fbpx

Cyril s Metodějem původně slavili 9. března. Posun svátku měl „vyšoupnout“ Husa z historie. 2 fotografie
Bratislava - mosaic in St. Sebastian cathedral by jesuit Mar­ko Ivan Rupnik (2011) with the saints Cyril and Methodius.
Zveřejněno: 5. 7. 2017

Letošní pátý a šestý červenec, připadající na dnešní a zítřejší den, se pro mnoho lidí stal především příležitostí vzít si v pátek volno a spojit tyto dny volna s víkendem. Mnozí si však také připomínají, proč volno je – zatímco římskokatolická církev oživuje především svátek Cyrila a Metoděje, plebejský (v tom nejlepším slova smyslu) český lid si připomíná spíš Jana Husa, který je považován za vzor odvahy.

„Poslouchejte srdcem, protože Mistr Jan Hus je hudba psaná srdcem.“ Těmito slovy uvedla před dvěma roky, kdy jsme si připomněli kulaté 600. výročí Husova upálení v Kostnici (1415), pražská husitská farářka Hana Slavíková oratorium složené Richardem Pachmanem. To, že srdcem vnímá také odkaz samotného Husa, bylo poznat i jindy – jak z jejích kázání, tak ze slov, že jí vadí, když si Husa kdekdo přivlastňuje a vykládá k obrazu svému. Polidštila ho i tím, když říkala, že ačkoli Hus je v různých dílech zobrazen jako vysoký a štíhlý, ve skutečnosti byl malý a kulaťoučký, což mu ale nikterak neubírá na historické velikosti. Římskokatolická církev si toho, že Hus má pro Čechy význam, byla vědoma vždycky. A jelikož se jeho myšlenek a odvahy bála i dlouho po jeho smrti, v roce 1880 papež Lev XIII. svatořečil slovanské věrozvěsty Cyrila a Metoděje, kteří začali být připomínáni den před Husovým upálením, tedy 5. července, byť jejich svátek předtím připadal na 9. března. Římskokatolická církev měla za to, že Husa v době národního obrození odsune do pozadí. Nepodařilo se jí to však dodnes.

 

Nekázal vodu a nepil víno

Cyril (respektive Konstantin) a Metoděj přišli na Velkou Moravu se svými žáky a průvodem plným ozbrojenců, obchodníků a stavitelů v roce 863. Prosadili staroslověnštinu jako bohoslužebný jazyk, Konstantin pro něj vytvořil písmo hlaholici. Byť křesťanství podle všeho začalo na našem území zapouštět kořínky již v první polovině devátého století, význam obou bratrů nelze zlehčovat. Ovšem fér nejsou ani výše popsané snahy římskokatolické církve o to zlehčit (respektive vyzmizíkovat) Jana Husa.

shutterstock 543882982

 

Proč ho Češi dodnes uznávají? Mimo jiné i proto, že se choval skutečně tak, jak kázal. Zkrátka: nekázal vodu a nepil víno. Před dvěma lety byla v pražském Muzeu gastronomie uspořádána výstava, jejíž návštěvníci se dozvěděli, že přístupem k životu byl spíš asketa – nepil alkohol, byl proti přejídání i opilství. Coby vysokoškolský pedagog nabádal studenty, aby byli pokorní, čistí a střídmí. Češi, kteří si mnohdy rádi přihnou, ho takového berou právě kvůli té opravdovosti. Coby kněz a náboženský myslitel nebyl pokrytec. A navíc – ač asketa, prý nebyl žádný suchar.

Nejslanější sůl země

Před dvěma lety se v pražské Betlémské kapli, kde Hus v češtině a širokým vrstvám lidí kázal, uskutečnila konference Jan Hus a duše českého národa. „Mistr Jan Hus, který byl nejslanější solí této země, pozvedl pro všechny své následovníky intelektuály laťku velice vysoko. Tím, že ji budeme podlézat, ji snížit nemůžeme,“ uvedla na ní mimo jiné spisovatelka Lenka Procházková. „Málokterý národ má tak hlubinné dějinné okamžiky a tolik proměnlivý jejich výklad. A tak se v některých dobách k husitství hlásíme, v jiných se od něj oprošťujeme a zapíráme motivy jeho vzniku. Včerejší i soudobé debaty vzdělanců o tom, zda by Jan Hus souhlasil s husitským hnutím, nebo se jej zhrozil, zda by kritizoval vznik protestantských náboženství, anebo by tento vývoj uvítal, nemohou nikdy dojít k jednotnému závěru. Mnohem přínosnější debata inspirovaná Husem by se však dnes měla vést na téma: odpovědnost intelektuála vůči době, v níž žije,“ uvedla též spisovatelka, která tím nepřímo dala za pravdu farářce Slavíkové v tom, že není vhodné vykládat si Husa podle svého. Mnohem lepší je konat podle něj v dnešním kontextu.

 

Život v pravdě

Zítra Procházková vystoupí u koně na pražském Václavském náměstí, kde spolu s dalšími (mimo jiné herečkou Jaroslavou Kretschmerovou nebo spisovatelkou Marií Neudorflovou) Jana Husa od 15 hodin vzpomene. A jak vzpomíná římskokatolická církev? Byť mnozí římskokatoličtí hodnostáři doposud k upálení Husa mlčí, současný papež František se k tomuto zločinu staví čelem – v minulosti uvedl, že upálením Husa byla římskokatolická církev zraněna. A na závěr nechme mluvit samotného, později upáleného Mistra. Citát by mohl sloužit pro onu odpovědnost intelektuála vůči době, v níž žije, jak zmínila Procházková. Anebo: sloužit by mohl všem. Tak tedy: „Hledej pravdu, slyš pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, prav pravdu, drž pravdu, braň pravdy až do smrti.“

 

foto: Shutterstock a Profimedia

Tipy redakce

Severní magnetický pól se hýbe a pohyb se pořád zrychluje. To ohrožuje Zemi

Severní magnetický pól se hýbe a pohyb se pořád zrychluje. To ohrožuje Zemi

Jdu na sever. A už jdu na jih! Tenhle výrok učitele ze hry Dobytí severního pólu...

Objevila se nová planeta v naší galaxii? Taky je možné, že jde jen o černou díru

Objevila se nová planeta v naší galaxii? Taky je možné, že jde jen o černou díru

Aby nějaký astronom objevil novou planetu v naší sluneční soustavě, to je věc...