fbpx

Pokud nás chtějí politici chránit, tak se to rozhodně nepovede tím, že budou cenzurovat informace. Měli by se spíš naučit komunikovat a vysvětlovat, myslí si Milada Kadeřábková

Zveřejněno: 28. 10. 2020

Světem hýbe kromě koronavirové pandemie také takzvaná infodemie, tedy pandemie fake news či dezinformací. Někteří je považují za nebezpečné ohrožení jednoty obyvatel, protože podrývají morálku, protiepidemická opatření i politickou důvěryhodnost. Jiní je hltají a nadšeně sdílí na sociálních sítích. Nechceme tu hodnotit samotné dezinformace ani ty, co je rozšiřují. Chceme tu spíš ukázat, jak jednoduše se dá "boj proti fake news" zneužít k cenzuře. A jak může být tenhle boj za naše blaho nakonec horší než samotné fake news.

Obecně pojem fake news označuje lživé informace, které se šíří ve všech typech médií. Jako jeden z aktuálních příkladů takzvané dezinformace můžeme uvést například zkušenosti lidí, kteří na internetu sdílí příspěvky o tom, že jim přišla SMS s pozitivním výsledkem testu na covid-19, přestože na žádném testu nebyli.

Přístup vlády k vysvětlování čehokoli (nejen opatření, ale třeba i nočních schůzek v uzavřených hospodách) je v poslední době velmi vlažný.

Ministerstvo zdravotnictví v září pro CNN Prima News slíbilo, že se bude vyvrácením tohoto údajného hoaxu, který se řešil nejen v Česku, ale třeba i na Floridě či v Itálii, zabývat. Zeptali jsme se, jak resort v tomto potírání dezinformací pokročilo. Z tiskového oddělení přišla všeříkající informace, že se ministerstvo „snaží o vyvrácení všech dezinformací, které o koronaviru panují“. A k tomu jsme ještě dostali odkaz na twitter pana odcházejícího ministra.

Jít na "alternativní zdroje"

No, zase tak překvapivá ta odpověď nebyla. Přístup vlády k vysvětlování čehokoli (nejen opatření, ale třeba i nočních schůzek v uzavřených hospodách) je v poslední době velmi vlažný. Navíc vyvracení dezinformací je práce na "plný úvazek". Není totiž vůbec jednoduché potvrdit nebo vyvrátit, že je nějaká informace skutečně lživá.

Pokud zpráva na první pohled neodporuje zdravému rozumu a není možné ji jednoduše vyvrátit, tak jí lidé nemají důvod nevěřit. Důvod, proč se mnoho Čechů spoléhá i na nepříliš důvěryhodné weby, je také v tom, že máme i díky zmatené a neustále se měnící komunikaci našich "elit" čím dál větší problém věřit tomu, co slyšíme v mainstreamových médiích. A i médiím je nyní zcela oprávněně vyčítáno, že poskytují nepřehledné a kusé informace plné čísel, která člověku bez kontextu nic neřeknou. Pak se asi není čemu divit, že lidé, kteří si o situaci chtějí udělat celkový obrázek, zabrousí i na jiné, řekněme alternativní zdroje.

Tajnůstkářský zákon

Problém dezinformací bezesporu existuje a rozhodně nemá stoprocentně účinné řešení. A nepřispívá k tomu ani Ministerstvo vnitra, které připravuje novelu krizového zákona. Ta by měla umožnit některé informace v krizových situacích před občany zatajit legálně. Na vnitru evidentně zastávají názor, že čím méně toho budeme vědět, tím lépe. Jestli nějak připravit úrodnou půdu pro dezinformace, pak je takový zákon ideální řešení.

Ministerstvo vnitra stálo i za stažením jednoho z dílů pořadu Malá vizita Jaroslava Duška z videokanálu YouTube a dalších serverů. O kauze už na jaře referoval Český rozhlas. V pořadu věnovanému nemoci covid-19 mluvil léčitel Milan Calábek, který v souvislosti s léčbou nemoci zmínil například lék antabus (disulfiram) a několik přírodních antivirotik. Pořad nestáhl jen YouTube, ale i další servery. Například Ulož.to. Jeho zástupci potvrdili, že tak učinili na výzvu Ministerstva vnitra.

Jenže takový "zásah shůry" vyvolává i u rozumného člověka otázky. Co za tím je, když vnitro informaci cenzuruje?

Jedním z důvodů, které ministerstvo po dvouměsíčním naléhání autorů pořadu i novinářů uvedlo, byl podle Calábka fakt, že „antabus vzhledem k mechanismům účinku nemůže fungovat jako antivirotikum“. Zde je nutné dodat, že v roce 2017 bylo potvrzeno, že antabus inhibuje koronaviry SARS1 i MERS. „Nová studie z března ukazuje, že antabus má širokospektrální působení nejen proti covid-19, ale proti všem RNA virům. On totiž tyto viry likviduje zcela odlišným mechanismem,“ řekl Calábek v rozhovoru pro Frekvenci 1. „Nechápu tedy, proč je mé upozornění na antabus cenzurováno, když by se mohl vyzkoušet v nemocnici na dobrovolnících,“ dodal. O názor pana Calábka tu ale ani moc nejde. Jde o to, že ho "někdo" smaže a má pocit, že tím je vše vyřešeno.

Těžko tedy říct, zda nás v tomto případě ministerstvo ochránilo před experimenty s antabusem. Rozumný člověk to asi zkoušet nebude. Jenže takový "zásah shůry" vyvolává i u rozumného člověka otázky. Co za tím je, když vnitro informaci cenzuruje? Stejné otázky vyvolá i onen výše zmíněný "tajnůstkářský zákon". Pokud nás chce stát držet v nevědomém bezpečí, tak nezbývá než poděkovat. Ještě je tu ovšem poslední a asi ta nejzásadnější otázka, jestli náhodou nebude daleko nebezpečnější než "léčba antabusem", když dovolíme vládám, organizacím či provozovatelům různých sociálních sítí, aby bez jakéhokoli vysvětlení začali mazat informace, které se jim z nějakého důvodu nehodí.

Související…

Čeští novináři se teď častěji vnímají jako součást opozice, říká Jan JirákNejvětší problém nastane, až lidé rezignují na pravdu, říká šéf ReportéruJak koronavirus zasáhl žurnalistiku v Evropě

foto: Shutterstock, zdroj: Český rozhlas

Tipy redakce

Může palivo budoucnosti vyrobit slunce? Mohlo by. Na bázi fotosyntézy

Může palivo budoucnosti vyrobit slunce? Mohlo by. Na bázi fotosyntézy

Alternativní zdroje energie jsou oblíbeným zaklínadlem současnosti. Problém je...

USA v záplavě fake news: Třetina mileniálů pochybuje, zda je Země kulatá

USA v záplavě fake news: Třetina mileniálů pochybuje, zda je Země kulatá

Tajná spiknutí okolo celebrit nejsou až tak nová. To první se objevilo na sklonku...