fbpx

Co vlastně dělá mozek s vůněmi? A proč někomu vadí nakvašené sledě míň a někomu víc? Na to se snažili přijít vědci spolu s tím, proč mizí čich během onemocnění covidem

Zveřejněno: 12. 10. 2020

V době koronavirové, kdy ho spousta lidí naštěstí jen dočasně ztrácí, jsme se rozhodli připomenout, jak vlastně funguje. A proč je čich tak důležitý nejen proto, abychom rozeznali česnek od cibule. Vědci nyní zjistili, jak si s vůněmi, které se nám vybaví třeba i po třiceti letech, vlastně hraje mozek.

Vůně je pro lidi velmi abstraktní pojem. Není divu. Pokud si představíme například vůni ranní kávy, je to pro náš mozek ve skutečnosti kombinace více než 800 jedinečných molekul. Zjistit, jak si mozek organizuje svoji „databázi“ pachů, byla velká výzva, kterou pokořili vědci z lékařské fakulty Harvardské univerzity.

Vůně vdechovaných molekul

Cítit vůni znamená detekovat chemikálie u věcí, které vydávají těkavé molekuly. Molekuly se vdechnutím dostávají nahoru hltanem do zadní části nosu. Tyto chemikálie interagují se smyslovými nervovými buňkami v nose, jež pak přenášejí tyto informace do mozku. Ve většině případů se vytvoří vzor nervové aktivity, který jsme získali zkušeností. A tak dokážeme třeba rozeznat vůni levandulového pole od zápachu zaorané prasečí kejdy.

I když cítí dva lidé tentýž pach, nemusí u nich vyvolávat stejnou emoci.

Pomocí této databáze dokážou vnímat dva rozdílní jedinci chemicky příbuzné pachy podobně, i když dokážou rozlišit drobné nuance. Cítí stejně citron a limetku, i když se jedná o rozdílné kombinace molekul. Ale zároveň rozliší citron a pomeranč, i když jsou to oba citrusy. To naznačuje, že mozková kůra obsahuje určité mapy, které zapojují chemické a nervové okruhy. Tyto okruhy organizují vztahy mezi jednotlivými pachy a podporují konečný vjem.

Při čichu hrají roli emoce

Čich byl první smysl, který se u savců vyvinul, proto jsou neuronové dráhy organizovány jinak než u zbylých smyslů. Například k tomu, aby se obraz toho, co vidíme, dostal do mozku, je potřeba 20 až 30 nervových drah. Pokud jde o čich, tak aby se dostala informace z nosu do mozku, jsou potřeba dráhy dvě. V našem mozku je jedno centrum, které tyto informace zpracovává a ihned je přeposílá do částí, které jsou napojeny na oblasti paměti a emocí.

Celý tento výzkum se dá využít na pomoc k regeneraci a návratu čichu. 

Existuje tedy velmi těsné spojení mezi tím, co cítíme nosem, a emocionálním vnímáním. Dokážeme si vytvořit vzpomínky, které jsou napojené na určité pachy. Naše čichové obvody jsou velmi tvárné a učí se na základě zkušeností. Z toho vyplývá, že i když cítí dva lidé tentýž pach, nemusí u nich vyvolávat stejnou emoci. Takže z vůně nahnilých ryb se může někomu zvedat žaludek, ale některým švédským gurmánům to připomene národní pochoutku surströmming, tedy dokonale nakvašené kyselé sledě.

Návrat vůní

Celý tento výzkum se dá využít pro rozlišení, zda je porucha nějaké dráhy v mozku nebo ve vnímání našeho nosu, a jak je možné pomoci k regeneraci a návratu čichu. Poruchy vnímání pachů jsou ve skutečnosti i mimo kovidovou sezónu celkem běžné, například v USA trpí tímto problémem 7,5 % populace. Porucha čichu významně ovlivňuje způsob, jakým vnímáme jídlo a pití, ale i rozhodnutí, která děláme, abychom měli na něco chuť.

Virus napadá podpůrné buňky, které se vyskytují okolo těchto neuronů. A pokud přestanou podpůrné buňky fungovat, ztratí se i čichové vjemy.

Tato studie publikovaná v časopisu Nature je prvním krokem k tomu, aby bylo možné v budoucnu vrátit čich lidem, kteří o něj přišli. Dosud ale neexistuje takový komplexní počítačový algoritmus, který by převzal chemickou strukturu a předpověděl, jak bude daná chemická látka vonět.

Aktuálně tyto objevy pomáhají v pochopení, jak covid-19 působí v těle, když připraví infikovaného člověka o čich. Donedávna si experti mysleli, že koronaviry infikují čichové neurony, a ty poškodí, nebo zabijí. Ale ukazuje se, že místo napadání čichových neuronů virus napadá podpůrné buňky, které se vyskytují okolo těchto neuronů. A pokud přestanou podpůrné buňky fungovat, ztratí se i čichové vjemy. Ve skutečnosti je toto zjištění velmi dobrá zpráva, protože to vypadá, že lidé, kteří mají covid-19, sice ztratí čich, ale jakmile se podpůrné buňky zregenerují a uzdraví, tak se čich vrátí.

Související…

Psi dokážou u člověka odhalit čím dál víc nemocí. Poznají cukrovku i rakovinuČich souvisí s politikou. Lidé, kterým vadí lidský pach, volili TrumpaProč čich umí tak skvěle vyvolávat naše vzpomínky

foto: Shutterstock, zdroj: Science Friday

Tipy redakce

Zloději kradou písek z pláží. Je to podobně cenná komodita jako voda

Zloději kradou písek z pláží. Je to podobně cenná komodita jako voda

Loni v létě zaplatil jeden britský turista na Sardinii pokutu 1 032 eur, když byl...

Teorie spiknutí vítězí: Třetina mileniálů v USA pochybuje, zda je Země kulatá

Teorie spiknutí vítězí: Třetina mileniálů v USA pochybuje, zda je Země kulatá

Tajná spiknutí okolo celebrit nejsou až tak nová. To první se objevilo na sklonku...