fbpx

Know-how a silná vůle nestačí. Pokud chcete, aby si vás lidé v práci vážili, musíte zvládnout aplikovanou empatii.

Zveřejněno: 8. 6. 2018

Autorem termínu je Michael Ventura, výkonný ředitel společnosti Sub Rosa, která radí s designem a strategií například Googlu, General Electrics, Nike či v minulosti Obamově administrativě. Pro Venturu je empatie dlouhodobé téma, minulý měsíc vydal knihu Aplikovaná empatie, která tento koncept podrobně kategorizuje a vysvětluje: „Jestli sami sebe vnímáte jako lídra, ať už na jakékoliv úrovni, tato kniha vám pomůže stát se lídrem lepším,“ tvrdí. A o co tedy vlastně jde?

Vystupte ze zóny teď!

Nejdřív si ujasněme, co to vlastně empatie je. Znamená to být v něčí kůži. Je to umění vcítit se do situace, ve které se druhá osoba vlastně nachází, včetně pochopení veškerého kontextu. Empatie vás může dokonce proměnit, udělá z vás benevolentního a tolerantního člověka – prostě vytvoříte své lepší já. Co empatie naopak není? Zdvořilost, dobré způsoby, laskavost, milý tón hlasu či velkorysost. To je málo.

Musíte vystoupit ze své komfortní zóny a podívat se na danou věc optikou někoho jiného.

Schopnost podívat se na věc z něčí perspektivy, jediný skutečně nutný předpoklad empatie vyžaduje, abychom vystoupili ze své komfortní zóny a pokusili se na danou věc podívat optikou někoho nebo něčeho jiného. A takovýchto empatických „výsadků“ potřebujeme na pracovištích stále více, tvrdí Michael. Pokud tedy chcete ze svého týmu, práce a v neposlední řadě ze sebe samých dostat to nejlepší. 

Zdvořilost vs. empatie

Nejspíš jediná důležitá věc, kterou mají společnou zdvořilí a empatičtí lidé, je to, že ani s jednou z těchto vlastností se nerodíme. Obě se musíme v průběhu života naučit. Tam ale veškerá podobnost končí. Michael Ventura vysvětluje rozdíl na příkladu klienta, kterého nezajímají powerpointové prezentace: „Při přípravě na každotýdenní pravidelný meeting jsme se bez nich cítili pohodlněji. Meetingy se netočily kolem připravených slidů, ale kolem příběhů, pokusů, omylů a v nich pramenících ponaučeních. Postupem času se náš vztah ke klientovi prohluboval a upevňoval díky tomu, že jsme mu prezentovali práci formou, které rozumí. Nedělali jsme to ale proto, že bychom chtěli být milí – chtěli jsme být efektivní,“ vysvětlil v článku pro server Fast Company.

Seznam sedmi

Michael Ventura sestavil se svým týmem seznam empatických archetypů, které v Aplikované empatii popisuje. Chcete-li inovovat, spojovat a růst, asi by vám neměla uniknout. Arianna Huffington o knize říká: „Ukazuje, jak otevřít dveře schopnosti navrhovat řešení, hýřit inovacemi a řešit i ty nejtěžší výzvy s neustálým důrazem na empatii.“ Ale zpátky k archetypům: Michael Ventura tvrdí, že „kategorizace“ mu pomohla porozumět tomu, jaké techniky lidé používají, aby zjistili, co si druzí myslí. „Například na našeho „nepowerpointového“ klienta sedí archetyp alchymisty, který potřebuje pracovat s prototypy a všechny myšlenky experimentálně ověřovat,“ vysvětluje. A jakých je těch zbývajících šest?   

  • Hledači jsou podle Michaela odvážní a ochotní riskovat a vydávat se neznámými cestami. Mají náhled, protože mají jiné priority: potřebují objevovat a expandovat.
  • Pořadatelé si uvědomují důležitost komunikace. Pro náhled a tvorbu názoru je podle nich potřeba znát ty správné okolnosti a správné prostředí. Připravují půdu pro to, aby se empatie vůbec mohla vynořit.
  • Mudrcové si váží přítomnosti a dělají vše pro to, aby při práci s kolegy zůstávali „tady a teď“. Minulost i budoucnost odsunují stranou výměnou za kreativní spojení daného okamžiku.
  • Kultivátoři vidí věci v dlouhodobém horizontu a vždycky vědí, kam kráčí. Tenhle náhled používají k tomu, aby ostatním členům týmu pomohli zorientovat se v situaci, utřídit si priority a zacílit své jednání tím správným směrem.
  • Tazatelé kladou obtížné otázky. Vědí, jak odhrnout závěs předsudků a dostat se přímo k jádru pudla. A právě skrze neustálé ptaní si vytvářejí náhled.
  • Důvěrníci poslouchají. Mají dost trpělivosti, aby skutečně slyšeli, co druzí říkají, a nemají žádnou potřebu konverzaci někam směřovat. Jejich cesta k porozumění a pochopení vede skrze naslouchání.

Vidět svět cizíma očima

Jinými slovy, cesty k empatii jsou různé. Michael Ventura zdůrazňuje, že na rozdíl od různých osobnostních kategorizací je každý z nás za různých okolností jiným archetypem. Přirozeně tíhneme k jednomu nebo dvěma z nich, zatímco ty další nám mohou připadat úplně cizí a nepohodlné. Nicméně sebepozorováním a cvičením se můžeme i do těchto rolí dostat lehčeji. To nám podle Michaela může pomoci k vidění věcí v souvislostech, v umění rozlišovat. Můžeme být prostě lepší partneři i lídři. Čím podrobněji porozumíte těmto archetypům, tím lépe pochopíte, jak se různí lidé dívají na svět a jak v důsledku tohoto náhledu také konají. Také lépe pochopíte svůj vlastní názor na danou problematiku. Je to sice spousta práce, za kterou vám ale vaše empatičtější já poděkuje.

foto: Shutterstock, zdroj: Fast Company

Tipy redakce

U elektromobilů je ekologičtější provoz. Ovšem výroba kvůli bateriím nikoli

U elektromobilů je ekologičtější provoz. Ovšem výroba kvůli bateriím nikoli

Na konci devatenáctého století představovaly elektromobily špičku tehdejší...

Twitter uživatelům ukazuje, co si o nich myslí. Někdy je to úplně mimo

Twitter uživatelům ukazuje, co si o nich myslí. Někdy je to úplně mimo

Inferred interests neboli „odvozené zájmy“ je název funkce sociální sítě Twitter,...

Naše kultura potřebuje pomoct, říká jazzový kytarista Rudy Linka

Naše kultura potřebuje pomoct, říká jazzový kytarista Rudy Linka

S jazzovým hudebníkem a kytaristou jsme se sešli v restauraci nedaleko...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.