Sex a vztahy Zveřejněno:
foto Klára Kutilová / Open AI

Táhne mi na padesát pět, učím na univerzitě a velmi si zakládám na logice a faktech. Přesto mám doma manžela, kterému je to šumák, a každý spíme v jiném pokoji. Moje kamarádka Hanka ale našla přesný návod na úspěšné manželství.

Když mi Hanka oznámila, že uvěřila v Boha, měla jsem za ni i jako ateistka radost. Posledně uvěřila obchodníkovi s krystaly a stálo ji to osmnáct tisíc. Naposled jsme se spolu viděly před půl rokem, kdy měla evidentně nervy v kýblu. Teď byla mnohem klidnější a vypadala skvěle.

Když jsme si objednaly kafe, pochválila jsem ji, jak jí to sluší. Znám ji už 30 let a vždycky byla spíš uzlíček nervů. Zeptala jsem se, co její tajemství. „Našla jsem v životě řád,“ řekla. Nevěřila jsem vlastním uším a objednala si větrník. Každá hledáme něco. Hanka našla ve víře útěchu po smrti otce, ale pobyt v církvi jako bonus zachránil její manželství. Pomyslela jsem si, že to je divné, protože její Petr nikdy věřící nebyl.

„Nastavili jsme v našem vztahu pravidlo dvaasedmdesáti hodin,“ oznámila. Nechápala jsem. „Na co?” „Na sex. Děláme to spolu nejméně jednou za tři dny. Muž potřebuje pravidelné uvolnění, aby neupadl do hříchu a aby celkově prospíval, psychicky, fyzicky i spirituálně.“

Trochu mě to rozčílilo. „A to byl tvůj nápad? Nevnutil ti to Petr, že ne?“ „Ne. Říkali mi to na pastoračním poradenství, kam jsem zašla, protože to doma s Petrem začínalo být strašný. Doporučili mi jednu knížku.“

Hanka mluvila o americké příručce Every Man’s Battle. Autoři popisují údajný 72hodinový cyklus mužské touhy. Někteří evangelikálové z něj vyvozují ženinu povinnost poskytovat manželovi pravidelný sex. „Píše se to i v Bibli,“ dodala Hanka. A měla pravdu. Apoštol Pavel skutečně radí manželům, aby si sex neodpírali, jinak je může pokoušet Satan. Akorát mluví k oběma manželům a o frekvenci pohlavního styku tam není ani slovo. 

Hanka oceňuje méně hádek. Když ale sex nestihnou nebo je opravdu hodně unavená, má pocit viny. Rozhodla jsem se, že je zbytečné jí cokoliv vymlouvat.

Mimo jiné Hanka také konečně přijala, že muž je hlavou rodiny a že když se mu odevzdá, bude ji ochraňovat a vést. Větší důraz na hierarchii rodiny kladou v zahraničí, ale stejnou mentalitu najdeme i u nás. Například Církev bratrská ve svých duchovních zásadách uvádí podřízenost ženy muži, současně ale rovnost manželů, obětavou lásku a ohleduplnost. O povinné souloži s minimálním intervalem 3 dny tam není ani slovo.

V hlavě mi proběhla myšlenka, že Hance závidím její vysoké libido. Jenže co když to sama nechce, co když se přemáhá? Nedalo mi to. „A co děláš, když se ti nechce, třeba tě něco bolí?” zeptala jsem se. „Ono se ti třeba v průběhu toho sexu začne chtít.“ Aha. Možná to někdy zkusím.

Hanka přistupuje k sexu stejně jako já k opravování těch méně důležitých seminárek. Někdy se do toho dostanu, jindy si přečtu jenom úvod, obsah a závěr, zbytek jen přelítnu očima a oznámkuju to spíš podle intuice (rozuměj: skoro všichni dostanou dvojku nebo trojku). Když jsem ale v ráži, ráda svým studentům poskytnu podrobný feedback a baví mě to. Nikdy mě ale nenapadlo srovnávat moje pracovní povinnosti se sexem.

Hančin manžel je teď asi šťastný muž. „Ale Petr je teď spokojenej, ne?“ „Zvyknul si rychle a je hrozně rád. Sex je pro mě občas trochu divný, ale funguje to. Petr je teď na mě i na moje děti milejší.“ Začínalo mi docházet, co se vlastně u Hanky doma děje. Přemáhá se, aby její partner byl spokojený. Nemáš sice na sex náladu, ale když musíš, tak musíš. Chtěla jsem říct, že je to pitomost a že ubližuje sama sobě. Radši jsem přibrzdila. Po půl roce, kdy jsem se neviděly, jsem nechtěla začínat hádku, v níž bude Hanka obhajovat Boha, Petra a svůj pokoj v duši.

Pravidlo 72 hodin je pro mě dost velká výzva, většinu dnů se cítím sexy asi jako pytel brambor.

Probraly jsme, co se skutečně u ní doma zlepšilo. Hanka oceňuje méně hádek. Když ale sex nestihnou nebo je opravdu hodně unavená, má pocit viny. Rozhodla jsem se, že je zbytečné jí cokoliv vymlouvat.

Osobně si myslím, že náboženství je jen pohádka pro dospělé, aby se vyhnuli existenciální hrůze ze smrti a našli oporu v neštěstí. Respektuji, že Hance víra pomohla. Má to jen jeden háček. Hanka kromě Ježíše taky přijala odpovědnost za Petrovy nálady i mravní bezúhonnost. Bojí se jeho nevěry a taky toho, aby se po odchodu dětí nerozvedli. „Já prostě jen nechci, abychom se odcizili,“ řekla tiše.

Tenhle strach moc dobře znám. Po dvaceti letech ví člověk někdy víc o tom, o čem přemýšlí jeho kolega v práci, než o tom, co se odehrává v manželově hlavě. Je to smutné. Jenže pravidlo 72 hodin je pro mě dost velká výzva, většinu dnů se cítím sexy asi jako pytel brambor.

Cestou domů jsem na mobilu provedla malý teologický průzkum. Hance jsem ještě poslala článek psycholožky Camden Morgant, která se zabývá toxickými vzorci spirituálních komunit. Podle ní je pravidlo 72 hodin jeden z hojně rozšířených mýtů. Rytmus si mají určit partneři sami. To jenom abych ji uklidnila, že když nebudou stíhat, svět se nezboří.

Na WhatsApp mi přistála zpráva od manžela. „Kdy přijdeš? Co bude k večeři?“ Doma se ptal, co jsme tak dlouho probíraly. „Péči o manželství.” „A co ses dozvěděla?” Chtěla jsem mu něco říct, ale nevěděla jsem, kde mám začít.

„Zavři oči, roztáhni nohy a mysli na Českou republiku.“  Existuje v manželství nárok na sex?
„Zavři oči, roztáhni nohy a mysli na Českou republiku.“ Existuje v manželství nárok na sex?
Petr je přesvědčený, že sex je přirozenou součástí manželství. Když ho žena odmítá, cítí se odmítnutý a přemýšlí, jestli nepoužívá sex jako zbraň. Jenže někdy problém nen...

Sdílejte článek
Líbil se vám článek? Přihlašte se k odběru newsletteru a dostávejte to nejlepší z Flowee přímo do svého mailu.
Témata: