Lenka Hanyková začala péct dobroty z domácích surovin dávno předtím, než to začalo být cool. Na své zahrádce si vypěstuje skoro všechno a k pečení dortů bez cukru přikusuje – třeba vojtěšku.

Přečteno 85585x

Umí nabít energií, pěstuje vše možné na zahrádce i na poli. Taky třeba maracuju za oknem v květináči. Peče nepřeslazené skvosty pro širokou rodinu či přátele a provozuje Apartmán U Cukrářky, kde hosté na přivítanou dostanou jako bonus bábovku a nezřídka odjíždějí s dobrotami ze zahrádky. Vítejte u Lenky Hanykové ve Vítějevsi v Pardubickém kraji. Když jsme za ní přijeli, nabídla nám domácí bezinkovou limonádu, kterou stejně jako většinu svých výrobků připravuje z čerstvých plodů z vlastní zahrádky.

Tak bezinkovou máme za sebou, jaké další limonády ještě děláte?

Různé. Z toho, co si vypěstuju. Tedy třeba z máty a jakékoli "trávy", pěstuju například vojtěšku, která je zdravá, chodím na ni jako kravka, přežvykuju ji. Vždy dám pár lístečků do vody, přidám citronek a je limonáda.  Nijak ji nesladím. Naučila jsem se to v kadeřnictví, kde podávají vodu s citronem. Říkala jsem si, že s bylinkami to bude ještě lepší. Také dělám sirupy, třeba kopřivový. Ten už je ale převařený, tohle je čerstvé a něco se do vody vylouhuje.

Související…

Zdravé palačinky či lahodný raw dort? Sladké recepty bez cukruJíte příliš mnoho cukru? Tělo vám to dá najevoFotogalerie: Jen cukr a len. Studenti vyrobili rozložitelné auto

Sirupy... asi nejexotičtější je tuhý smrkový. Jak se vyrábí?

Ten je jednoduchý. V květnu, kdy jsou tak akorát, nastříhám camfourky smrku, naliju je do sklínky, proliju cukrem, ono to časem zcukernatí. Když kašlu, vezmu si třikrát za den po polívkové lžíci. Pomáhá to dokonale. Výborné je udělat to samé i s cibulí, citronem a cukrem. To můžete dělat po celý rok.

Jak jste dospěla k tomu, že si téměř všechno děláte a pěstujete sama? Ta snaha o maximální autenticitu je fascinující.

Byť jsem se většinu života cukrařině nevěnovala, jsem vyučená cukrářka a ráda se učím nové věci, baví mě to. Mám širokou rodinu i plno přátel, takže peču často.

Když napíšou, že se má do něčeho dát hrnek cukru, dám ho tam půlku. Úplně to stačí, je to i tak sladké dost

K práci na poli a na zahradě jsem byla vedena od dětství. Nikam jsme nejezdili, měli jsme kozy a další dobytek, už v dětství jsem musela dělat všechno. Byla jsem šťastná, když jsem se mohla jít "ulít" k babičce. Jsem vycepovaný samorost. Když mi bylo devět měsíců, máma musela jít pracovat do kravína. Tak mě dala do jeslí, kam se mohlo, jen když se dítě nepočůrávalo. Tak jsem se prostě nepočůrávala.

dort 2 lenky hanykove foto archiv lenky hanykove

Někdo má už od dětství jasno, že chce být kosmonautem, prodavačkou nebo řidičem kamionu. Toužila jste být cukrářkou už v dětství?

Chtěla jsem být prodavačkou v drogerii, bavila mě ta vůně, jenže brali jen dvě uchazečky z celého kraje, ty s nejlepšími známkami nebo "tlačenkou". Neměla jsem ani jedno.  Nebavilo mě učit se: sice mi to šlo, ale po návratu domů jsem udělala úkoly a honem ven. Tak jsem se v Nové Pace vyučila cukrářkou, k čemuž jsem do té doby vztah neměla. Už v prváku jsme měli týden učení a týden praxi pro tamní cukrárnu, naše výrobky se hned prodávaly.

Když tvoříte z čerstvých věcí, jsou vaše výrobky i zdravé?

Snažím se, aby to chutnalo, ale zároveň to lidem příliš neškodilo. Dělám vlastní nepřeslazená povidla, do buchet dávám svůj mák, alternativní sladidla nebo nic, peču kváskový chleba, pšeničnou mouku nahrazuju pohankovou nebo žitnou. Když napíšou, že se má do něčeho dát hrnek cukru, dám ho tam půlku. Úplně to stačí, je to i tak sladké dost.

Snažím se, aby to chutnalo, ale zároveň to lidem příliš neškodilo

Co všechno pěstujete?

Takřka všechno, co potřebuju. Na zahrádce to, co se musí víc zalévat, na poli to, co vydrží – dýně, cukety, mák, kukuřice, brambory... Proč si to nevypěstovat, když na to mám prostor a nemusím se o to skoro starat? Zvířata nechovám, máme jen slepice. Do sladkostí i dalších pokrmů většinou používám to, co vypěstuju. Letos ale nebyla dobrá úroda, takže jsem musela hodně dokupovat.

Máte tady i apartmán, ve kterém ubytováváte hosty – pečete taky pro ně?

Udělám jim bábovku na uvítanou a někdy na cestu dostanou něco z toho, co jsem vypěstovala. Mám ráda, když mohu dát něco navíc, co potěší.

Lenka Hanyková (1966)

Vyučila se cukrářkou, v oboru pracovala si rok, poté pracovala v zemědělském družstvu, vydávala obedy v jídelně nebo uklízela. Následně pracovala v obchodě, měla toho hodně i soukromě a zažívala stres. To se odrazilo na zdraví. Obtíží se zbavila po změně stravovacích návyků. V současné době ve Vítějevsi v Pardubickém kraji provozuje Apartmán u Cukrářky, kde mají hosté k dispozici i zahrádku a parkování, peče pro širokou rodinu a přátele, dělá sirupy či limonády. I sladké chystá tak, aby organismu tolik neubližovalo.

To, co popisujete, mi připadá jako až příliš zdravý životní styl.

Když mi bylo osmatřicet, žila jsem hektický život. Měla jsem doma tři děti: jeden kluk začal chodit do školy, druhý na gympl, starala jsem se o nemocnou tchyni, protože tchán umřel, do toho jsem denně pracovala v obchodě. Ze dne na den jsem se z toho doslova osypala, měla jsem lupénku, špatně se mi dýchalo, měla jsem astma. Nenapadlo mě tehdy, že za to může porucha imunity, nebo že by v tom hrál roli stres.

Co jste s tím dělala?

Dva roky jsem si místa napadená lupénkou mazala, na plíce jsem používala spreje. Dala jsem i výpověď, protože už jsem vše nezvládala, pořád se mě to ale drželo. Pak lékařka řekla synovi, že by bylo fajn, aby změnil stravovací návyky a zhubl, tak jsem do toho šla s ním – přestala jsem třeba smažit květák, začala jsem ho vařit. Chtělo to výdrž, za rok a půl se dostavily první výsledky, zbavila jsem se lupénky, a když jsem přišla po pěti letech na plicní, řekli mi, že tam už nemusím chodit, pryč bylo i astma.

dorticky lenky hanykove foto archiv lenky hanykove

Co vám nejvíc pomohlo?

Kombinace všeho. Vedle změny stravovacích návyků jsem začala pít různé čaje, používat nejrůznější oleje, mazala jsem se sádlem, vyrývala jsem kořen lopuchy, který jsem sušila, koupala se v něm. 

Jaké návyky si držíte dodnes?

Například dvakrát denně – dopoledne a odpoledne – piju frťana jablečného octa zředěného vodou. Když jsem byla na měření cév, doktor mi řekl, že je mám o sedm let mladší, než kolik mi doopravdy je. Říkal, že kdyby byli všichni jako já, může ordinaci zavřít. Jablečný ocet totiž léčí plísně v těle, snižuje PH. Za celou zimu jsem neměla rýmu. Taky piju ječmen, beru zinek, rybí tuk nebo B komplex, protože chodím na borůvky. Díky tomu na mě nejdou klíšťata. Do sítka si dávám ovesné vločky, které přidávám do koupele. A tak bych mohla pokračovat.

Doktor mi řekl, že kdyby byli všichni jako já, může ordinaci zavřít

Co ráda vaříte?

Ráda dělám karbanátky z pohanky, používám mořské řasy. Zkrátka, když něco vidím, musím to vyzkoušet, a buď se to ujme, nebo ne. Piju olej, teď lněný, někdy zase konopný, střídám je. V oleji si namáčím i chleba, vůbec nepoužívám margaríny. Obličej si mažu sádlem nebo právě olejem.

Dáte si i něco, co v knížkách zdravé výživy nenajdeme?

To víte, že jo. Jím bůček, jitrnice, klobásy, na libové kuřecí prso mě neutáhnete. Ale dívám se na to, co jím. Nekoupila bych třeba kuřecí maso napíchané vodou. Nebo nekupuju umělá sladidla, která jsou horší než cukr.

 

foto: Archiv Lenky Hanykové

Andrea Cerqueirová

Andrea Cerqueirová

Související články

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.