fbpx

Těhotné ženy nebo ženy po mateřské jsou pro firmy „malou tragédií“, říká psycholog Jeroným Klimeš

Zveřejněno: 15. 5. 2018

Dnes je Mezinárodní den rodin, v neděli byl Den matek. Diskutujeme o tom, jaká by měla být výše příspěvků pro rodiny s dětmi, jaké úlevy na daních by měly rodiny mít, kdo by měl být s dítětem doma a jak dlouho, jestli spolu rodiny tráví dostatek času a jaký to má dopad na psychiku a rozvoj dětí – přitom naše společnost je a priori nastavena antipopulačně, tvrdí psycholog Jeroným Klimeš.

Související…

Stolujete společně jako rodina? Ne? Pozor, vaše děti mohou mít psychické problémy
Akademie léčivé výživy

 „O rodině se pěkně mluví, ale skutek utek. Prakticky neexistují poloviční úvazky. Dvouleté děti pak ráno putují do školek, kde si je rodiče vyzvedávají po 17. hodině. A těhotné ženy nebo ženy po mateřské jsou pro firmy „malou tragédií“, popisuje v Čechách poměrně běžnou praxi psycholog.

 

 Více než polovina rodičů školáků v České republice není spokojena s množstvím času, které svým dětem věnuje.

V mezinárodním měřítku jsme na tom prachbídně. Matky dětí ve věku od 6 do 14 let pracují mnohem více než matky v drtivé většině zemí OECD. Jedinou zemí, kde je situace horší, je Mexiko. „Svým pracovním vytížením matky v České republice o několik pracovních hodin denně hravě předčí Spojené státy, Švýcarsko či Velkou Británii. Radost z toho ale rozhodně nemají. Statistiky jasně prokazují, že více než polovina rodičů školáků v České republice není spokojena s množstvím času, které svým dětem věnuje. A jen třetina rodičů je spokojena s množstvím času, který věnuje svému partnerovi nebo partnerce. To se samozřejmě negativně promítá na jejich vzájemných vztazích,” říká Marie Oujezdská za Rodinný svaz ČR. 

Pokud spolu rodiny netráví čas, děti se nemají od koho učit. Nemohou odkoukat, jak na co rodiče reagují, jak se baví a chovají, necítí se v bezpečí, které jim přítomnost rodiče doma skýtá. A když už se rodiče výjimečně sejdou doma a třeba se hádají, dítěti to moc nepřidá.

„Bohužel dětí, které si z rodiny odnáší stigma osamocení, je spousta. V současné době se rodina rozpadá na solitérní prvky, které hrají na počítači a brouzdají po sociálních sítích. Večer by se měli lidé věnovat rodině a tento čas by pro ně měl být posvátný,“ říká Jeroným Klimeš.

Jak skloubit práci s rodinou?

Situaci by podle opakovaných šetření mezi matkami malých dětí prospěly zkrácené úvazky, které by ženám umožnily si čas pro rodinu a pro zaměstnavatele jasně naplánovat a oddělit. Největší zájem o tuto formu práce mají matky s vyšším vzděláním.

pracujici mama

Být mámou je práce na plný úvazek sama o sobě

„V nabídce práce na zkrácený úvazek však Česká republika za vyspělými zeměmi značně pokulhává. Zaměstnavatelé si stěžují na administrativní a ekonomickou zátěž, která nabídku částečných úvazků omezuje. Tady vidíme příležitost pro opatření a podporu ze strany státu a jeho rodinné politiky,” doplňuje Oujezdská.

 

Když zvládnete s klidem pozorovat čtyřicetiminutový záchvat vzteku svého dítěte a nevytočit se, tak vás hned tak něco nerozhodí.

Firmy by si měly uvědomit, co vlastně v matkách-zaměstnankyních získávají: loajalitu, spolehlivost, ochotu rozvíjet se a vzdělávat, expertízu v plánování času (každá matka by vám o tom mohla vyprávět) a v neposlední řadě schopnost řešení konfliktů. Protože když zvládnete s klidem pozorovat čtyřicetiminutový záchvat vzteku svého dítěte a nevytočit se, tak vás hned tak něco nerozhodí.

Ženy-matky se ale během rodičovské realizují i jinak: své koníčky dokážou proměnit ve výdělečnou činnost. Často vyrábějí šperky, začnou šít, psát (ať už články, pohádkové knížky nebo kuchařky) nebo blogovat. Přispívají do rodinného rozpočtu, samy rozhodují, kolik času a kdy chtějí věnovat rodině a kolik práci. Cesty tady jsou, je jen třeba nahlédnout na celou situaci ze širší perspektivy a poskládat si priority.

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...