fbpx

S mikrobiologem a virologem o tom, proč experimenty v Británii a Nizozemsku nevyšly, a tom, proč by se obecně nemělo s odmítáním očkování experimentovat ani v Česku

Zveřejněno: 2. 5. 2020

V úvodní části rozhovoru jsme s mikrobiologem a virologem Emilem Pavlíkem mluvili o tom, jak se virus ze zvířat přenesl na člověka, jak mu předcházet, jak se mu tělo brání a jak k pandemii přistoupil stát. Nyní jsme se přenesli k průběhu nemoci a hlavně jsme se zaměřili i na to, kdy by mohla pandemie skončit a co se bude dít, až odezní. Na to, že bychom přestali jíst maso, a zbavili se tak virů, to každopádně prý nevypadá.

Dokdy si myslíte, že bude nutné držet stát v karanténě“. A nepřijde vám uzavření hranic na dva roky, o němž mluvil náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula, přehnané?

Nezaznamenal jsem, že by hranice měly být uzavřeny na dva roky. Současné opatření je vyhlášeno v rámci stavu nouze, platí do odvolání a já jsem přesvědčen, že je správné. Osobně bych od samého počátku dokonce víc omezil pendlery. Pokud si někdo najde práci v zahraničí, nic proti tomu. Za nouzového stavu ale musí počítat s tím, že může být postaven před problém dočasného odloučení od rodiny. Znám z tuzemska celou řadu případů, kdy lidé, jejichž domovem je některý z moravských krajů, pracují v Praze a domů se dostanou sotva jednou za měsíc. V cizině je to úplně běžné.

I relativně zvládnutá epidemie by mohla opět vzplanout a vynutit si opatření daleko přísnější.

Pravda je, že dobu uzavření hranic nelze momentálně odhadnout. Bude záviset na vývoji epidemie nejen u nás, nýbrž i v sousedních státech. Osobně letos počítám s letní dovolenou v tuzemsku. A myslím, že nikomu z nás neuškodí, když po letech strávených u moře a v exotických destinacích opět objevíme krásy naší vlasti. A přitom pomůžeme lidem pracovně závislým na cestovním ruchu krizi přežít, a přispějeme tak k opětovnému rozhýbání naší ekonomiky.  

Myslím, že nikdo nemá zájem udržovat současná omezení zbytečně dlouho. Musím ale důrazně varovat před předčasným ukončením nouzového stavu, především pak karanténního režimu. A to proto, že i relativně zvládnutá epidemie by mohla opět vzplanout a vynutit si opatření daleko přísnější.

Jaký bude mít podle vás pandemie u nás ještě další vývoj?

Nerad věštím. Také nechci šířit poplašné zprávy. V tomto případě však musím být trochu skeptický. Přes všechna opatření, přes disciplinovanost lidí, kterou obdivuji, nemáme dosud vyhráno. Italskou cestou zřejmě nepůjdeme, neznamená to však, že počet nemocných nebude dál stoupat. Rekordní přírůstky absolutního počtu pacientů můžeme zatím očekávat každý den.

Příznivé je, že poměr nemocných k počtu vyšetřených kontaktů je relativně stálý – udržuje se na hodnotě nějakých 7 procent, což by mohlo vést k optimistickému závěru, že za přírůstky je zvyšující se počet provedených testů. Pokud je tomu skutečně tak, vrchol epidemie lze předpokládat před Velikonoci, které vycházejí na 12. dubna. Pak bude podle mě možné postupně zmírňovat jednotlivá opatření. Návrat do normálního stavu fungování společnosti podle mého názoru nastane nejdříve v červnu.

Co říkáte původní strategii Británie, kde ze začátku chtěli ochránit pouze starší lidi, běžný život neomezovat a nechat pandemii „projít“ s tím, že se ve společnosti vytvoří imunita?

No, premiér Boris Johnson si zřejmě vzpomněl na dílo Charlese Darwina a upřednostnil selekční tlak, kdy slabí jedinci odpadnou a silným přeživším se zvýší odolnost... Strategii promoření populace zvolili též v Nizozemsku (ke čtvrtku 2. dubna mělo Nizozemsko 13 614 případů nakažených a 1 173 úmrtí v souvislosti s onemocněním Covid-19, pozn. red.).

Nechat nakazit celou populaci a doufat, že většina si vytvoří účinnou imunitní odpověď, je samozřejmě možné. Osobně bych těmto „osvíceným“ politikům doporučoval pak provést nové sčítání lidu... Ale teď vážně. Pravý důvod, který zřejmě Brity vedl ke zvolené strategii, bylo zachovat plnou funkčnost ekonomiky, která dostala zásah již brexitem. Když zjistili, že zvýšená nemocnost na ni bude mít stejný dopad, což viděli na případu Itálie, tak od této strategie kvapně ustoupili. Bohužel pro ně asi již pozdě (Británie měla ke čtvrtku 2. dubna 29 474 případů nakažených a 2 352 úmrtí v souvislosti s onemocněním Covid-19, pozn. red.).

Jaký bude další vývoj pandemie? 

Italský scénář již kopíruje Španělsko, kde k zachování základních funkcí zdravotnictví museli povolat lékaře na odpočinku, jinak hrozil kolaps systému. Velké problémy hrozí právě v Británii, potíže budou mít i ve Francii, Švýcarsku, Německu a dalších evropských státech. V lidnatých státech Evropy se pandemie může dost protáhnout, obnovení volného pohybu v schengenském prostoru se tedy může výrazně zpozdit.

Novým centrem epidemie se stanou Spojené státy americké (do vydání rozhovoru už se tak stalo, USA měly k 2. dubnu 215 344 potvrzených případů onemocnění a 5 112 úmrtí v souvislosti s onemocněním Covid-19, pozn. red.), které ještě čeká výrazné zhoršení situace, již budou obtížně zvládat. Nejhorší dopad však může ještě pandemie mít na černém kontinentu, kde některé ekonomicky slabé státy nebudou mít zřejmě možnost volby jiné než původní britské strategie. Navíc je třeba si uvědomit, že v pásu kontinentu od takzvaného afrického rohu po Kapské Město je nejvyšší výskyt populace s neléčeným syndromem získaného imunodeficitu, navíc komplikovaného tuberkulózou. Co virus může napáchat tam, lze tedy jen těžko odhadnout.

Berme už konečně jako fakt, že vývoj dovedl člověka ke všežravosti. A nechme to tak být.

Tato pandemie má ještě jeden závažný aspekt. Nákaza se šíří mezi zdravotníky, což v zemích, kde nákazu podcenili, vede ke kolapsu zdravotnictví. To má za následek nedostatek zdravotnických služeb pro další pacienty, kteří mohou zemřít proto, že se jim nedostalo včas potřebné péče. Těchto sekundárních obětí epidemie bude jistě také dost.

V souvislosti s koronavirem se objevují také různé nesmyslné návody, dezinformace. Jedna je ale na hraně, tvrdí, že kdybychom z jídelníčku odstranili maso, nemuselo by k pandemii vůbec dojít... Je to nesmysl?

K té otázce vás asi inspiroval ten slavný snímek plného hrnce čínské polévky, na jehož okraji visí vařený netopýr, že? Odpovím vám takto: Kdyby se člověk měl živit pouze zrním, vybavila by jej příroda nejspíš zobákem, při býložravosti pak složeným žaludkem, pro striktní masožravost nejspíš podstatně silnějšími zuby k trhání tkání. Já vím, že vegetariánská či veganská strava je dnes takzvaně in. Ale berme už konečně jako fakt, že vývoj dovedl člověka ke všežravosti. A nechme to tak být.

Vyvážená strava sestávající ze všech složek je nejlepší pro vývoj zdravého jedince. Po staletí se v jednotlivých regionech vyvíjely národní kuchyně na základě místní dostupnosti surovin. Sezónnost výskytu některých z nich vedla k jejich skladování a konzervaci. Pozdější rozvoj průmyslové přípravy potravin vedl k analýze živin, jejich nedostatek k náhražkám, doplňkům, aditivům, stabilizátorům, konzervantům, regulátorům chuti a celé té chemie, kterou do sebe ve vyspělých zemích cpeme dnes, mnozí navíc v nadměrném množství.

MUDR. EMIL PAVLÍK, CSC (1955)

Mikrobiolog a virolog. Absolvent FVL UK v Praze 1980, obor Všeobecné lékařství, od roku 1998 má atestaci z lékařské mikrobiologie II. stupně, od roku 2000 je držitelem licence České lékařské komory pro vedoucího lékaře-primáře, v oboru Genetika pak od roku 2001.Pracuje na Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice. Působí také na Katedře zdravotnických oborů a obrany obyvatelstva Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT.

Na druhé straně trpí více než polovina lidstva nedostatkem potravy a z ní plynoucí jednotvárnosti stravy. Odtud je už jen malý krok k podvýživě. Myslíte, že se proto máme zlobit na Číňany, jejichž země pro dvoumiliardovou populaci má problém vyprodukovat dostatek potravin, že ve své stravě využijí, co se dá i nedá? Není to jinde stejné? Vzpomeňte si, kolik lidí se v Evropě otrávilo mykotoxiny z jedovatých hub.  

Co byste doporučil k obraně proti koronaviru? Jak lidem jednotlivě, tak populaci jako celku.

V současné epidemii známe zdroj a snažíme se všemi možnými prostředky zabránit přenosu infekce a jejímu šíření ve „vnímavé“ populaci. Zásadním řešením však je odstranění té vnímavosti populace, tedy toho, že se populace může nakazit. Zde je cesta jediná – aktivní imunizace. Toho lze dosáhnout přirozenou nákazou subinfekční dávkou, to znamená množstvím viru, kterému náš imunitní systém zabrání ve vyvolání onemocnění, nebo očkováním, kdy vpravením vakcíny do organismu hostitele vyvoláme uměle imunitní reakci.

Imunní budou i jedinci po prodělaném onemocnění. Ti však platí vysokou cenu. A tady musí přijít vzkaz pro všechny ty odpůrce očkování: Zde nejde o to, zda se vy osobně necháte očkovat nebo necháte naočkovat své dítě. Tím, že neočkovaní zůstanete přirozeným cílem pro virus nebo jiné infekční agens, jako jsou bakterie, prvoci a červi, ohrožujete i ostatní. Čím víc vás bude, tím větší množství viru zůstane v populaci, tím více zdrojů infekce bude. Ještě se divíte, proč vaše neočkované dítě nechtějí ve školce nebo na letním táboře?

Ideální je proočkovanost nad 80 procent obyvatel, čím vyšší, tím lépe. Mimochodem – spalničky mají nakažlivost srovnatelnou s Covid-19 a upozorňuji, že i na ty lze umřít. Chřipka také v letošní sezóně zabila zatím více lidí než koronavirus. Proč tedy je očkováno pouze 5 procent z nás? Není to nezodpovědné?

Může se tedy taková epidemie opakovat?      

Nelze to vyloučit. Opravdu bude záležet na stavu kolektivní imunity. My dnes nevíme, kolik lidí bylo infikováno, zejména v Číně. Ti, u nichž proběhla nákaza bez příznaků, pochopitelně nebyli v kontaktu se zdravotníky a nebyli testováni. Přehled mohou dát až rozsáhlé populační studie výskytu specifických protilátek proti SARS-CoV-2. K nim lze nakonec využít právě ty čínské testy, jejichž spolehlivost testovali ostravští kolegové v podmínkách akutní epidemie. To jen abych předešel kritice vlády, že promarnila naše společné prostředky...

Kromě toho celkem optimistického června, kdy se začneme vracet k normálu, dá se lidem ještě něco vzkázat?

Já bych s dovolením spíš apeloval na všechny naše občany, ale bude to mít dobrý konec: Žít v nouzovém stavu není lehké. Dodržujte, prosím, důsledně opatření a řiďte se pokyny Ústředního krizového štábu.

Čím disciplinovanější nyní budeme, tím dříve se náš život vrátí do normálu. Snažte se zabavit, jak můžete, vyhýbejte se stresovým situacím, nepanikařte. Strach, panika a stres nejsou prospěšné a snižují vaši odolnost stejně jako nadměrná fyzická námaha. Buďte optimističtí a berte situaci pokud možno s humorem. Společně to překonáme a bude zase líp.

Související…

I přes všechny chyby vláda koná účinně, říká virolog Emil PavlíkMladí by měli dohlédnout na své starší rodiče i sousedy, říká Markéta Pekarová AdamováJste-li v potížích, volejte na naši krizovou linku, nabádá seniory pražský primátor

foto: Shutterstock a archiv Emila Pavlíka, zdroj: MUDr. Emil Pavlík, CSc.

Tipy redakce

Proč se písek krade z pláží? Je to podobně cenná komodita jako voda

Proč se písek krade z pláží? Je to podobně cenná komodita jako voda

Loni v létě zaplatil jeden britský turista na Sardinii pokutu 1 032 eur, když byl...

Profesor Jan Rak: Ráj na zemi nastane, až zjistíme, že si realitu vytváříme sami

Profesor Jan Rak: Ráj na zemi nastane, až zjistíme, že si realitu vytváříme sami

Je realita to, co vidíme? Nebo si ji každý z nás vytváří po svém? Co nám vlastně o...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.