Svět podle mámy: Synové narcistek nevěří sobě ani partnerce

Výzkumy jednoznačně prokázaly, že děti narcistických rodičů mohou mít problémy s určováním vlastních hranic, sebeúctou a utvářením své identity. Zcela specifický typ potíží ale řeší synové narcistických matek, a na jejich vztahové problémy se dosud výzkumy soustředily pouze ojediněle.

Narcistické rodičovství může mít na děti řadu negativních dopadů. Doktorka psychologie Sara Konrath, Ph.D., pro magazín Journal of Personality and Social Psychology popisuje, že děti narcistických rodičů mají nižší sebevědomí a jsou náchylnější k úzkostem a depresím. Podle jiné vědecké studie tyto děti mívají problémy ve vztahu s ostatními a také větší riziko, že se u nich samotných postupem času narcistické rysy rozvinou.

Kritika a příkazy

Jak vidí svět mladí muži, kteří zažili dětství s matkou narcistkou? Jejich pohled je výrazně zkreslený, protože ho už od malička vidí jen kritickýma očima své matky, jejíž příkazy plní. Dříve nebo později dojdou tito muži díky výchově svých matek k přesvědčení, že jsou všechny vztahy stejné. Důsledek? Raději se vztahům s ženami vyhýbají, nebo si v nich pro jistotu vůbec nedovolí být zranitelní. Nikdy!

Zlaté dítě, nebo obětní beránek?

Zkreslený pohled narcistické matky na svého syna obvykle vede k vytvoření typické role, tzv. zlatého dítěte a obětního beránka. Nenechte se mýlit, úplně špatně je obojí.

Zlaté dítě matka nekriticky vnímá jako dokonalé (často i v porovnání s jeho otcem). Navenek s ním matka jedná skvěle, dostává se mu neustálé chvály a pozornosti. Co už ale lidé zvenčí nevidí, je obrovský tlak a manipulace k tomu, aby si „zlatý syn“ tuto pozici udržel. Veškerá láska je podmíněná tím, že se bude chovat přesně podle představ matky.

Opakem je role „obětního beránka“, kdy je syn bez přestání peskovaný za každý zdánlivý prohřešek a snadno se na něj svede všechno včetně absurdních obvinění – od maminčiny bolesti hlavy po tátův milenecký poměr.

Narcistická porucha osobnosti (NPO) se vyznačuje přehnaným pocitem vlastní důležitosti, nedostatkem empatie a potřebou neustálé pozornosti. Narcisté mají potíže s navazováním a udržováním zdravých vztahů. Jejich chování ale může mít negativní vliv na lidi v jejich okolí, z nichž si dlouhodobé následky odnáší hlavně jejich děti.

Ať se už synové v těchto rolích snaží udržet matčinu přízeň, nebo se alespoň na chvíli vyhřívat v jejím chvilkovém dobrém rozmaru, jde o srdcervoucí divadlo na hony vzdálené bezpodmínečnému přijetí a lásce. Výsledek? Krize identity.

Alexandr Leroy v diskuzním fóru Quora odhalil svou zkušenost: „Ve 37 letech jsem se znovu narodil. Uvědomil jsem si, že mi moje matka nikdy nedovolí existovat jinak než jako její majetek, nástroj nebo předmět, který může používat nebo ignorovat, jak se jí zachce. Moje milovaná matka o nás se sestrou říkávala: ´Kdybych vás mohla složit jako ubrousky a uložit do šuplíků, když už vás nepotřebuji, abych za to získala něco jiného, udělala bych to.' Upřímně? Přál bych si, abych byl v dětství ubrouskem. Nikdo totiž nemučí ubrousek, zatímco jako děti nás matka mučila mnohokrát.“

Nevěří sobě ani partnerce

Proč se důraz na osobní a vztahovou identitu, což je jeden z palčivých problémů generace Z, dostal do mainstreamu všech médií? Pokud si nejste jistí tím, čím doopravdy jste, je téměř nemožné navázat intimní vztah s druhým člověkem.

Tento rozpolcený pocit je pro syny narcistických matek typický. V extrémních případech mají dokonce problém navázat vztah s lidmi obecně. Pochybují sami o sobě a mají nízké sebevědomí, protože jim jejich matky donekonečna dávaly najevo, že nejsou dost dobří. Je pro ně potom těžké nejen někomu důvěřovat, ale také přijmout laskavost bez věčného podezření na vedlejší úmysly.

Bez důvěry zároveň nemůže existovat ani opravdová intimita. Tyto problémy jim znemožňují najít a udržet si kvalitní vztah, protože v něm neustále pochybují o svých vlastních schopnostech i o upřímné lásce a pozornosti partnerky.

Mami, jdu dál

Dá se z následků dětství s narcistkou vůbec dostat? Je to dřina, ale ano. V první řadě je klíčové uvědomit si podstatu problému a začít na něm pracovat, nejlépe s pomocí psychologa nebo psychoterapeuta.

Praktické rady, jak se vymanit z toxické výchovy plné dusivé lásky, kontroly a manipulace, nabízí třeba také publikace Trápení synů narcistických matek od Randi Fineové a Shari Schreiberové.