fbpx

Šest znaků, které vám napoví, zda žijete ve zdravě fungující rodině 1 fotografie
zdroj: Shutterstock

Respekt, naslouchání, odpouštění… připomíná vám to vaši rodinu a prostředí, ve kterém jste vyrůstali? Jaká pravidla dodržovat, aby si děti neodnesly do dospělosti trauma?

Zveřejněno: 12. 5. 2023

Co znamená zdravě fungující rodina? Může se to zdát jako banální otázka, ale ve skutečnosti si mnoho lidí neuvědomuje, co dělá rodinu zdravou nebo normální. I když se s pojmy zdravý a nezdravý setkáváme denně, málokdo dokáže charakteristiky těchto slov ve vztahu k rodině popsat.

Podle psychoterapeutky Kaytee Gillisové, která pracuje s lidmi, kteří si z dětství odnášejí trauma, je možné zdravě fungující rodinu charakterizovat těmito 6 znaky:

1. Respektují se citové i fyzické hranice

Děti i další členové rodiny mají své soukromí a všichni to chápou a respektují. Rodiče ve zdravých rodinách učí své potomky pracovat s emocemi tím, že jim svým vlastním jednáním ukazují empatii, sebeovládání a vhodné reakce na emoční zátěž či stres.

2. Každý člen rodiny je vnímán jako jedinec s vlastním názorem

Všichni členové rodiny by měli mít právo vyjádřit svůj názor, samozřejmě respektujícím způsobem, a to i v případě, že dospělí učiní konečné rozhodnutí. V rodinách, kde není prostor pro odlišné názory, je běžné, že z dětí vyrostou dospělí, kteří nevědí, kým vlastně jsou. Když je člověk neustále poučován a je mu přikazováno, co si má myslet, je pochopitelné, že to pak sám neumí.

3. Pravidla jsou důsledně dodržována a jsou nastavena přiměřeně k věku

Všechny rodiny mají nějaká pravidla a je normální, že se v každé domácnosti liší. Problematická jsou v momentě, kdy jsou nekonzistentní nebo jsou nastavena bez ohledu na věk těch, co je mají dodržovat.

Pro zpracování traumat z dětství a pro to, abyste vy sami v dospělosti tyto vzorce chování neopakovali, je důležité umět identifikovat to, co bylo nezdravé.

To pak vytváří prostředí zmatku a chaosu. Děti rostou a učí se postupně, takže očekávání rodičů by neměla být vůči nim stejná jako očekávání vůči dospělým.

4. Potřeby každého člena rodiny jsou uspokojovány

Všichni v rodině se starají o zdraví a pohodu dalších členů rodiny a snaží se uspokojovat jejich potřeby. Vždy ale způsobem přiměřeným k jejich věku. Rodiče jsou ti, co poskytují dětem emoční podporu, ne naopak.

5. Všichni doma cítí bezpečí a jistotu

Děti ve zdravě fungující rodině se cítí bezpečně a nebojí se dělat chyby. Chápou, že v případě pochybení neztratí bezpečí a jistotu. Znají bezpodmínečnou lásku.

6. Chyby se odpouští

Členové rodiny chápou, že všichni jsme lidé, kteří se učí a rostou. Konflikty se řeší odpovídajícím a bezpečným způsobem, přičemž dospělí dětem ukazují vhodné způsoby řešení neshod a sporů. Chyby jsou vnímány jako prostor pro zlepšení, nejsou důvodem ke kárání. Děti chápou, že za nepřijatelné chování budou potrestány, ale zároveň vědí, že jim bude odpuštěno.

Zamyslete se na chvilku nad rodinou, ze které pocházíte, a nad tou, ve které právě žijete. Byly tyto charakteristiky součástí vaší rodiny, ve které jste vyrůstali? Pokud ne, může to značit, že vaše rodina nefungovala zdravě a vy si s sebou do dospělosti nesete určitá traumata. Pro jejich zpracování a pro to, abyste vy sami v dospělosti tyto vzorce chování neopakovali, je důležité umět identifikovat to, co bylo nezdravé.

Samozřejmě je potřeba říci, že pokud některá z výše uvedených charakteristik vaší rodině neodpovídá, neznamená to samo o sobě, že je dysfunkční.

„Různé domácnosti mohou mít různé představy například o tom, zda a jak mohou děti vyjadřovat své názory, a to na základě individuální rodinné dynamiky, jako je kultura, jiná generace a další faktory. Ani všechny výše uvedené položky nemusí existovat společně, aby byla rodina zdravá,“ říká Gillisová.

Související…

Nežijete náhodou v toxické rodině? Jak to poznat, změnit a kdy se odstřihnout
Hana Průšová

foto: Shutterstock , zdroj: Psychology Today

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...