Příběh vzniku Stonehenge: Lidé tam kameny dotáhli po zemi

Stonehenge patří mezi největší záhady archeologie. Vědci se mnoho let snaží přijít na kloub tomu, jak před pěti tisíci lety neolitičtí lidé, kteří měli k dispozici pouze dřevěné, kamenné a kostěné nástroje, dostali dvoutunové megality ze západního Walesu až na Salisburskou pláň v hrabství Wiltshire, tedy více než 230 kilometrů daleko. Původně se domnívali, že je lidé plavili na řece. Teď to vypadá, že je táhli po zemi. Kolem dnešní dálnice.

Nyní se objevily nové indicie, které osvětlují způsob, jak asi tato nejsložitější doložená logistická operace v mladší době kamenné proběhla. Umístění dvou lomů podle archeologů podkopává teorii, že kameny byly na místo určení transportovány po moři. Místo toho byla představena teorie, podle které se až 80 dvoutunových bloků kamene k Salisbury dostalo po zemi tažením nebo přímo přenesením.

Jak se tvořil kruh

Vědci navíc tvrdí, že kameny použité na vytvoření Stonehenge byly nejdříve postaveny do kruhu ve Walesu. Pak byl útvar demontován a z jeho součástí vznikl obdivovaný kruh o více než dvě stovky kilometrů dál, tedy tam, kde se nachází dodnes. Proč k tomu došlo, je ovšem zatím zahaleno tajemstvím.

Vědci věří, že kameny byly přepravovány po zemi, cestou, která zhruba odpovídá dnešní silnici A40.

„Každá další neolitická památka v Evropě byla postavena z megalitů přenesených ze vzdálenosti nejvýše 16 kilometrů. Nyní se snažíme zjistit, co bylo v pohoří Preseli před 5000 lety tak výjimečného, a zda zde byly nějaké kamenné struktury postavené předtím, než se megality přesunuly do Stonehenge,“ uvedl profesor Mike Parker Pearson z University College London. Vědci zkoumají lom Carn Goedog, kde se skalní hornina přirozeně formovala do pilířovitých desek. Ten považují za zdroj kamenů pro Stonehenge. Tým profesora Pearsona objevil výklenky, ze kterých pocházejí jednotlivé monolity tvořící Stonehenge. A nejde jenom o největší a nejtěžší části, ale i ty menší, umístěné uvnitř kruhu.

Objevili také řadu klínovitých kamenných nástrojů, které byly vytvořeny z pískovce, a podle jejich názoru byly mezi desky vtlačeny tak, aby je oddělily. Výzkum zveřejněný v časopise Antiquity zmiňuje poznatky profesora Colina Richardse, který se zabývá jediným podobným lomem na Orknejích, kde je patrná jakási rampa, z níž se kámen mohl jednoduše překlopit na dřevěné saně a být odtažen.

Stěhování kamenů

Výkop ve waleském lomu mohl tuto primitivní, a přesto geniální rampu vyřadit z provozu tak, aby už se kámen nedal těžit a odvážet. Proč se tak stalo, vědci také zatím nevědí. Ještě nedávno nebylo jasné, že materiál použitý ke stavbě Stonehenge byl vytěžen v lomu Carn Goedog. Objev zcela mění předpoklady o tom, jak se monolity dostaly na své současné místo.

Na kopcích Preseli by prý stálo za to zapátrat po pozůstatcích základů či podstavců.

Doposud si vědci mysleli, že kameny byly taženy po jižních svazích pohoří Preseli do Milford Haven a poté dopravovány ze zálivu řekami Severn a Avon k Salisbury. Nyní ale vědci věří, že byly kameny přepravovány po zemi, cestou, která zhruba odpovídá dnešní silnici A40.

Doktor Rob Ixer, jeden ze spolupracovníků profesora Pearsona, upozorňuje na výsledky analýzy pomocí radiokarbonové metody datování, která potvrzuje hypotézu, že kameny ze Stonehenge nejdřív stály v kruhu ve Walesu. Na kopcích Preseli by prý podle něho stálo za to zapátrat po pozůstatcích základů či podstavců, na kterých měly nynější obdivované monolity ze Stonehenge stát. Vědci ovšem nejsou schopni odhadnout, proč byl komplex z Walesu přestěhován.