fbpx

Jak nedopustit, aby digitální vztahy nahradily intimitu reálného života

Zveřejněno: 18. 7. 2018

Nejsem na tom moc dobře s přáteli. Nevím vlastně, jak být dobrý kamarád, jak si udržet nebo najít pravé přátele ve světě tweetů, textů a selfíček. Jasně, taky jsem toho spoustu postoval online, rozdal spoustu lajků a sdílel hromadu motivačních citátů. Ovšem neměl jsem tento rok moc času na přátele. A proto jsem vlastně sám. A pořádně mě to štve...

Související…

Máte hodně přátel na Facebooku? Zřejmě budete materialista
Monika Kovačková

Sociální média jsou skvělá věc, ale změnila naše životy způsobem, o kterém se Marku Zuckerbergovi ani nezdálo. Chceme zachytit chvilky tak, aby to vypadalo dobře na Instagramu, ale zapomínáme žít takový život, který by stálo zato na Instagramu vůbec zachytit. S hlavami skloněnými k displeji mobilního telefonu se obáváme, že nám může něco uniknout, a přitom nám utíká život okolo nás. Kdy jste naposledy byli na večeři si s někým jen tak promluvit?

Zdá se, že sociální média změnila DNA přátelství.

Ať už se nám to líbí nebo ne, sociální média si ve všech formách vybrala daň na našich vztazích – a na přátelství obzvlášť. Nedá se říct, že sociální média jsou zlo. Fakt je ale ten, že Facebook, Twitter, Instagram, Snapchat a další změnily od základů způsob, jakým komunikujeme. A zdá se také, že sociální média změnila DNA přátelství. Jaké jsou tedy hlavní hříchy sociálních médií? Šest těch hlavních sestavil magazín Relevant.

Falešný pocit důvěrnosti

Díky sociálním médiím si myslíme, že někoho velice dobře známe. Řekněme si to upřímně: když někomu olajkujete fotku na Instagramu, není to důkaz přátelství. Pravé přátelství vyžaduje čas a komunikaci, a nejlépe tváří v tvář. Dlouhotrvající vztahy jsou postaveny na daleko důležitějších věcech, než je historie na Facebooku. Jejich základem jsou nezdokumentované vzpomínky, které nepostujete nikde – o kterých si vyprávíte.

Pocit důvěry můžete získat pouze k někomu, s kým trávíte čas osobně.

Přestože sociální média mohou pomoci udržet přátelství – zvláště v případech, kdy žijeme daleko od sebe – nemohou nahradit osobní komunikaci a sdílené zážitky. Pocit důvěry můžete získat pouze k někomu, s kým trávíte čas osobně, ne jenom online.

Iluze komunity

Sociální média nás mystifikují v tom, že nám dodávají pocit, jak máme stovky (někdo i tisíce) přátel, kteří nám kdykoliv pomůžou. Jejich počet je ale pouhé číslo. Důležitost „komunity“ či podpory okolí je nesčetněkrát opakovaným pojmem, sami si ale odpovězme, jestli je pro nás to pravé budovat si skupinu věrných followerů na sociálních sítích.

Jediný způsob, jak vytvořit skutečně fungující komunitu, je žít s lidmi v reálném světě.

V těžkých chvílích ale přijdeme na to, že pravého přátelství a podpory se nám dostane od těch, kteří nás znají nejlépe. Jediný způsob, jak vytvořit skutečně fungující komunitu, je žít s lidmi v reálném světě.

Virtuální zdi

Sociální média vztyčují virtuální zdi. Většinu času nepereme špinavé prádlo online – bojíme se, co by tomu mohli ostatní říct. Na Instagram dáváme jen ty nejlepší momenty ze života, tweetujeme ty nejpovedenější minuty našeho dne. Naučili jsme se vybírat takové historky a zážitky, které považujeme za dokonalé.

Přátelé, kteří nás znají nejlépe, jsou také ti, kteří nás viděli na dně.

Ovšem pouze ti, kdo znají naše stinné stránky, kteří s námi prožívají i chvíle, kdy se cítíme dole, nás mohou poznat dokonale. Přátelé, kteří nás znají nejlépe, jsou také ti, kteří nás viděli na dně – a stejně nás milovali. Tyto typy přátelství jsou stvrzeny chvilkami v životě, kterými bychom se na Facebooku nikdy nechlubili.

Výroba introvertů

Díky sociálním médiím žijeme ve vakuu. Internet je neuvěřitelně osamělé místo. Jsme tam všichni, ale slova většinou kloužou po povrchu (občas do toho někdo samozřejmě přihodí nějakou vtipnou historku). Tak hrozně nám záleží na tom, aby naše historky na sociálních médiích byly napínavé a smysluplné, že nedáváme dost pozor na to, co říkají ostatní.

shutterstock 583219279

Taky už se nedokážete bavit jinak? Otázka je, jestli jsou skuteční přátelé vedle vás, nebo v telefonu


Jak si můžeme najít dobré přátele, když své životy cizelujeme do té míry, že v nich není už na ostatní lidi místo? Musíme přestat ohromovat své přátele a začít si víc všímat toho, co oni sami říkají.

Nerealistická očekávání

Sociální média nastavují standardy, kterých žádný člověk nemůže nikdy dosáhnout. Pozastavili se někdy vaši přátelé nad tím, že jste zapomněli na jejich narozeniny? „Přece sis toho musel všimnout na Facebooku!“ Není nutné volat nejlepšímu kamarádovi, když se zasnoubíte nebo když čekáte mimino, stejně to všechno najdou na Facebooku – to ale nemá takový ten osobní dotek, že ne?

Život se má žít a vychutnávat. A sociální média nám v tom do jisté míry brání.

Všechno je veřejné, a proto nemáme nic, o čem bychom se bavili s přáteli v soukromí. Všechno už jsme viděli, a jestli sis toho nevšiml, tak jsi nedával pozor.

Žít příběhy

Sociální média zaznamenávají chvíle v životě, který okolo nás uhání zběsilým tempem. Bez ohledu na to, kolik fotografií zachytíme nebo kolik chytrých tweetů napíšeme, osobní zkušenost nenahradí nic. Nejlepší filtr vám nedá pocit, kdy se vaše chodidla zanoří do písku, nebo když s úžasem pozorujete zapadající slunce. Žádný videoklip si neužijete tak, jako když vaše oblíbená kapela hraje vaši oblíbenou písničku naživo. Žádné lajky nenahradí pocit, kdy se dotknete sametově hebké kůže vašeho čerstvě narozeného dítěte, nebo když vás někdo pevně drží za ruku.

Fotky a slova nejsou někdy prostě dost. Život se má žít a vychutnávat. A sociální média nám v tom do jisté míry brání. Chybí nám například výrazy ve tvářích těch, se kterými komunikujeme. Chybí nám i výrazy lidí kolem, protože si hrajeme s mobilním telefonem. Chybí nám magie obyčejných chvil, které trávíme s ostatními.

Nesdílejte všechno veřejně. Některé věci by měly zůstat prostě jen mezi opravdovými přáteli.

Takže co udělat ve světě komunikací a informacemi znuděném, abychom našli opravdové přátele? Začněte třeba tím, že vypnete telefony, když budete s někým, na kom vám záleží. Věnujte se mu naplno. A místo nového příspěvku na Facebooku zavolejte třeba nejlepšímu kamarádovi. Řekněte mu, jak se v té vaší velké chvíli cítíte. Sdílejte s ním radost i smutek. Pozvěte zkrátka kamaráda nebo kamarádku, aby s vámi žili váš příběh. Nechejte si nějaké chvíle jen pro vás dva. Nesdílejte všechno veřejně. Některé věci by měly zůstat prostě jen mezi opravdovými přáteli.

foto: Shutterstock, zdroj: Relevant Magaizine

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...