fbpx

Nemoc je nastavené zrcadlo, říká český „guru“ celostní medicíny 1 fotografie
Zdroj: Profimedia

Jak naše tělo reaguje na naši nespokojenost se životem? Co z hlediska psychosomatiky znamenají bolesti hlavy či závratě? Nejen o tom byl rozhovor s MUDr. Janem Hnízdilem

Zveřejněno: 28. 7. 2023

Klinika MUDr. Jana Hnízdila – Hnízdo zdraví – patří k jedné z nejvíce vyhledávaných v České republice. Tým kvalifikovaných lékařů v čele s jedním z průkopníků celostní medicíny v našem remízku pracuje na odbavení pacientů z května letošního roku. Jak je vidět, zájem o komplexní léčbu duše a těla enormně roste.

Pane doktore, jak nám tělo dává najevo, že je něco špatně?

Naše tělo je, na rozdíl od nás, neobyčejně moudré, vybavené řadou obranných mechanizmů, kterými nás chrání před námi samými. Vysvětlím to třeba na bolesti kolena. Nejprve se dostaví únava. Pokud ji ignorujeme, začne koleno bolet. Jestliže bolest potlačíme léky a pokračujeme v zátěži, koleno začne otékat. K lékům na bolest se obvykle přidají léky proti otoku. Koleno nás pak zastaví výpotkem, těžkým zánětem nebo úplnou destrukcí kloubu – artrózou.

Od počátečních funkčních potíží, které jsou vratné, jsme to soustavným potlačováním varovných signálů dopracovali až k těžkému a nevratnému poškození kolena. Nebo krevní tlak. Pokud jsme ve stresu, tlak se přechodně zvýší. Pokud se ze stresu vymaníme, klesne na normální hodnoty. Jestliže se ale stresujeme dlouhodobě, tlak zůstane zvýšený, na to reagují cévy a srdce nevratnými změnami. Výsledkem je hypertenzní nemoc, infarkt nebo mozková mrtvice. Každá nemoc je svým způsobem varování: „Zastav se, zamysli se, tímto způsobem už dál žít (ne)můžeš.“

Často pacientům na závěr vyšetření říkám parafrázi věty z filmu Pelíšky: „Rozkaz zněl jasně. Zastavit, uklidnit, uvolnit! Za každou cenu!“

O tom, jak k nemoci přistupuje biologický lékař, má každý člověk poměrně jasný obrázek. Kdo ale je a co dělá psychosomatik?

U každého pacienta postupuji stejně. Nejprve ho běžným způsobem vyšetřím, posoudím, jak je na tom tělesně, abych nepřehlédl nějaký závažný organický problém. Pak se zajímám, jak je na tom psychicky, abych nepřehlédl depresi nebo úzkost. Nakonec se ptám na to, jak si vede v práci, v osobním životě. Jestli ho třeba právě nepropustili nebo neřeší rozvod. Klíčovým slovem psychosomatické medicíny je somatizace. Znamená ztělesňování složité, neřešené životní situace. Člověk má nějaké životní starosti, je ve stresu, neví si rady. To, co není schopen změnit ve svém životě vědomě, začne postupem času dělat tělo na nevědomé úrovni za něj. Začne za něj stonat. Místo abych pacientovi dával složité latinské diagnózy, vysvětlím mu jeho nemoc pomocí lidových přísloví.

Máte nějaké oblíbené?

Už jsem se v tom vypracoval. Na každou nemoc mám nějaké. Bolesti hlavy – má toho plnou hlavu. Bolesti zad – naložil si víc, než unese, nebo čím víc vůl táhne, tím víc mu nakládají. Bolesti kolena – jde z toho do kolen. Závratě – hlava se mu z toho zatočila. Nebo syndrom dráždivého tračníku. To je onemocnění, kdy pacient trpí záchvaty nezvladatelného průjmu, absolvuje nespočet vyšetření, ale žádný objektivní nález, který by potíže vysvětloval, se nenajde. On je objektivně zdravý, subjektivně je mu ale pořád blbě. Vysvětlením potíží je zase somatizace. Když si s ním popovídám, zjistím, že žije životem k "posrání".

Klíčovým slovem psychosomatické medicíny je somatizace. Znamená ztělesňování složité, neřešené životní situace. Člověk má nějaké životní starosti, je ve stresu, neví si rady. To, co není schopen změnit ve svém životě vědomě, začne postupem času dělat tělo na nevědomé úrovni za něj.

Tento způsob nazírání na nemoc a uzdravení může mít auru zázračnosti. I vy sám jste často označován za guru komplexní medicíny, šamana, léčitele apod. Cítíte se někým z nich být?

Ani náhodou. Nejsem spasitel ani guru, zázraky nedělám ani neslibuji. Pacientovi jen vysvětlím, jakou informaci mu tělo nemocí sděluje, co dělá v životě špatně. Poradím mu, co má změnit, aby se uzdravil. Pak už je to na jeho vůli a aktivním přístupu. Jestliže ale zjistím, že jeho nemoc je tak vážná, že by ji vlastními silami nezvládl, doporučím mu léky  – antibiotika, kortikoidy, antidepresiva.

Snažím se je ale ordinovat pokud možno jen dočasně, aby pacientovi pomohly odrazit se ode dna a využil jejich účinku k životní změně, po které tělo volá. Spasit se už musí každý sám.

Na závěr se vás zeptám, jestli máte nějakou univerzální radu, jak být v dnešní době zdravý? Jak to udělat, aby bylo tělo šťastné?

Univerzální radu nemám. Často ale pacientům na závěr vyšetření říkám parafrázi věty z filmu Pelíšky: „Rozkaz zněl jasně. Zastavit, uklidnit, uvolnit! Za každou cenu!“

Související…

Tomáš Rychnovský: Na bolest léky nepotřebujeme
Jana Hemelíková

foto: Profimedia, zdroj: Autorský článek

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...