fbpx

Izraelský historik Yuval Noah Harari v posledním díle nabádá lidi, aby předběhli stroje a dověděli se co nejvíc o sobě a svých emocích

Zveřejněno: 24. 10. 2018
Přečteno 652x

Izraelský profesor historie Yuval Noah Harari vás možná zná lépe než vy sami. Koneckonců, na studiu lidstva vybudoval svou kariéru. Nejprve shrnul vývoj našeho druhu ve svém bestselleru Sapiens, poté následoval provokujícími úvahami v dalším díle Homo Deus. A ve své poslední knize nazvané 21 lekcí pro 21. století se zaobírá tím, co se děje v současnosti, a zároveň se snaží zjistit, co to bude znamenat do konce století. Jeho předpovědi jsou jako vystřižené z temného sci-fi.

Související…

Botnety: od hledání UFO až po ovlivňování volebČínský velký bratr se rozšiřuje. Světovým technologickým firmám se to líbíZakladatel firmy Afinity: Umělá inteligence dosáhla svých možností

Harariho největší obavy se točí kolem technologií. Shromažďování a kontrola dat podle něj pomalu podkopají všechny naše představy o tom, co znamená být svobodným člověkem. Naopak těm, kteří informace v podobě dat vlastní, bude, jak se říká, patřit budoucnost. Například biotechnologické senzory už brzy budou umět měřit a interpretovat naše reakce, aniž bychom je vůbec dali najevo. A následky?

Severokorejec stojící před obrazem Kim Čong-una a vykazující klasické známky hněvu, může být už následující ráno na cestě do gulagu.

Režimy, jako je například Severní Korea, mohou vyžadovat, aby každý občan nosil biometrický náramek, který bude zaznamenávat každou činnost a rozhovor stejně jako krevní tlak či srdeční frekvenci. Díky tomu budou státy už brzy, poprvé v historii, schopné „posoudit, co si každý občan v každém okamžiku myslí“. Například Severokorejec stojící před obrazem Kim Čong-una a vykazující klasické známky hněvu, může být už následující ráno na cestě do gulagu, píše recenzentka Harariho posledního díla v Sunday Times. Něco podobného už se ostatně chystá v Číně, která chce do roku 2020 spustit totální monitoring obyvatel.

Konec liberalismu?

Důsledkům určitého typu sledování se ovšem nevyhneme ani my v liberálně demokratických státech. Pokud se tedy od společnosti kompletně neodstřihneme. Už teď nám nevadí, že naše mobily neustále shromažďují informace o našich aktivitách a poloze. A možná budeme jednou v pokušení nosit biometrické senzory jako záruku permanentního dohledu nad svým zdravím. Když surfujeme po internetu, sledujeme filmy, objednáváme z Amazonu, počítače se nás učí znát lépe, než známe sami sebe.

Schopnost číst to, co si myslíme, může podle Harariho vést k ničivé manipulaci.

Nové softwary budou umět číst naše emoce na základě pohybu našich očí a výrazů ve tváři. Harari zdůrazňuje, že sběratelé dat můžou v budoucnu o daném jedinci vědět například to, zda je gay, dávno předtím, než si to onen jedinec sám uvědomí. Tato schopnost číst to, co si myslíme, může podle Harariho vést k ničivé manipulaci.

Reklama na míru

Harari se nebojí, že si umělá inteligence vyvine vědomí, ale že armáda internetových botů, která nám bude rozumět lépe než vlastní matka, využije tuto „zlověstnou schopnost“ prodat nám téměř cokoli – od aut přes politiky až po ideologie.

„Internetové programy by mohly identifikovat naše největší obavy, nenávisti i touhy a použít je proti nám.“ A my to nepoznáme, protože ona poselství budou na míru ušita naší osobnosti, našim předsudkům i obavám. Skandály ohledně manipulování voleb, o kterých jsme doteď slyšeli, budou v porovnání s tímto nicotné.

Co pracovní místa?

Podle některých teorií převezmou do roku 2025 přibližně 60 % pracovních míst stroje, pak nastane několik obtížných let, kdy se budou muset lidé rekvalifikovat, dokud se neobjeví nová pracovní místa. Někteří lidé však novou práci nenajdou a vznikne velký problém s nezaměstnaností. Nakonec se ale vše usadí, vytvoří se nová rovnováha a my vstoupíme do nové doby.

Do roku 2025 nás čekají obrovské změny, ale do roku 2035 přijdou ještě větší a pak ještě větší.

Tento scénář má však podle Harariho jednu zásadní vadu. Předpokládá totiž, že umělá inteligence dosáhne do roku 2025 svého maxima, což je ale daleko od pravdy, protože její kapacita bude neustále akcelerovat. „Ano, do roku 2025 nás čekají obrovské změny, ale do roku 2035 přijdou ještě větší a pak ještě větší a lidé se jim budou muset opakovaně přizpůsobovat.“ A to může být zvlášť pro jedince nad 40 až 50 let velmi psychicky náročné. Jak se tedy připravit?

Za flexibilní mysl

Harari nepředstírá, že má lék na všechny neduhy, které budoucnost může přinést. Přesto ale tvrdí, že nejlepší způsob, jak se vyrovnat s obrovskými změnami, je pečovat o svou mysl a duševní zdraví, naučit se znát sebe sama. Sám autor říká, že mu nejvíc pomáhá meditace.

„Pro mě je to způsob, jak porozumět realitě – o mně samotném i světě kolem. Prostě jen pozoruji, co se děje.“ Určitě to ale není jediná cesta k vyšší flexibilnější mysli. „Někteří lidé chodí na terapie, jiní tvoří umění, sportují. Je to velmi individuální,“ dodává v tomto případě v rozhovoru pro magazín GQ.

Poznejte sami sebe

Není tajemstvím, že nové technologie poutají naši pozornost skrze emoce, jako je například strach, nenávist nebo zloba, nebo skrze snahu vyvolat v nás touhu či chamtivost. Pokud se někdo obává imigrantů, algoritmy mu budou ukazovat jeden příběh za druhým o hrozných činech, které imigranti páchají. Pak se člověk ani nenaděje a hodiny tráví tím, že krmí svou nenávist a vztek. A je pak také mnohem lépe ovladatelný.

Celkově si dávám velký pozor na to, jak technologie využívám, a chci si být jist, že je to jen tehdy, když chci já.

Čím víc však známe sami sebe, tím lépe jsme chráněni před všemi těmi algoritmy, které s námi zkouší manipulovat. Například pokud víte, že je vaší slabostí nenávist k určité skupině lidí, nebo jste posedlí drahou kosmetikou, za kterou utrácíte nehorázné peníze, už toto uvědomění vás může uchránit před tím, abyste dělali něco, co vlastně vůbec nechcete. Vždyť i prvním krokem k ukončení závislosti na tabáku či alkoholu je přiznat si, že máme problém. Sám Harari jde i v tomhle příkladem. Prý vůbec nemá chytrý telefon. „Celkově si dávám velký pozor na to, jak technologie využívám, a chci si být jist, že je to jen tehdy, když chci já, a ne tehdy, kdy jsem do toho manipulován,“ vyjádřil se.

To, co nám neuškodí

Harari ve své knize neposkytuje mnoho dalších návodů, jak si s problémy budoucnosti poradit. Jak ale píše Jenni Russellová v Sunday Times, historik nás spíš prosí, abychom včas rozpoznali a reagovali na bezprostřední hrozby, které technologie a sběr dat představují.

Russellová za nejslabší kapitolu knihy považuje právě tu poslední, kde autor popisuje své zkušenosti s meditací jako jednu z cest, jak se na budoucnost připravit. „Je to trochu iritující způsob, jak zakončit dílo, které je jinak velkolepá, vyčerpávající a strhující výzva k boji. Ale možná je to jedno. Harariho reputace, miliony čtenářů a obrovská síla vést zajistí, že jeho poselství se dostane do povědomí široké veřejnosti.“ Pokud je co dodat, tak snad jen to, že poznat sebe sama každopádně nikdy nemůže být na škodu. A to ani v případě, kdyby se Harariho předpovědi nevyplnily.

foto: Profimedia, zdroj: Sunday Times

Milada Kadeřábková

Milada Kadeřábková

Redaktorka, idealistka, majitelka kočky, občas paličatá, schopná nadchnout se téměř pro cokoliv. Když nepíše, doučuje angličtinu.



Související články

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.