fbpx
Brusel vzkazuje sociálním sítím: zlikvidujte ruské trolly! 2 fotografie
Na tiskové konferenci EC k boji proti dezinformacím vystoupila i eurokomisařka Věra Jourová.

Evropská komise se před nadcházejícími evropskými volbami snaží zamezit dezinformacím, stanovila Akční plán

Zveřejněno: 10. 12. 2018

Sociální sítě jako Facebook, Twitter či Google se musí víc snažit zastavit ruské trolly před narušením květnových evropských voleb. Výzva zazněla na briefingu Evropské komise s novináři, který proběhl 5. prosince. „Potřebujeme lepší detekci a kritiku dezinformací,“ řekl Julian King, komisař pro bezpečnost, na briefingu s novináři ve středu 5. prosince. „Potřebujeme, aby zasáhly samy internetové platformy.“ Jenže, proč by to Facebook a spol. dělaly?

Související…

Parlemeter 2018: Většina Evropanů považuje členství v EU za prospěšnéJiž tento čtvrtek: Dítě v síti 2018 aneb Jak se neztratit ve světě digitálních technologiíUkradené soukromí? Buďme opatrní, ale nebuďme paranoidní, říká eurokomisařka

Evropská komise sice představila Akční plán proti dezinformacím, sérii opatření pro ochranu evropských voleb před fake news, ovšem analytici varují, že to zřejmě nebude stačit a že výsledek voleb bude stejně ovlivněn cizími vlivy. „Když uvážíme, jak velká je hrozba, pokud vezmeme do úvahy cizí vlivy v Evropě a možnosti, které poskytují nové technologie jako umělá inteligence nebo deep fakes, zcela určitě to nebude stačit,“ říká Fabrice Pothier, poradce Transatlantické komise pro integritu voleb. Tiskové konference se zúčastnila i česká eurokomisařka Věra Jourová, která vystoupí tento čtvrtek na pražské konferenci Dítě v síti 2018, jež se tématem fake news a digitální komunikace podrobně zabývá.

Slabé nástroje

Klíčovým bodem celého Akčního plánu je výzva společnostem, provozujícím sociální média, aby od ledna do května poskytovaly komisi detailní měsíční hlášení s informacemi o tom, kdo koupil politickou reklamu, kdo je za fake news kampaněmi a kdo šíří dezinformace pomocí botů a trollích farem. Komise také požaduje po národních orgánech, aby monitorovaly dezinformace a sdílely své poznatky s ostatními evropskými zeměmi prostřednictvím „systému rychlé výstrahy“, který bude ustanoven v březnu 2019 a bude varovat jednotlivé členské země před vlnami fake news. „Nežádáme nikoho, aby posuzoval, zda je daná informace pravdivá či falešná,“ řekl King. „Chceme se jen dopátrat původu daných informací.“

Opatření Evropské komise nebudou proti fake news stačit, předpokládají analytici.

Vlády do řešení těchto problémů neinvestovaly dostatečně a společnostem, které provozují sociální sítě, se moc nechce sdílet data s nezávislými fact-checkery nebo volebními komisaři. Přitom se všechno zdálo být na dobré cestě: Facebook a Twitter zveřejnily před listopadovými volbami do amerického Kongresu nástroje pro kontrolu transparentnosti reklamy, aby poskytly informace o tom, kdo utrácí peníze za politickou reklamu, obě společnosti, k nimž se přidaly i Google a Mozilla, se také podpisem evropských Akčních pravidel proti dezinformacím zavázaly, že budou reportovat dezinformace a poskytnou technické nástroje k monitorování fake news. K zavádění těchto nástrojů do praxe však dochází v EU jen velmi pomalu. Vysoce postavení manažeři v zákulisí přiznávají, že to v rámci stávajících volebních zákonů není vůbec jednoduché. Evropské orgány a nezávislí fact-checkeři tak mohou postupovat jen velmi obtížně.

Fake a svoboda

„Jen velmi těžko můžu nezávisle zkoumat nebo verifikovat, co se doopravdy děje,“ říká Ravi Vatrapu, vědec v oblasti sociálních dat a profesor na Copenhagen Business School, který vede skupinu fact-checkerů, výzkumníků a mediálních odborníků. „Musíme po sociálních sítích žádat informace, ale ony se nám neotevírají. Naopak, kompletně se uzavřely.“ Boj proti fake news také komplikuje skutečnost, že se jen velmi těžko odlišují škodlivé fake news kampaně a pouhé zavádějící informace, šířené v rámci svobody slova. 

„Na jedné straně máte zkorumpované lidi, kteří šíří dezinformace záměrně, ale také ty, kteří tomu doopravdy věří,“ říká Jakub Kalenský z think tanku Atlantic Council, který v minulosti vedl tým zabývající se dezinformacemi v East StratCom.

zuck eu shutterstock 1096417208 small

Mark Zuckerberg, šéf Facebooku, a Antonio Tajani, šéf Evropského parlamentu, si podali ruce v květnu 2018 v budově EP. Výrazy jejich tváří jsou vypovídající


Plán komise závisí na souhlasu národních vlád, které by měly poskytnout finance na boj proti dezinformacím – mnohé z nich přitom boj Evropské komise proti fake news hlasitě kritizovaly. Sekce strategické komunikace EU je chronicky podfinancována. Letos činil její rozpočet 1,9 milionu eur. Evropské komisi se stále ještě nepodařilo přimět členské země ke zvýšení rozpočtu na částku 5 milionů. Jen pro srovnání: podle odhadů komise vydává Rusko na dezinformační kampaně okolo 1 miliardy eur.

Plán proti dezinformacím

Dezinformační kampaně ovlivňovaly v minulosti například katalánské referendum o nezávislosti, ale objevily se také v národních parlamentních volbách v Evropě. Reporty o falešných zprávách označují za zdroj těchto kampaní hlavně Moskvu, ale zmiňují také servery ve Venezuele a Íránu. Spousta evropských vlád se stále nechce postavit Rusku otevřeně. Obávají se ekonomických a politických důsledků.

Otázkou zůstává, zda se politici chtějí vzbudit teď, nebo až po volbách, zato s bolestí hlavy.

„Je to extrémně citlivá záležitost,“ říká Kalenský. Poukázat prstem na Rusko může být pro státy obtížné, ale pokud prý „daný problém nepojmenujeme, nemůžeme mu čelit“. Lídři EU se setkají tento týden v Bruselu na schůzce Evropské rady, na které budou probírat akční plán. Mnoho expertů v dané oblasti věří, že vlády i soukromé společnosti by toho měly dělat víc, protože čas do dalších evropských voleb se krátí. „Proč třeba neudělat zátěžový test, jako se dělá v bankovním sektoru? Alespoň bychom zjistili slabá místa v jednotlivých členských státech,“ říká Pothier. „Otázkou zůstává, zda se politici chtějí vzbudit teď, nebo až po volbách, zato s bolestí hlavy.“

foto: Profimedia, zdroj: Politico

Tipy redakce

Jde ještě o klimatickou nouzi, nebo už paniku? 10 otázek a odpovědí o přehřívání Země

Jde ještě o klimatickou nouzi, nebo už paniku? 10 otázek a odpovědí o přehřívání...

Praha 7 vyhlásila v květnu stav klimatické nouze , jak ji (a nejen ji, ale celou...

Proč se krade i písek z pláže? Je to cenná komodita, která mizí stejně jako voda

Proč se krade i písek z pláže? Je to cenná komodita, která mizí stejně jako voda

Loni v létě zaplatil jeden britský turista na Sardinii pokutu 1 032 eur, když byl...

Twitter uživatelům ukazuje, co mají rádi za reklamu. A někdy je dost mimo

Twitter uživatelům ukazuje, co mají rádi za reklamu. A někdy je dost mimo

Inferred interests neboli „odvozené zájmy“ je název funkce sociální sítě Twitter,...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.