Stát se rozhodl dát každému placené volno, dobrá. Proč by to ale mělo být až ke konci našeho života, ptá se ve svém sloupku Anastázie Harris

Přečteno 117395x

Znáte teorii nesmyslné poličky? Občas se stane, že někdo přitluče poličku na hrnky nesmyslně daleko od myčky, z které se hrnky vytahují, a ještě dál od konvice, u které se plní vřící vodou. A bez přemýšlení se pak zbytečně motáme v kuchyni – dokud tedy nepřijede nechtěná teta z Moravy. Ve snaze pomoct uloží hrnky sice jinam, než jsme zvyklí, ale na mnohem logičtější místo. Jakmile si rodina uvědomí, že na poličku se dá vyskládat něco jiného, s úlevou dávají a berou hrnky z nového místa.

Související…

Bohatší Češi víc myslí na důchod. Pořizují domy u moře i v AlpáchNemyslím si, že život je vtip. Nebo jsem ten vtip vůbec nepochopil.Šest důvodů, proč se nám v životě hodí řád

Společnost funguje úplně stejně: nesmyslně se drží nevyhovujícího uspořádání, přestože by mohla sáhnout po logičtějším, levnějším, všem prospěšnějším. Většina lidí se honí, zoufale snaží zvládat obživu, malé děti, koníčky, stárnoucí rodiče s tím, že tam někde, v daleké budoucnosti, na konci pracovního tunelu je záblesk světla, vykoupení z celoživotního honění. Tam někde před smrtí nás čeká – placené volno. Problém je, že ten tunel je čím dál delší. Proč si to placené volno nevybrat dřív?

Tam někde před smrtí nás čeká – placené volno. Říká se mu důchod.

Určité procento šťastných jedinců do důchodu vůbec nechce. Ale nejenom oni by přivítali mít možnost placené dlouhé, půlroční, nebo dokonce několikaleté pauzy. Někdo chce zůstat doma s dětmi, někdo potřebuje zaopatřovat milovanou tetu, někdo si konečně našel čas na změnu kvalifikace, někdo touží napsat knihu, někdo si chce napravit pokulhávající zdraví.

Proč se pořád honit s tím, že volno nastane, až když už jsme stresem, únavou, narušeným zdravím docela zubožení a k ničemu? Proč nevyužít důchod k tomu, abychom žili lepší, smysluplnější život? Samozřejmě, že pořádně to vymyslet a dotáhnout, aby to fungovalo a státní kasa se nepokládala ještě dramatičtěji než dosud, nebude lehké. Není ale důvod, proč se konečně o něco tak logického a všem prospěšného nepokusit.

Proč se pořád honit s tím, že volno nastane, až když už jsme stresem, únavou, narušeným zdravím docela zubožení a k ničemu?

John Maynard Keynes předpověděl, že v 21. století budeme všichni pracovat patnáct hodin. Prý se tolik nespletl, když započítáme do svého pracovního času všechno volno, co nás čeká v důchodu. My ale potřebujeme volno teď. Novodobý Johne Maynarde Keynesi, prosím, předstupte. Navrhněte nám solidní řešení!

foto: Shutterstock, zdroj: Financial Times

Anastázie Harris

Anastázie Harris (ash)

Novinářka, publicistka, autorka knihy Alžběta II.: Pracující žena. Jinak také pracující žena.

Související články

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.