fbpx

Karel Poborský: Post předsedy FAČR je rizikové pracoviště, ale já jsem připraven 1 fotografie
To, co se budovalo desítky let, je potřeba opravit, ne zničit, říká o českém fotbalu Karel Poborský (zdroj: Profimedia)

Něco zničit je velice jednoduché, chci ponechat věci, které fungují, a zbavit fotbal excesů, tvrdí bývalý reprezentační záložník a kandidát na předsedu FAČR

Zveřejněno: 10. 5. 2021

Jeden z nejrychlejších záložníků historie českého fotbalu absolvoval úctyhodnou kariéru. Třeboň, České Budějovice, Viktorka Žižkov, Slavia Praha, Manchester United, Benfica Lisabon, Lazio Řím, potom Sparta a zpátky České Budějovice. Je autorem 98 ligových gólů a osmi reprezentačních, včetně toho úžasného dloubáku ve čtvrtfinále EURO 96 proti Portugalsku.

A je taky autorem projektu fotbalových akademií a v současné době fotbalový funkcionář, který se uchází o post předsedy Fotbalové asociace České republiky (FAČR). Ano, mluvíme o Karlu Poborském. A s Karlem Poborským jsme taky mluvili nejen o tom, co ho do čela českého fotbalu vlastně láká.

Proč se vlastně fotbalová legenda pouští do riskantní kariéry fotbalového funkcionáře?

Po fotbalové kariéře jsem začal řídit klub Dynamo České Budějovice, kde jsem jako generální manažer působil deset let. Profesionální fotbal znám velmi dobře, spolubudoval jsem a do dneška buduji akademie, takže fotbal znám napříč všemi úrovněmi. Navíc mi není lhostejné, jaký mediální obraz fotbal má... Takže ano, je to relativně rizikové pracoviště, ale jsem připravený dělat fotbal pro něj samotný a nechci příliš politikařit.

V čem by měla být fotbalová asociace pod vedením Karla Poborského odlišná od té současné? A jakým způsobem chcete bojovat o nápravu pověsti českého fotbalu?

FAČR musí pochopit, že je to servisní organizace, která zastřešuje fotbal napříč všemi úrovněmi. Chci, abychom se soustředili na vzdělávání hráčů i trenérů a zjednodušili licencování klubů.

Dal jsem hlavu na špalek, a jestli fotbal bude chtít Poborského do čela, jsem připraven tu výzvu zvednout a pracovat pro fotbal.

Doba nám navíc ukázala, že spousta věcí jde dělat online. Důležitou úlohu v tom může sehrát tréninkový systém XPS, který už budujeme v akademiích, a ten umožňuje velmi efektivní a flexibilní práci zvláště trenérům mládeže v regionech, kteří třeba nemají tolik času, protože chodí do práce. FAČR musí zkrátka fotbalový život zjednodušit a zprůhlednit.

A co výstavní skříň českého fotbalu, jak je na tom podle vás reprezentace?

Máme za sebou jeden z nejlepších roků. Áčko na EURU, jednadvacítka postoupila do A skupiny, ženy hrály o postup na mistrovství Evropy, futsal hraje o postup… Ano, vím, že mládežnické reprezentace bohužel zastavil covid, ale sportovně to pro nás bylo celkově velice dobré období. Komise mládeže ale musí dostat mnohem větší prostor tak, aby to mnohasettisícové fotbalové tělo, tedy hlavně regiony a soutěže, které nejsou v mediálním hledáčku, mohla rozvíjet. To je obrovské číslo i na celospolečenské úrovni a to s sebou nese stejně velkou zodpovědnost. K tomu samozřejmě nepotřebujeme kauzy, které za sebou stále vlečeme...

To je pravda, často se mluvilo o tom, že současná situace dost odrazuje sponzory, bez kterých se fotbal u nás neobejde.

Se sponzory jsem pochopitelně v úzkém kontaktu a nemám žádné indicie, že by chtěli odcházet. Naopak, moje kandidatura je pro ně velice pozitivní signál, což vnímám jako vstřícný krok. Jsou to firmy, společnosti a lidé, kteří mají rádi fotbal a mají zájem na tom, aby český fotbal fungoval. Právě v tom se spolu potkáváme a jsme stejně naladěni.

FAČR je se svými 350 tisíci členy vlastně největší neziskovou organizací v Česku a také největším příjemcem peněz. Ze státní kasy dostává přes půl miliardy korun, v roce 2019 to bylo přesně 555 milionů. Může být rozdělování takhle obřího balíku vůbec transparentní?

Ty peníze jsou sice obrovské, ale FAČR není na druhou stranu konečným příjemcem dotací. My je dále přerozdělujeme podle předem daného klíče a posíláme do krajů, okresů, do klubů, na mládež, na trenéry, na rozhodčí. Z těchto peněz podporujeme značné množství projektů. Dále je třeba říct, že pokud bychom počítali peníze na jednoho člena, tak je FAČR až šestý v řadě v získávání dotací od státu. Nový předseda by se měl ptát, proč tomu tak je. A co se nákupů týče, výběrová řízení se v mém oddělení dělají přesně podle zákona a transparentně.

A co taková kauza dezinfekce stadionů za 10 milionů? To přece úplně transparentní není.

To je bohužel další vlastní gól, který jsme si dali. Takové kauzy se nesmí dál dít, vedení musí mít sílu i odvahu ukázat prstem a říct: „Takhle ne, ty mezi námi nebudeš.“ A zase naprosto transparentně s těmito lidmi skoncovat.

To je taky jeden z mých hlavních cílů. Chtěl bych připomenout, že impulz k odhalení této kauzy vzešel právě z kontrolní komise FAČRu, což je také dobře. Ukázalo se, že kontrolní mechanismy máme a že není pravda, že by se všechno zametalo pod koberec.

Jedním z protikandidátů ve volbě předsedy je váš bývalý reprezentační kolega Vladimír Šmicer, který má za zády protikorupční fotbalové hnutí F-evoluce. V médiích je to interpretováno tak, že Láďa Šmicer a F-evoluce jsou ten nový čistý proud a Karel Poborský s jeho týmem jsou vlastně staré struktury s novou tváří...

Je to legrační, protože sám žádný tým nemám, takže nevím, o čem to kdo vlastně mluví. Dal jsem hlavu na špalek, a jestli fotbal bude chtít Poborského do čela, jsem připraven tu výzvu zvednout a pracovat pro fotbal. Pokud si však zvolí někoho jiného a mě z asociace nevyženou, budu to respektovat a samozřejmě pro fotbal pracovat dál.

Ovšem pokud někdo říká, že jsem stará struktura… Podívejte, všichni tři kandidáti máme nebo jsme měli pracovní smlouvu podepsanou panem Berbrem. Vláďovi Šmicerovi podepsal smlouvu, když byl u reprezentace. I třetí kandidát Petr Fousek dělal pod panem Berbrem a panu Peltovi dělal osobního poradce. Berbr byl ve fotbale dost dlouho, takže když tam chtěl někdo něco dělat, musel se s ním zákonitě potkat a to se nám všem třem stalo.

A co ona podpora F-evoluce?

Tam jsou taky lidé, kteří dlouhodobě pracovali na FAČRu ve významných funkcích, dnes si všichni vzali bílé košile, natřeli se jakoby na bílo a mě přetřeli na černo. Je to tragikomické, ale je to jejich věc, já jim to vyvracet nepotřebuji. Jejich lídr Vláďa Šmicer je můj kamarád a to, co spolu máme za sebou, se nedá zapomenout. A my to ani nechceme zapomenout!  Pokud budu zvolen předsedou, měla by mít každopádně F-evoluce určitě své zástupce ve výkonném výboru. O tom se ale rozhodne na valné hromadě FAČRu 3. června v Nymburce.

F-evoluce tvrdí, že je potřeba rozbít staré struktury. Co si o tom myslíte?

Rozbíjení je nejjednodušší věc na světě. To, co se budovalo desítky let, je potřeba opravit, ne zničit. Vždyť celý ten systém je maximálně komplexní, rozhodně není pravda, že by bylo všechno úplně špatně. Úplná obměna přijde při volbách, kdy skončí výkonný výbor a zvolí se nový. Na FAČRu je spousta lidí, kteří svou práci dělají dobře, spousta roky běžících projektů – akademie, mládežnický fotbal, nábory… A to prostě nejde zničit.

Protikandidáti často tvrdí: „Vyženeme všechny z FAČRu, vyženeme všechny rozhodčí!“ To je nesmysl. Dokonce jsem slyšel teď i Petra Fouska, jak říká: „Fotbal by neměli řídit fotbalisté.“ No, ale kdo jiný to bude dělat než ti, kteří tomu rozumí a mají ponětí i o tom, co se děje na hřišti!? Moje cesta je poučit se z chyb, napravit je, vzít si to, co je funkční, a implementovat to zpátky do fotbalu. Nechci populisticky říkat, že všechno zničím. Tou cestou nejdu a jít nechci.

V souvislosti s volbou, ve které proti sobě stojí dva kamarádi, se objevuje spousta pozoruhodných informací. Jedna z nich například hovořila o tom, že si F-evoluce měla zaplatit článek u jednoho z nejznámějších fotbalových novinářů Luďka Mádla a že vám to měl říct právě Šmíca…

Není to tak, tohle mi Vláďa Šmicer neřekl, nezakládá se to na pravdě. Pan Mádl mě samozřejmě ve svých glosách natírá a je za tím i možné vidět, za co asi kope, ale musím férově říct, že tohle jsem od Vládi neslyšel.

Už jsme se zmínili o někdejším vlivném místopředsedovi FAČRu Romanu Berbrovi, kterého nyní kvůli korupci stíhá policie. Má ten člověk ještě podle vás na český fotbal vliv? Další z fám mluví o tom, že je sice na oko pryč, ale „berbrovci“ jsou prý stále velmi aktivní…

Kauza Berbr je samozřejmě svou rozsáhlostí velmi smutný příběh a obrovská kaňka na českém fotbale. Bez toho stíhání bychom se ho zbavovali velice těžko a obtížně. Takhle se to vyřešilo ze dne na den a Berbr tady není. Tím pádem si troufám říct, že jeho působení ve fotbale je v nenávratnu.

Budete chtít sjednotit obě komory českého fotbalu, nebo zůstane asociace rozdělená na Čechy a Moravu?

Morava si chce zachovat svou vlastní tvář a nevidím důvod, proč současný systém proti jejich vůli měnit. Obě strany si ale musí uvědomit, že fotbal je jenom jeden. A pokud by česká komora automaticky torpédovala návrhy moravské jen proto, že je to Morava, a pokud by to bylo samozřejmě naopak, tak se fotbal nikam neposune. Náš fotbal je jenom jeden. Máme jeden nároďák, musíme se spojit a jít ruku v ruce.

Když mluvíte o repre, jak vidíte naše šance na odloženém EURU?

Domnívám se, že šance na dobrý výsledek reálná je. Paradoxně nám pomohl covid, protože jsme najednou o rok dál a v nároďáku vidíme, že s každým zápasem je lepší a lepší, že se hráči opravdu sehráli a realizační tým jim dokázal vtisknout výraznou tvář. Když jsme sledovali zápasy s Anglií, s Belgií, jistě byl každý fanoušek rád za předvedenou hru.

Karel Poborský

Bývalý fotbalový záložník, dnes fotbalový funkcionář a kandidát na předsedu Fotbalové asociace České republiky začínal s fotbalem v rodné Třeboni a přes špičkové české kluby se dostal až do jednoho z nejlepších fotbalových mužstev světa Manchester United. Za svou kariéru zvládl úctyhodných 98 ligových a 8 reprezentačních branek. Od roku 2006 je předsedou představenstva SK Dynamo České Budějovice, v roce 2009 se stal členem výkonného výboru Českomoravského fotbalového svazu. Je ženatý, s manželkou Marcelou mají syna Patricka a dceru Kláru. (foto: Zdeněk Strnad)

Měli bychom být hrdí na to, že zase máme nároďák, který je konkurenceschopný. Teď to bude na hráčích, aby to dokázali i na EURU. Osobně si myslím, že tohle mužstvo má obrovský potenciál i do budoucna, protože je mladé, nejsou tam zásadní hráči, kteří by měli díky věku končit, takže ještě to mají před sebou. Těším se na to a věřím, že kluci odehrají velmi dobrý turnaj.

Pojďme ještě k české lize. Dlouhou dobu to u nás bylo tak, že Sparta dominovala všemu, nyní všemu dominuje Slavie. Co říkáte na její současný úspěch a proč se podle vás nedaří jejímu tradičnímu rivalovi, tedy Spartě?

Klobouk dolů před Slavií a před Jindrou Trpišovským. On i realizační tým odvádějí skvělou práci. Jak skvěle mají nastavené mužstvo a jak jsou myšlenkově na jedné vlně, to vidíme s každým gólem. Už jenom to, jak upřímně se dokážou radovat po každém zápase, ukazuje, že to mužstvo je zdravé. Slavia má i nejširší kádr, takže když vymění tři čtyři kluky, tak to na hře není vidět, ba naopak, kolikrát je to ještě lepší. Takovou možnost prostě Sparta nemá, i když současný trenér je pro ně příslibem.

Teď se rvou o druhé místo, které vůbec nemají jisté, a bude to až do poslední minuty velice napnuté. Slavia pohárově ukázala, že je konkurenceschopná, takže klobouk dolů, krásně se na ni kouká a na první pohled vidíme, že opravdu odvádí spoustu práce. Důležité je také myšlení klubu. Nemají potřebu někoho prodávat, jakmile přijde nabídka. Ta cesta je správná, takže klobouk dolů před Slavií. V Lize potřebujeme co největší konkurenci, kdy nahoře bude čtyři až pět vyrovnaných mužstev a budou hrát o titul. To by pomohlo jak českému fotbalu, tak nároďáku. A myslím, že si to samé přejí všichni fotbaloví fanoušci.

Související…

Nhamoinesu Costa: Rasismus na stadion nepatří. Fotbal potřebuje pozitivní emoce
Zdeněk Strnad

foto: Autor, zdroj: Karel Poborský, FAČR

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...