fbpx

Vědci dokázali vypěstovat rostliny v měsíční půdě. Kolonie na Měsíci budou soběstačné 2 fotografie
zdroj: University of Florida, Institute of Food and Agricultural Sciences (UF/IFAS)

Semena v měsíčním prachu přežila. Ale i plevelné huseníčky rostly v tamním prachu pomaleji než ty zasazené do sopečného popela. Problémem na Měsíci byly hlavně zakrnělé kořeny

Zveřejněno: 28. 5. 2022

Vyhlídka na přežití plodin na Měsíci se přiblížila poté, co vědci poprvé pěstovali rostliny v měsíční půdě. Semínka huseníčku rolního z čeledi brukvovitých zasadili do měsíčního prachu, který přinesly z Měsíce tři mise Apollo, a sledovali, jak klíčí a rostou v plnohodnotné rostliny. To, že se pokus podařil, zvyšuje potenciál k pěstování plodin mimo naši planetu.

Reakce na stres

Oproti pěstování v sopečném prachu však rostliny v měsíční půdě neboli regolitu jen přežívaly. Rostly pomaleji než huseníček zasazený do sopečného popela, měly zakrnělé kořeny a vykazovaly jasné známky fyziologického stresu. Huseníček rolní je přitom velmi nenáročná plevelná rostlina a vyklíčí prakticky všude, potřebuje pouze teplé a vlhké prostředí.

„Zjistili jsme, že rostliny skutečně v lunárním regolitu rostou, nicméně reagují tak, jako by byly ve vysoce stresujícím prostředí,“ uvedla doktorka Anna-Lisa Paulová, molekulární bioložka z University of Florida. Huseníček rolní neboli Arabidopsis thaliana je malá kvetoucí rostlina příbuzná brokolici, květáku a kapustě. „Není to zrovna moc chutné,“ dodala doktorka Paulová.

Možnost pěstovat rostliny v měsíční půdě znamená, že odpadá nutnost zajistit externí zásobování měsíčních kolonií potravinami.

Tyto experimenty jsou první, které zkoumají, zda rostliny mohou v měsíční půdě prospívat. Předcházelo jim jedenáctileté úsilí o získání vzácného materiálu. Jelikož je měsíční půda tak vzácná, NASA jí zapůjčila vědcům pouze 12 gramů, tedy pár čajových lžiček.

Ano vesmírným koloniím

O tom, zda by Měsíc mohl pěstování rostlin umožnit, se uvažuje už dlouho. Vzhledem k tomu, že vesmírné agentury nyní plánují návrat lidí na Měsíc a zvažují dokonce potenciální výstavbu lunárních osad, se tato otázka stává čím dál naléhavější.

„S možností pěstovat rostliny v měsíční půdě odpadá nutnost zajistit pro měsíční kolonie externí zásobování potravinami,“ uvedl spoluautor studie doktor Robert Ferl. „Je to obrovský krok směrem k tomu, aby se tyto kolonie staly realitou.“

051722 mt moon plants inline

Rostliny, pěstované v sopečném materiálu, jehož původ je na Zemi /vlevo), prospívaly lépe, než ty pěstované v měsíční půdě, přivezené misemi Apollo (vpravo). (zdroj: UF/IFAS)


Výzkumníci v magazínu Communications Biology popisují, jak zasadili semena do nádob o velikosti náprstku, jež obsahovaly měsíční půdu, a další do sopečného popela a minerálních směsí, které půdy na Měsíci a Marsu napodobují. Když je o několik dní později zkontrolovali, byli překvapeni, že vyklíčila téměř všechna. „Na lunární šedi bylo takové malé moře zeleně, které bylo prostě ohromující,“ řekl Ferl.

Neúrodná půda měsíční

Celkově se rostlinám v měsíční půdě dařilo hůř než těm v sopečném popelu. Nebylo to neočekávané, jelikož je měsíční půda chudá na živiny a bohatá na částice železa. A přestože je půda práškovitá, je poseta úlomky z meteoritů, které jsou ostré a abrazivní, což růst ztěžuje. U některých rostlin se v reakci na to vytvořily černočervené skvrny.

Nejméně prospěšná půda byla přivezena během mise Apollo 11. Byla vlivům na povrchu Měsíce vystavena více než vzorky přivezené Apollem 12 a 17, které byly odebrány z hlubších vrstev půdy. Vědci se domnívají, že je to působením kosmického záření a radiace ze slunečního větru, které horní vrstvy měsíční půdy poškozují. „Na měsíčním povrchu jsou oblasti s velmi rozsáhlými proudy lávy, které jsou o miliardy let mladší než místa přistání Apolla 11, 12 a 17,“ uvedl geolog Stephen Elardo. „Přejít na mladší místo na Měsíci může představovat pohostinnější substrát, a to aniž by bylo nutné vrtat nebo těžit materiál z hloubky.“

foto: University of Florida, Institute of Food and Agricultural Sciences (UF/IFAS), zdroj: The Guardian

Tipy redakce

Změní vesmírní chameleoni Einsteinovu teorii relativity?

Změní vesmírní chameleoni Einsteinovu teorii relativity?

Vesmír se rozpíná a zároveň zrychluje. O tom mezi vědci panuje v zásadě shoda....

Díky čemu vznikl na Zemi život? Zřejmě pomohla činnost pevninských sopek

Díky čemu vznikl na Zemi život? Zřejmě pomohla činnost pevninských sopek

Vznik života je pořád ještě pro nás zahalen tajemstvím, tedy pokud nejsme...