fbpx

Jestli se potká koronavirus s podzimní chřipkou, začne peklo, říká prezident České stomatologické komory. Podle něj jsme si onemocnění měli raději prodělat během léta

Zveřejněno: 29. 8. 2020

Symbolem rozšíření koronaviru byla u nás ještě nedávno Karviná. Podle Romana Šmuclera přišla kritická situace na severu Moravy pro některé jako na zavolanou. „Pan Bakala kdysi získal doly s tím, že provede časem jejich útlum. Stát je pak ale v dobré víře začal zachraňovat. Jenže pak zjistil, že se to zachránit nedá,“ říká známý lékař, stomatolog a člen nyní již bývalého krizového štábu, který nás provázel koronavirovou krizí. Jenže je tu pořád otázka, zda ona krize vlastně už skončila.

V čem byla po ukončení všech plošných opatření situace na Karvinsku specifická?

V současné době se firmy brání plošnému testování, protože jsou si vědomy rizika toho, co by nastalo, když by se u někoho covid objevil. OKD k tomu byly v určitý okamžik naopak vstřícné. Horníkům se ale na testy nechtělo, protože když fárají, tak mají prémie. Covid vlastně doly na určitou dobu zavřel, což by byl jinak politický problém.

Být s někým dlouho v uzavřeném prostoru je velké riziko. Na otevřených koncertech nebo táborech to je relativně dobré.

Na Karvinsku ale každopádně vznikla zajímavá plošná studie, která ukázala obrovskou míru promoření. A také relativně nízká čísla těžce nemocných. Kdyby se ovšem podobné studie dělaly hromadně, pak by se asi zavřelo kdeco. A to by si Češi konečně vyzkoušeli karanténu...

Moment. Karanténa přece byla.

Ale kdepak. V Česku nikdy přísná karanténa nebyla. Lidé nemohli jít večer do hospody, ale mohli jezdit metrem a chodit do práce. Provoz násilně nepřerušila jediná fabrika. Škodovka se zavřela dobrovolně. My jsme se celou dobu sice pomaleji, ale promořovali a už v tom dubnu to asi sto tisíc lidí mělo za sebou. No a pak skončila takzvaná první vlna, všichni jeli do Itálie nebo do Chorvatska, případně se rozprchli po republice a je velmi pravděpodobné, že to u nás už prodělal až milion lidí. Mimochodem, v Itálii, která je uváděna jako odstrašující příklad, je nyní počet nakažených na obyvatele nižší než v Česku.

Často se operuje s pojmem stádní imunita. Jak moc se tedy musíme promořit, abychom se covidu nemuseli bát?

Ona imunita vzniká snad na 70 procentech promořenosti. A jelikož zhruba polovina lidí covid dostat nemůže – to je závěr několika vědeckých studií, které zkoumaly buněčnou imunitu – tak potřebujeme, aby to u nás prodělaly zhruba dva miliony obyvatel. Hrajeme tedy snad už druhý poločas. Na druhé straně zastavit nemoc, kterou měl milion lidí a mají možná desetitisíce, prostě není možné.

Čím si vlastně covid zasloužil takovou medializaci? Tu většinou nemají ani vážnější choroby...

Vlastně nevíme. Je to kombinace počátečních dat z Číny a dosud nepoznané paniky ze spolupráce sociálních sítí a zejména televizí. Politici se v tom ztratili. Testování je navíc ohromný byznys, zmizely v něm ohromné peníze, zejména v Americe, kde byla panika a zároveň je tam zdravotnictví byznysem samo o sobě. Ve statistice mrtvých tam vznikl naprostý chaos, za oběti covidu jsou považováni i mrtví z automobilových nehod, oběti vražd, je mezi nimi mimo jiné také George Floyd, kterého udusili policisté… Je tam také ohromné množství nejasných zápalů plic. Pokud zkrátka našli u mrtvého přítomnost viru SARS-CoV-2, tak je ve statistikách označen za oběť covidu.

Ale ti mrtví jsou přece opravdoví, i když jich třeba je o něco méně. Viděli jsme záběry z New Yorku, z přeplněných nemocnic...

Ano, na covid se umírá. Je ale i mnoho lidí, kteří umřeli s covidem. A nemálo i těch, kteří prostě jen zemřeli v době covidu. Ta obří úmrtnost, tedy epidemiologicky excess mortality, byla ale v USA a Itálii daná i tím, že byly pro běžné pacienty zavřené nemocnice. Takto se vlastně dostal do problémů i můj otec, kterému změnili v tom zmatku léky, a jeho stav se velmi zhoršil. Nakonec se mu ale podařilo pomoci. Kdyby umřel, nebyl by ve statistice covid, ale vlastně by byl obětí paniky kolem covidu.

A dovedu si představit, že takových lidí muselo umřít v cizině hodně. Bojíme se, že mnoho jich časem umře třeba na rakovinu, protože když se několik měsíců nevyšetřuje, nejde to dohnat. No a hlavně v New Yorku, ale i v České republice v březnu náhle zázračně zmizela chřipka. Chřipku a covid je obtížné zpětně klinicky rozlišit, pakliže se netestovalo i na chřipku. Takže u mnohých přesně nevíme, na co zemřeli. V New Yorku se evidentně sešla chřipka a covid. Zatím bohužel nemáme vědeckou práci, která by jasně pojmenovala, co přesně ty mrtvé zabilo. V severní Itálii, zejména v oblasti Bergama, umřelo 38 tisíc lidí. Ale během chřipkové epidemie v minulých letech tam umřelo 68 tisíc nemocných. Jenže chřipka není prostě pro média tak sexy.

Takže covid má takovou mediální popularitu jen proto, že je nový?

Je to hlavně dáno těmi strašlivými čísly, která se publikovala na začátku v Číně. Šest až patnáct procent mrtvých pacientů s touto nemocí. Z toho se odvodila strašlivá čísla, která se předpokládala i pro Západ, ale ta se nenaplnila. Číňané původně evidovali pouze těžké případy, těch 85 procent případů lehkého průběhu vůbec nezachytili, konkrétně ve Wu-chanu to mohlo být asi až 99 procent. Měli tedy obrovské procento mrtvých. To, že mnohým pacientům nic moc nebylo, v tom zmatku nezachytili a to deformovalo čísla.

Já tehdy nebyl líný a do toho Wu-chanu a hlavně do Koreje jsem zavolal. Zjistil jsem si, co z hlediska ochrany lékařů fungovalo a co ne. Proto jsem si byl jistý, že nám zubařům stačí respirátory FFP2. A česká stomatologie pak byla také jediná v okolních zemích, která fungovala. Číňané nám říkali, abychom to tady na několik měsíců zavřeli jako Wu-chan, ale nejde zavřít stát, to šlo udělat jen v Uničově. A vlastně to ani nebylo potřeba, jak dnes víme.  

Mně se ale zdá, že média s touto racionalitou nepřicházejí ani dneska. Jako by je bavilo to téma dál přikrmovat.

Média i politici nasedli na pocit strachu. Je velice těžké říct lidem, že se dnes sice ještě mají dobře, ale za půl roku bude významná část národa v exekucích. Na začátku se mluvilo o děsivé nepoznané chorobě, něco, jako kdyby přistáli Marťani, a lékaři se k tomu neměli vůbec vyjadřovat, protože jakoby o klinickém průběhu nevěděli. Poslední studie mluví o šesti promile smrtelnosti skutečně nemocných covidem. Po posledních týdnech se i tohle číslo asi sníží někam mezi jedno až pět promile, což jsou čísla těžší nebo standartní chřipky. Původní srovnání se španělskou chřipkou tedy bylo mimo realitu.

Ale na druhou vlnu už probíhají pilné přípravy.

Nárůst asi přijde, ale druhá vlna to podle WHO nebude. Měla by být jedna velká vlna, která některými státy, jako je třeba Švédsko, nebrzděna relativně rychle projde, někde, jako třeba v USA, ji zploštili a rozdělili na dvě fáze a někde ta doba bude mnohem delší ale bez křiklavých maxim. To bude asi případ Německa a Česka. Jde i o to, abychom nezploštili tu křivku moc. Když určitou oblast izolujete, poklesne počet nakažených na minimum, ale když to pak zase uvolníte, jde to velice rychle zpátky a hlavně vše déle trvá. Dokud se epidemie nezastaví sama. Aspoň to tak při podobných epidemiích vždy je a snad to tak bude i tady.

Aktuálně jsou v Česku ale tisíce nemocných a noví stále po stovkách přibývají...

Jediné reálné kritérium je, kolik lidí vám leží na JIPu. Kapacita zdravotnických zařízení v Česku je obrovská a já říkám, že by se to mělo nechat prostě běžet, dokud se nezačneme blížit oné kapacitě. Pak bychom museli přibrzdit. Výhodu to má mimo jiné v tom, že pokud to proběhne rychle, jste schopni udržet v izolaci seniory a nemocné. Ovšem my jsme to zploštili tak, že jsme v červenci stáli teprve na pokraji další vlny. A teprve teď to začne být pro seniory nebezpečné, nicméně mnozí na to už teď „kašlou“, protože už jsou z toho všeho unavení.

Jak rychle je nutno vyhlašovat karanténu? Může opravdu nastat potřeba vyhlásit to ze dne na den tak, jako tomu bylo na Karvinsku?

Já jsem v krizovém štábu bojoval za semafor pro každou oblast. Je zelená, teď je oranžová, za týden nebo za 14 dní se může stát, že to zavřeme. To se nyní stalo. Na severu Moravy se myslím lekli toho festivalu, co měl nahradit Colours. Nicméně nejlepší a z hlediska veřejnosti nejlépe pochopitelnou věc řekl Lou Fanánek Hagen ze Tří sester: „Musíme to prodělat, mladým to neškodí, tak řekněte svým seniorům, že je blbá doba, a pokud je ti 85 let a jsi nemocný, nechoď teď na Tři sestry, nebo si vem respirátor a stoupni si stranou.“

Roman Šmucler

Český zubní lékař, maxillofaciální chirurg, vysokoškolský pedagog, podnikatel, moderátor a scenárista. Stomatologii vystudoval v Praze, odborné stáže absolvoval v Bostonu, Paříži, Uppsale a ve Vídni. Po revoluci začal pracovat v České televizi a na Nově, je autorem námětu pořadu Tabu. Co se profese týče, v roce 1996 založil Asklepion, institut estetické medicíny. Byl členem nedávno rozpuštěného krizového štábu České republiky pro boj s onemocněním covid-19.

Ti mladí by se v Ostravě na festivalu sice mohli nakazit, ale pokud by byli opatrní při styku s rodinou, nic by se asi nestalo. Když ale onemocní populace až na podzim a ještě k tomu dohromady s chřipkou? To opravdu chceme, aby se potkaly dvě epidemie najednou, zvlášť v situaci, kdy máme vakcíny na chřipku pro maximálně 10 procent obyvatelstva?

No a co by se stalo, kdyby se obě epidemie potkaly?

To by bylo  hodně špatné. Kašlaly by stovky tisíc lidí a nestíhali bychom zjišťovat, co jim je, mohly by se přetížit kapacity nemocnic. Pokud získá imunitu více lidí ještě teď v létě, šíření koronaviru nebude tak dramatické. Paradoxně dobré jsou třeba dětské tábory, pokud se tam děti nakazí, jsou v izolaci. Pak je potřeba, aby je hned po návratu nehlídal nemocný senior. Pokud ale tábory zrušíme, rodičům nebude stačit dovolená, děti budou běhat venku s kamarády, ale starat se o ně musí babička, která se nakazí.

Takže by neškodila nějaká ta covid party, které se dělají třeba v Americe?

Covid party je blbost. Míra nebezpečnosti covidu je přímo úměrná dávce, kterou dostanete. A vy to na tom mejdanu nejste schopni změřit. Pro zdravé lidi venku to takové nebezpečí není. Venku dostanete malou dávku viru, zůstane vám v nose a hrtanu, máte kašel a rýmu a získáte buněčnou imunitu. Ale když se toho nadýcháte hodně, tak můžete i umřít. Být s někým dlouho v uzavřeném prostoru je velké riziko. Na otevřených koncertech nebo táborech to je relativně dobré.

Spousta firem vzala onu kovidovou krizi jako příležitost. Například na vakcínách pracují desítky firem a předhání se, která ji vyrobí dřív.

Kdybych já dnes napsal grant na studii s názvem Trhání zubu moudrosti a covid, tak snad získám i nějaké peníze! Teď se opravdu objevilo sto milionů grantových peněz na podobné projekty. Ale je fakt, že obrovské peníze jdou i do testování, IT struktury a jednou asi půjdou do vakcín, pokud ta epidemie tedy sama neoslabí.

Co si myslíte o projektu takzvané chytré karantény? Může v českých podmínkách fungovat? Zatím to tedy vypadá, že spíš nefunguje.

U nás teď fungovat nemůže. Účastní se jí asi 2 procenta populace, to je velmi málo. Zbytek o sobě nechce dávat informace a hlavně si mladší lidé nemyslí, že je ta nemoc tolik ohrožuje. Lidé do 45 let v poslední studii riziko této nemoci srovnávají s pravděpodobností úmrtí v autě. Nakažených je velmi mnoho, ale drtivá většina nakažených ze systému unikne.

Pak vlastně chytrou karanténou chytáte jen zlomek nakažených lidí, a to ještě z oněch dvou procent lidí, kteří jsou vůbec ochotní spolupracovat. Vyhozené peníze… Asi by to fungovalo, kdyby hlášení do těch systémů bylo povinné nebo kdyby covid byla tak těžká nemoc. Pak by se lidé možná lekli a spolupracovali.

Související…

Monitoring splašků: K čemu slouží detekce viru covid-19 v odpadních vodách
Eva Doležalová

foto: Autor, zdroj: Roman Šmucler o koronaviru

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...