fbpx

Je nám líto všech pesimistů, ale fakta jsou nemilosrdná: kvalita života strmě roste

Zveřejněno: 19. 12. 2018

„Kdybychom poprosili středověkého rolníka, aby popsal náš současný svět, ze všeho nejdříve by si vzpomněl na Zem peciválů,“ píše nizozemský historik Herman Pleij. Zem peciválů neboli Cockaigne, známá z obrazu Pitera Breugela, je mýtická zem hojnosti, do níž se musíte projíst třemi mílemi rýžového pudinku. „V řekách tam teče víno, pečení holubi létají rovnou do huby, lívance rostou na stromech a z nebe prší koláče a dorty,“ popisuje historik.

Kupte si Průvodce budoucností. Knihu o tom, co nás nemine.
Kupte si Průvodce budoucností. Knihu o tom, co nás nemine.

Zatímco televizní zprávy a internet obvykle věští krize a katastrofy, vědci vrhli v poslední době na trh řadu optimistických knih. Snaží se upozornit na fakt, že námi obývaný svět je z hlediska všech předešlých generací v podstatě pozitivní utopií. Je určitě jedním z nejlepších, jaké by si člověk uměl představit ještě před sto lety. Existuje pro to dlouhá řada empirických důkazů – naposledy je shrnul třeba Steven Pinker v knize Osvícení teď (Enlightement Now).

Po třiceti letech je jasné, že ozonová díra se zaceluje,
ropa zlevňuje a stav raket s jadernými hlavicemi
klesl na šestinu.

Namátkou: IQ průměrného obyvatele zeměkoule roste o tři až pět bodů za dekádu (jsme tedy o celých 30 až 50 bodů chytřejší než náš děd). Tento růst přitom pohání cosi jako perpetum mobile. Stále lepší výživa zásobí náš mozek  kvalitnějším stavebním materiálem, čímž se zvyšuje naše ochota vzdělávat se, což stimuluje naše analytické myšlení, mezi jehož vedlejší produkty patří ještě lepší strava. Podle Pinkera lidstvo, které se jako celek po tisíce let skoro nehnulo z místa, právě sklízí plody osvícenství – věku rozumu.

Tak jsme dopadli 

Lze asi diskutovat o tom, zda za veškerý vývoj lidstva může rozvoj rozumu. Nelze ale diskutovat o tom, že lidstvo neustále pochybuje, zda se dožije zítřka. Kdybyste například vyrůstali v osmdesátých letech na Západě (nebo alespoň četli magazíny 100+1 dostupné v ČSSR jako autor tohoto textu), sotva by se vám chtělo žít v roce 2018.  

Lidé roku 1988 žili v přesvědčení, že homo sapiens nejspíš zanedlouho vyhyne následkem přelidnění a nemocí, které vyvolá katastrofální hlad a extrémní chudoba, neboť zemědělské plodiny nebudou stačit k nasycení celé zeměkoule. Navíc co nevidět začne docházet ropa. Takže v boji o přírodní zdroje nejspíš vzlétne všech 60 tisíc raket s jadernými hlavicemi. Jestli ovšem dříve hrozivá ozonová díra nevyroste natolik, že se další pokolení (tedy my) nevypaří do vesmíru dřív, než zhynou v nukleární katastrofě.

V roce 1988 zemřelo při teroristických útocích 440 lidí, v roce 2016 (kdy kulminovaly útoky ISIS v Evropě) to bylo 328. Co se týče počtu vražd a celkové bezpečnosti, jsou čísla ještě nesrovnatelně lepší.

Po třiceti letech je jasné, že ozonová díra se zaceluje, ropa zlevňuje (je jí relativně dost, objevují se stále nová naleziště, navíc se bez ní beztak brzy obejdeme) a stav raket s jadernými hlavicemi klesl na šestinu. Řeči o přelidnění vyvolávají v západní Evropě hořký úsměv. Německo musí kvůli potřebnému udržení populace přijmout takřka 200 tisíc přistěhovalců ročně. Potravin je naopak přebytek, podíl populace žijící v extrémní chudobě klesl ze čtyřiceti procent na deset. Očkování vyřadilo většinu infekčních chorob ze hry. Úmrtnost na tuberkulózu se od roku 2000 snížila na polovinu, na spalničky ve srovnání s osmdesátými lety umírá jen deset procent lidí.

Že řádí války a terorismus? V roce 1988 jsme na světě evidovali 23 válečných konfliktů, jež v průměru zabíjely 3,4 člověka na 100 tisíc obyvatel. Dnes evidujeme konfliktů 12, při nichž přichází o život 1,2 obyvatele planety na 100 tisíc. V roce 1988 zemřelo při teroristických útocích 440 lidí, v roce 2016 (kdy kulminovaly útoky ISIS v Evropě) to bylo 328. Co se týče počtu vražd a celkové bezpečnosti, jsou čísla ještě nesrovnatelně lepší.

Jen vstát z postele

Samozřejmě že ekologická situace planety je vážná, ale to ještě neznamená, že to jde s naší civilizací z kopce, což je dojem, který by mimozemský čtenář z pozemských médií nutně musel získat. Je bohužel fakt, že málokdy čtete titulek o dalším pozitivním faktu: „Počet lidí žijících v extrémní chudobě je od včerejška o 137 tisíc nižší – klesal tedy stejným tempem jako posledních 25 let (což je mimochodem jeden z důvodů, proč existuje flowee jakožto posel dobrých zpráv).“

Související…

Kurz optimistického nihilismu: Sice tu nebudeme věčně, ale pojďme si to užítOptimistické desatero: Životní podmínky se globálně rychle zlepšují Nebudu tu věčně. Jak si to uvědomit a zlepšit svůj život?

Podobně jste asi nezaslechli, že počet online vyhledávání rasistických vtipů na internetu (v angličtině) poklesl od roku 2004 na osminu. Patrně jste neslyšeli ani nic o průzkumu, podle něhož mladí muslimové na Blízkém východě vyznávají srovnatelně liberální hodnoty jako Západoevropané. Jak píše další věrozvěst optimismu Rutger Bregman v knize Peníze zdarma pro každého: „Budeme-li mít štěstí, 3D tiskárny a solární panely uskuteční Marxův ideál (veškeré výrobní prostředky v rukou mas), aniž by to vyžadovalo krvavou revoluci.“

Ale dost už těch dobrých zpráv, ať se nám z nich nezatočí hlava. Ocitujme z Bregmana alespoň něco méně povzbudivého. „V zemi, kde jsou všichni bohatí, zdraví a v bezpečí, nám chybí jediná věc: důvod každé ráno vstát z postele. Na ráji už koneckonců není co vylepšovat,“ píše Bregman. Možná tady je důvod všech těch existenciálních depresí, ve kterých se dnes utápíme. Nesnesitelná lehkost bytí plus spousta volného času dokážou nasadit jednomu brouka do hlavy, i když kolem lítají hejna pečených holubů.

foto: Shutterstock, zdroj: Steven Pinker, Rutger Bregman, OSN

Tipy redakce

Jde ještě o klimatickou nouzi, nebo už paniku? 10 otázek a odpovědí o přehřívání Země

Jde ještě o klimatickou nouzi, nebo už paniku? 10 otázek a odpovědí o přehřívání...

Praha 7 vyhlásila v květnu stav klimatické nouze , jak ji (a nejen ji, ale celou...

Proč se krade i písek z pláže? Je to cenná komodita, která mizí stejně jako voda

Proč se krade i písek z pláže? Je to cenná komodita, která mizí stejně jako voda

Loni v létě zaplatil jeden britský turista na Sardinii pokutu 1 032 eur, když byl...

Twitter uživatelům ukazuje, co mají rádi za reklamu. A někdy je dost mimo

Twitter uživatelům ukazuje, co mají rádi za reklamu. A někdy je dost mimo

Inferred interests neboli „odvozené zájmy“ je název funkce sociální sítě Twitter,...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.