pracovat, když budou mít zájem. Můžou obohatit pracovní kolektiv svou výjimečnou osobností, pozitivitou a veselostí, která je jim vlastní a jsou v ní „jako doma“. Můžou své kolegy i motivovat k lepším pracovním výkonům. Zaměstnavatelé, kteří jste pod svoje křídla přijali člověka s DS, podělte se o svoje zkušenosti, abyste inspirovali i ostatní.
  1. Přijetí do společnosti: Lidé s Downovým syndromem jsou výjimeční, ale stejně jako my všichni si i oni zaslouží a také vyžadují své místo ve společnosti. Možností přijetí je mnoho. Můžete se stát dobrovolníkem v organizacích, které se jim věnují, dát jim příležitost studovat nebo jim poskytnout možnost práce ve vaší společnosti. My v Dedoles jsme se například rozhodli, že jim dáme možnost přeměnit se na naše modely a předvádět naše veselé výrobky :-)

Děkujeme, že pomůžete šířit povědomí o Downově syndromu.

foto: Dedoles, zdroj: Dedoles: Ponožková výzva

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...