fbpx

Jak zvrátit autoimunitní onemocnění? Odpověď najdete ve střevech 1 fotografie
Zdroj: Shutterstock

S autoimunitními onemocněními si klasická medicína stále nedokáže zcela poradit. Málokdo ví, že nakonec může pomoci změna stravy

Zveřejněno: 22. 2. 2023

Crohnova nemoc, roztroušená skleróza, revmatoidní artritida nebo lupénka. Tyto nepříjemné diagnózy mají jednoho společného jmenovatele: patří mezi autoimunitní onemocnění. Konvenční medicína si s nimi dovede poradit jen částečně, i proto se řada pacientů obrací ke změně životního stylu. Právě změna stravy přitom může v léčbě znamenat milník a mít na tělo pozitivnější dopad než každodenní braní silných léků. „Autoimunitní nemoci mají kořeny v našem střevním makrobiomu,“ tvrdí Steven Gundry, kardiolog a zakladatel Institutu funkční medicíny v Palm Springs.

Desetina člověka

Co všechno tvoří naše tělo? Kromě našich vlastních kostí, svalů a orgánů jsme zároveň chodící živé planety pro mikroorganismy, které se s námi vezou jako černí pasažéři. Jejich hmotnost odpovídá zhruba desetině naší váhy a složení jednotlivých bakteriálních kmenů je stejně jedinečné jako otisk našich prstů.

Zvláštní představa? Nepochybně. A co teprve složení naší DNA! Čistě lidské geny zabírají pouhé 1 %. Zbývajících úctyhodných 99 % z genetické výbavy člověka připadá na kombinované bakteriální a virové geny. Z pohledu vývoje člověka jsme na to šli zkrátka chytře odjakživa. Proč se obtěžovat s neustálým kódováním nových genů, když si na jejich práci můžeme najmout pouhým okem neviditelné specialisty?

Zdraví začíná ve střevech

„Lidské tělo je osídleno mikroorganismy téměř všude. Nejvíce jich však nalezneme ve střevě, kde plní mnoho důležitých funkcí. Z hlediska zdraví je ve většině případů důležitá rozmanitost bakteriálního společenství, protože pak může lépe reagovat na různé situace a zabraňuje přemnožení nevhodných mikroorganismů,“ uvádí Česká mikrobiomová společnost.

Potraviny bohaté na lektin obsahují i řadu důležitých vitamínů a živin, proto by se jim zdravý člověk neměl zcela vyhýbat. Lidé s poruchou autoimunity by však měli být při jejich konzumaci opatrnější.

A co se stane, pokud v našich střevech získají převahu nepřátelské kmeny mikrobů? Podle výzkumu s názvem Lidský mikrobiom Pensylvánské univerzity se tito mikrobi v těle postupně nahromadí a začnou škodit. Mění genovou aktivitu i metabolické procesy, což vede k abnormální imunitní reakci proti látkám a tkáním, které jsou v těle běžně přítomné. Ve zkratce: ideální podhoubí pro vznik autoimunitní nemoci.

Gundry odhaduje, že autoimunitním onemocněním trpí každý čtvrtý člověk. Vyvrací také vžitý mýtus, který ohledně těchto nemocí panuje. „Většina lidí se domnívá, že autoimunitní onemocnění jsou důsledkem útoku imunitního systému na vlastní buňky, ale ve skutečnosti jsou způsobena záměnou. Imunitní buňky napadají bílkoviny v našem těle, protože se nápadně podobají bílkovinám v lektinech. Výsledkem je útok na nás samotné z důvodu mimikrů na molekulární bázi. Autoimunitní onemocnění je těžké pochopit, protože jsme hledali příčinu na špatných místech. Začíná to ve střevech a ve střevech to také končí,“ zdůrazňuje. 

Pozor na lektiny

Jaká konkrétní dietní omezení svým pacientům s autoimunitními nemocemi doporučuje? Kromě každodenní porce prebiotik a probiotik radí omezit příjem potravin obsahujících lektiny. Patří mezi ně obiloviny, lilkovité rostliny, sója, fazole, arašídy, ale také rajčata či papriky.

Co jsou to lektiny? Jedná se o specifické bílkoviny, nazývané také „antinutrienty“. Lektiny jsou obsažené v mnoha rostlinách i organismech a vážou se chemickou vazbou na sacharidy. Některé druhy lektinů mohou svými účinky bránit ve vstřebávání živin, jiné jsou dokonce toxické.

V současnosti mezi vědci nepanuje shoda, zda jsou lektiny ve stravě opravdu rizikem. Potraviny bohaté na lektin obsahují i řadu důležitých vitamínů a živin, proto by se jim zdravý člověk neměl zcela vyhýbat. Lidé s poruchou autoimunity by však měli být při jejich konzumaci opatrnější.

Prebiotika jako základ

I náš střevní mikrobiom má své chutě a přání: miluje prebiotika. Ty totiž v našich střevech vytváří ideální podmínky pro růst a život příznivých mikroorganismů. Jedná se o rozpustnou vlákninu a nerozložitelné cukry. Mezi silně prebiotické potraviny patří cibule, česnek a čekanka. Z ovoce potom banány a jablka.

Změna stravy může v léčbě autoimunitního onemocnění znamenat milník a mít na tělo pozitivnější dopad než každodenní braní silných léků.

Doktor Gundry doporučuje zařadit do každodenní stravy také potraviny s obsahem polyfenolů: „Jedná se o tmavá barviva v bobulovinách, čokoládě a kávových zrnech. Extrakt z hroznových jader, zeleného čaje a kurkumy jsou také vhodnými doplňky stravy obsahující polyfenoly. Klidně si každý den dejte kousek nejméně 72% hořké čokolády. A nezapomínejte ani na olivový olej, další přírodní bohatý zdroj.“

Je libo kimči?

Dalšími důležitými živinami nezbytnými pro zdraví střev jsou probiotika. Zde je souhrn nejbohatších probiotických potravin, které můžete svému tělu dopřát:

Kvalitní jogurt je doslova probiotická bomba, obsahující velké množství užitečných bakterií mléčného kvašení a bifidobakterií. Může být navíc vhodnou alternativou pro lidi s nesnášenlivostí laktózy. Bakterie totiž přeměňují část laktózy na kyselinu mléčnou, která také dodává jogurtu kyselou chuť. Při nákupu sledujte etiketu a vybírejte výrobky s aktivními kulturami.

Kefír pochází z tureckého slova „keyif“, což znamená dobrý pocit po jídle. Kromě tohoto výstižného benefitu pomáhá se zdravou střevní mikroflórou a silnými kostmi.

Kysané zelí je fermentováno bakteriemi mléčného kvašení. Kromě probiotických vlastností je bohaté na vlákninu a vitaminy C a K. Obsahuje také železo, draslík, a dokonce antioxidanty důležité pro zdravý zrak. 

Tempeh je vyrobený z fermentovaných sójových bobů a pochází původně z Indonésie. Díky svým chuťovým a nutričním vlastnostem je ale oblíbený hlavně jako bezmasá alternativa pro vegany po celém světě. Obsahuje velké množství vitamínu B12 a kyselinu fytovou, která organismu pomáhá lépe vstřebávat železo a zinek.

Kimči je fermentované pikantní zelí z Koreje, které si rychle našlo cestu i na české talíře. Našli byste v něm speciální bakterii Lactobacillus kimchii, a také vysoký obsah vitamínů a minerálů.

Pickles je nakládaná zelenina v roztoku soli a vody, která zkvasí díky přirozeně se vyskytujícím bakteriím mléčného kvašení. Obsahuje množství prospěšného vitamínu K, ale pozor na větší obsah sodíku. Denně stačí jen pár lžiček jako příloha k jídlu.

Probiotické hody můžete na závěr zapít kombuchou, fermentovaným černým nebo zeleným čajem. Lahodný perlivý nápoj vzniká z původně sladkého čaje působením bakterií a kvasinek. Z mateřské houby můžeme navíc vyrábět fermentovaný čaj stále dokola. Tak na zdraví!

Související…

Střevní mikroflóra se dědí z generace na generaci. Mikroby dokážou i léčit
Tereza Hermochová

foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...