fbpx

Britský deník The Guardian odhalil neuvěřitelnou šíři státy podporované manipulace s celou platformou. Facebook opakovaně dovolil světovým vůdcům a politikům využít jeho sílu k oklamání veřejnosti nebo obtěžování oponentů, přestože byl na důkazy o protiprávním jednání upozorněn

Zveřejněno: 15. 4. 2021

Guardian má k dispozici rozsáhlou interní dokumentaci, která ukazuje, jak Facebook řešil politicky manipulativní chování ve více než 30 případech v 25 zemích. Ty proaktivně odhalili sami zaměstnanci společnosti. Šetření ukazuje, jak Facebook umožnil zneužití své platformy v chudých a malých zemích, aby upřednostnil řešení problémů, které přitahují pozornost médií nebo ovlivňují USA a další bohaté země. Společnost jednala rychle a řešila politickou manipulaci ovlivňující země, jako jsou USA, Tchaj-wan, Jižní Korea či Polsko. V případech Afghánistánu, Iráku, Mongolska, Mexika a velké části Latinské Ameriky postupovala síť v „řešení problémů“ pomalu, nebo je neřešila vůbec.

„Na Facebooku dochází k mnoha poškozujícím událostem, na které se nereaguje, protože se to pro Facebook nepovažuje za dostatečné PR riziko,“ uvedla Sophie Zhangová, bývalá datová vědkyně Facebooku, která pracovala v oddělení integrity společnosti. Facebook se zavázal bojovat proti státem podporované politické manipulaci s jeho platformou po historickém fiasku během amerických voleb v roce 2016, kdy ruští agenti používali falešné účty Facebooku k oklamání a rozdělení amerických voličů. Společnost však opakovaně nepřijala včasná opatření, když jí byly předloženy důkazy o nekontrolovatelné manipulaci a zneužívání jejích nástrojů politickými vůdci po celém světě.

Zpupná datová vědkyně

Facebook vyhodil Zhangovou v září 2020, oficiálně kvůli tomu, že nepodávala dostatečné pracovní výkony. Ve svůj poslední den v práci zveřejnila rozloučení, kde popisuje, jak „našla několik do očí bijících pokusů vlád zneužít platformu v obrovských měřítkách k oklamání jejich vlastních občanů“. Její třaskavé výpovědi si všiml už v září 2020 server BuzzFeed.

S 2,8 miliardami uživatelů hraje Facebook dominantní roli v politickém diskurzu téměř každé země na světě. Algoritmy a funkce platformy však lze manipulovat tak, aby narušovaly politickou debatu.

„Facebook nemá silnou motivaci to řešit, kromě strachu, že by to někdo mohl prozradit a udělat velký rozruch, což právě teď dělám,“ řekla nyní Zhangová Guardianu. „Zásadně nesouhlasíme s charakterizací našich priorit a snah vykořenit zneužívání na naší platformě paní Zhangovou,“ uvedla v reakci mluvčí Facebooku Liz Bourgeoisová. „Agresivně jdeme po zneužívání po celém světě a máme specializované týmy zaměřené právě na tuto práci. Odstranili jsme více než 100 sítí koordinovaného neautentického chování. Přibližně polovina z nich fungovala v zemích po celém světě, včetně zemí v Latinské Americe, na Středním východě, v severní Africe a v asijsko-pacifickém regionu.“ Facebook ovšem nezpochybnil faktická tvrzení Zhangové o jejím působení ve společnosti.

Až moc mocný Facebook

S 2,8 miliardy uživatelů hraje Facebook dominantní roli v politickém diskurzu téměř každé země na světě. Algoritmy a funkce platformy však lze manipulovat tak, aby narušovaly politickou debatu. Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, je vytvořit falešný „engagement“, tedy lajky, komentáře, sdílení a reakce, nejlépe pomocí neautentických nebo napadených účtů na Facebooku. Kromě formování vnímání popularity politického vůdce ze strany veřejnosti může falešná angažovanost ovlivnit i nejdůležitější algoritmus zpravodajského zdroje Facebooku.

Prezident Hondurasu v srpnu 2018 přijímal na svém účtu 90 % falešných interakcí.

Zhangová byl najata společností Facebook v lednu 2018, pracovala v týmu zaměřeném na odhalování falešných příspěvků. Drtivá většina falešných interakcí se objevila na příspěvcích jednotlivců, firem nebo značek, ale také se používala na to, co Facebook nazýval „občanskými či politickými cíli“. Nejnápadnějším příkladem byl Juan Orlando Hernández, prezident Hondurasu, který v srpnu 2018 přijímal na svém účtu 90 % falešných interakcí. Zhangová našla důkazy o tom, že Hernándezův tým byl přímo zapojen do kampaně za posílení obsahu na jeho stránce stovkami tisíc falešných lajků.

Tuto metodu získávání falešných interakcí, kterou Zhangová nazývá zneužitím, umožnila mezera v zásadách Facebooku. Společnost vyžaduje, aby byly uživatelské účty autentické, zakazuje tedy uživatelům mít více než jeden účet. Nemá ovšem žádná srovnatelná pravidla pro účty firem či institucí, které mohou provádět mnoho stejných úkonů jako účty uživatelů, a to včetně označení lajky, sdílení a komentování. Tato mezera existuje kvůli nedostatečnému prosazování pravidel a zdá se, že ji v současné době využívá vládnoucí strana v Ázerbájdžánu k zanechání milionů obtěžujících komentářů na facebookových stránkách nezávislých zpravodajských poboček a ázerbájdžánských opozičních politiků.

Nejen Honduras

Zneužívání stránek souvisí s tím, co udělala ruská internetová agentura během amerických voleb v roce 2016, kdy zřídila účty, které měly představovat profily Američanů. Používala je k manipulaci ostatních „živých“ uživatelů a ovlivňování politických debat. Řada manažerů Facebooku se bránila vyšetřování případů v Hondurasu i Ázerbájdžánu, a to navzdory důkazům, které v obou případech spojovaly zneužívání s místní vládou.

V některých případech, které Zhangová odhalila, včetně případů v Jižní Koreji, na Tchaj-wanu, na Ukrajině, v Itálii a Polsku, podnikla společnost Facebook rychlá opatření.

Hernández byl znovu zvolen v roce 2017 ve volbách, které jsou obecně považovány za podvodné. Jeho administrativa byla obviněna z korupce a porušování lidských práv. Ázerbajdžán je pak autoritářskou zemí bez svobody tisku a svobodných voleb. Guardian se na obě země obrátil s dotazy, na které nikdo neodpověděl. Facebooku trvalo téměř rok, než zlikvidoval podvodnou síť v Hondurasu, a 14 měsíců mu to zabralo v Ázerbajdžánu. V obou případech Facebook následně umožnil další zneužití své platformy.

Zhangová v prosinci 2019 řekla, že podle ní Facebook upřednostní pouze vyšetřování podezřelých sítí v USA či západní Evropě a „protivníků“, jako je Rusko nebo Írán. V některých případech, které Zhangová odhalila, včetně případů v Jižní Koreji, na Tchaj-wanu, na Ukrajině, v Itálii a Polsku, podnikla společnost Facebook rychlá opatření, která vedla k vyšetřování a ve většině případů i ke zrušení neautentických účtů. V ostatních případech však Facebook odložil přijetí opatření o celé měsíce.

Když Zhangová v říjnu 2019 odhalila síť falešných účtů, které vytvářely interakce s politiky na Filipínách, Facebook to nechal být. Ale když malá část této sítě začala v únoru 2020 vytvářet na stránce Donalda Trumpa nevýznamné množství falešných interakcí, společnost se rozhodla ji rychle odstranit. V několika případech pak Facebook nepodnikl vůbec žádné kroky, jako třeba po odhalení sítě v Albánii. Bolivijská síť falešných účtů podporujících kandidáta na prezidenta před přípravou sporných všeobecných voleb v říjnu 2019 byla pak platformou ignorována zcela. Bez ohledu na volby v Tunisku a ústavní krizi v Mongolsku zůstaly tamní falešné sítě také nevyšetřeny.

Související…

Zuckerberg daroval nemocnici v San Francisku 1,7 miliardy. Město ho stejně odsoudilo
Jan Handl

foto: Shutterstock, zdroj: The Guardian

Tipy redakce

Co přineslo na Zemi život? Zřejmě vznikl tady. Díky pevninským sopkám

Co přineslo na Zemi život? Zřejmě vznikl tady. Díky pevninským sopkám

Vznik života je pořád ještě pro nás zahalen tajemstvím, tedy pokud nejsme...

Jsme v klimatické nouzi, nebo jde o paniku? 10 úvah o přehřívání Země

Jsme v klimatické nouzi, nebo jde o paniku? 10 úvah o přehřívání Země

Praha 7 vyhlásila v květnu stav klimatické nouze , jak ji (a nejen ji, ale celou...