Pozor na hormonální antikoncepci, rapidně zvyšuje riziko vzniku deprese

Nová studie potvrzuje souvislost mezi hormonální antikoncepcí a vznikem deprese. Nejvíce jsou přitom ohroženy dospívající dívky, u nichž je riziko vzniku tohoto psychického onemocnění dokonce o 130 % vyšší oproti jejich vrstevnicím bez pilulek.

V roce 1960 americká FDA schválila úplně první antikoncepční pilulku na světě s názvem Enovid a způsobila tak doslova revoluci. V tehdejším Československu jsme si na hormonální antikoncepci počkali až do roku 1965, kdy byl registrován přípravek Antigest.

Užívání hormonální antikoncepce v Česku vyvrcholilo v roce 2007, kdy tyto přípravky užívalo 52 % žen ve fertilním věku. Tento úspěch se přisuzuje marketingovému tahu firmy Schering, která je dnes vlastněná farmaceutickým gigantem Bayer. Kdo v té době nezobal pilulky, jako by nebyl! Zajímavé je, že i přes přesvědčivé reklamy se výrobcům hormonální antikoncepce nikdy nepodařilo prorazit na asijský trh. V Japonsku v době české hormonální revoluce bralo pilulky pouze 1,1 % žen. Možná věděly proč…

Soumrak pilulek

Masová obliba původní hormonální antikoncepce s vysokými dávkami hormonů dostala na frak už o 15 let později. V roce 1975 byl u žen užívajících tyto přípravky zaznamenán nárůst případů rakoviny dělohy o 600 % a za to svobodná sexualita bez starostí nikomu nestála. Zpátky na výsluní se tak pilulky vrátily až v 80. letech, kdy se podařilo vyvinout preparáty s mnohem nižším (dnes zhruba desetinovým) obsahem hormonů.

I tak ale nezůstala bez rizik. Od mírných vedlejších účinků, jako jsou bolesti hlavy a špinění, uživatelky hormonální antikoncepce podstupují zvýšené riziko rozvoje cukrovky a trombóz, které mohou vyústit až v cévní mozkovou příhodu.

Ženy, které začaly užívat antikoncepční pilulky jako teenagerky, měly o 130 % vyšší výskyt deprese oproti jejich vrstevnicím. Nezanedbatelný je i 92% nárůst depresí u dospělých žen.

Má také ničivý vliv na životní prostředí: U. S. Environmental Protection Agency (EPA) dává její užívání do souvislosti se vznikem nemocí, jako je karcinom varlat a prostaty, poruchy tvorby spermatu, nebo předčasná menstruace u dívek. Limity endogenních disruptorů, kam hormonální antikoncepci řadíme, jsou přitom překročeny ve 40 % zdrojích pitné vody v USA. Ve Velké Británii jde dokonce o 50 % takto zasažených vod.

Deprese nejen u teenagerek

V nejnovější studii shromáždil vědecký tým univerzity v Uppsale znepokojivé výsledky, které dokazují jasnou souvislost mezi užíváním hormonální antikoncepce a depresí.

Výzkumníci sledovali účastnice studie od počátečních příznaků deprese až do doby, kdy jim byla diagnostikována. Výsledky? Ženy, které začaly užívat antikoncepční pilulky jako teenagerky, měly o 130 % vyšší výskyt deprese oproti jejich vrstevnicím. Nezanedbatelný je i 92% nárůst depresí u dospělých žen.

Silný vliv antikoncepčních pilulek na dospívající lze přičíst hormonálním změnám způsobeným pubertou. Ženy v této věkové skupině už prochází obrovskými hormonálními změnami, proto jsou mnohem citlivější k dalším umělým hormonům i k životním zkušenostem, které zažívají.

„Ačkoliv má antikoncepce pro ženy mnoho výhod, lékaři i pacientky by měli být informováni o vedlejších účincích, zjištěných v tomto i v předchozích výzkumech,“ apeluje v článku na serveru Bodyandsoul Therese Johanssonová, vedoucí výzkumná pracovnice z katedry imunologie, genetiky a patologie na univerzitě v Uppsale.

„Silný vliv antikoncepčních pilulek na dospívající lze přičíst hormonálním změnám způsobeným pubertou. Ženy v této věkové skupině už prochází obrovskými hormonálními změnami, proto jsou mnohem citlivější k dalším umělým hormonům i k životním zkušenostem, které zažívají,“ vysvětluje Johanssonová.

Zatímco u dospělých žen se výskyt depresí snížil po vysazení pilulek, u náctiletých uživatelek negativní trend pokračoval dál.

Informované rozhodnutí

Johanssonová potvrdila význam antikoncepčních pilulek a poznamenala, že kromě zamezení nechtěného těhotenství mohou snížit riziko rakoviny vaječníků a dělohy.

Neměli bychom však podle ní přehlížet rapidně zvýšené riziko depresí, které uživatelkám hrozí. V celosvětovém měřítku je přitom deprese nejčastější příčinou špatného zdravotního stavu a úrazů.

„Vzhledem k tomu, že jsme v této studii zkoumali pouze kombinované antikoncepční pilulky, nemůžeme vyvozovat závěry o dalších možnostech antikoncepce, jako jsou minipilulky, antikoncepční náplasti, hormonální spirály, vaginální kroužky nebo antikoncepční tyčinky,“ říká Johanssonová a dodává, že všechny výše uvedené možnosti se stanou součástí budoucích výzkumů na univerzitě v Uppsale.

„Naší ambicí při porovnávání různých antikoncepčních metod je poskytnout ženám ještě více informací, které jim pomohou učinit informované rozhodnutí při jejich výběru,“ uzavírá výsledky výzkumu.