Zatímco celý západní svět si poslední roky láme hlavu s tím, jak zamezit nelegálnímu zneužívání speciálního sledovacího softwaru neboli spywaru, rozmohl se na pozadí této paniky nový „nešvar“. Lidé jsou sledováni jednoduše díky tomu, že používají běžné aplikace ve svém mobilním telefonu.
Tyto aplikace totiž odesílají jejich lokační GPS souřadnice reklamním společnostem, které pomáhají vývojářům zpeněžit jejich aplikace. Informace sbírají datoví brokeři (data brokers), kteří pak prodávají dál své obří databáze.
Údajně za účelem zacílení reklamy, ale ve skutečnosti si takové databáze může koupit kdokoliv – zpravodajské služby, státní instituce nebo třeba soukromí detektivové či stalkeři. Systém popsala mimo jiné studie organizace Electronic Frontier Foundation (EFF), která byla zveřejněna letos v srpnu.
Sledují novinářku v exilu tajné služby?
Prodejci dat často tvrdí, že prodávají pouze anonymizovaná data o pohybu osob. Novinářské investigace však již opakovaně dokázaly, že podle tras pohybu (například z domova do práce) lze konkrétního člověka velmi snadno identifikovat. Vyčíst lze jednoduše poté například i to, kam chodí nakupovat, k lékaři, běhat nebo do které školy vodí své děti.
Na několika konkrétních případech to ukázala investigace německých médií Netzpolitik.org a rozhlasové stanice Bayerischer Rundfunk, která byla zveřejněna letos v dubnu. Novináři získali v únoru 2024 bezplatnou datovou sadu, kterou jim datový broker poskytnul jako náhled placeného předplatného.
Díky tomu dokázali zmapovat pohyb egyptské investigativní novinářky jménem Basma Mostafa, která nyní žije v exilu v Berlíně. V minulosti informovala o policejní brutalitě, mučení a porušování lidských práv v Egyptě a byla za svou práci třikrát zatčena.
Z dat, která novináři získali, snadno vyčetli řadu detailů z každodenního života exilové novinářky: její bydliště, hřiště, která navštěvovala se svými dětmi, či nemocnici, kde se léčila. „Připadám si, jako by můj život někdo hacknul,“ komentovala zjištění kolegů Basma Mostafa.
Novinářka již dříve německým novinářům popsala, že byla sledována i v Berlíně. A odborníci považují za pravděpodobné, že egyptské zpravodajské služby nakupují data od reklamních společností, aby mohly sledovat své zájmové osoby.
„Druhořadé zpravodajské služby, které obvykle nemohou konkurovat hlavním zpravodajským agenturám v USA, Rusku, Velké Británii, Francii nebo Číně, získávají stále více přístup k datům, která by před několika lety pravděpodobně neměly,“ řekl bavorskému rozhlasu vojenský expert Franz-Stefan Gady z Mezinárodního institutu pro strategická studia v Londýně.
„Sledování prostřednictvím komerčních dat není pro novináře abstraktní záležitostí,“ napsal již v roce 2024 ve své knize Byron Tau, reportér z Washingtonu, D.C.
„Proběhl pokus o vystopování reportéra Bílého domu, který během jeho prvního funkčního období získal neutajované, ale trapné informace o prezidentu Trumpovi. Nevím, jestli se jim to podařilo, ale mluvil jsem přímo s osobou, která byla o to požádána,“ řekl Tau organizaci CPJ (Committee to Protect Journalists, Výbor na ochranu novinářů).
„Není těžké si představit, že bezpečnostní firmy a soukromí vyšetřovatelé hledají v tomto souboru dat důkazy o novinářích a snaží se odhalit jejich zdroje,“ dodal.
„Nevíme, kolik společností tohle dělá a využívá data z reklam ke sledování,“ řekl CPJ Jurre van Bergen, technolog, který pracoval v bezpečnostní laboratoři Amnesty International. „Nezanechává to v telefonu stopy jako spyware.“
Údaje si kupuje i FBI
V roce 2025 novinář deníku Le Monde Martin Untersinger informoval o tom, že existuje nejméně 15 společností, které využívají reklamní data z běžných aplikací a přímo nabízejí různé služby, včetně sledování mobilního telefonu téměř v reálném čase nebo zobrazování jejich historické polohy, a to i roky do minulosti.
„Společnosti dnes nabízejí služby v oblasti reklamního zpravodajství (Adint): Shromažďováním geolokačních dat milionů telefonů po celém světě z reklamních trhů slibují zpravodajským nebo donucovacím orgánům možnost sledovat jednotlivce s přesností na několik metrů,“ napsal Le Monde. Podle analýzy deníku většina z těchto 15 společností sídlí v Izraeli a byla založena bývalými členy izraelských zpravodajských služeb nebo armády. Další sídlí v Evropě a Spojených státech.
Investigativní web 404 Media získal letos v březnu interní dokument amerického Ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS), který odhalil, že Celní a hraniční ochrana (CBP) nakupovala data z ekosystému online reklamy, aby mohla sledovat přesný pohyb lidí v čase. Šlo o první případ, kdy bylo uznáno, že CBP získává tímto způsobem údaje o poloze osob.
„Tato zpráva přichází poté, co Imigrační a celní správa (ICE) zakoupila podobné nástroje, které dokážou monitorovat pohyb telefonů. ICE také nedávno v dokumentech o veřejných zakázkách uvedla, že má zájem získat pro svá vyšetřování více dat z oblasti reklamních technologií,“ napsal server 404 Media.
Jen dva týdny po zveřejnění této informace vyšlo najevo, že Federální úřad pro vyšetřování (FBI) začal rovněž nakupovat lokalizační data Američanů, a to zřejmě již v roce 2020. Uvedl to pod přísahou na slyšení senátního zpravodajského výboru o celosvětových hrozbách ředitel FBI Kash Patel.
Novináři identifikovali vysokou úřednici z Komise
Loni v listopadu analyzovali němečtí novináři dva nové datové soubory obsahující přibližně 278 milionů bodů polohy mobilních telefonů z Belgie. Data, která měli k dispozici, obsahovala přibližně 2,6 milionu reklamních ID jen z Belgie, datovaných do několika týdnů v letech 2024 a 2025.
A našli mimo jiné data vysoké úřednice Evropské komise, která pracovala přímo v týmu předsedkyně Ursuly von der Leyenové. Zjistili, kde bydlela, kam chodila nakupovat či které fitness studio navštěvovala.
Aniž by zaplatili jediný cent, byli novináři schopni identifikovat také stovky zařízení patřících osobám pracujícím v citlivých oblastech pro Evropskou unii, a to výhradně na základě dostupných náhledových datových sad. Jen v sídle Evropské komise bylo přibližně 2000 bodů dat o poloze z 264 různých zařízení. V Evropském parlamentu bylo přibližně 5800 bodů dat o poloze ze 756 zařízení. V prostorách NATO bylo zaznamenáno 9600 datových bodů o poloze mobilních telefonů z 543 různých zařízení.
V reakci na zjištění novinářů předložila Komise svým zaměstnancům ještě před koncem loňského roku nové pokyny pro sledování reklamy na pracovních a osobních zařízeních. Informovala také další orgány, konkrétně další instituce EU a kontaktní místa pro IT bezpečnost v členských státech.
Co se děje za bannerem s cookies
Obchod s údaji o poloze, který novináři odhalili, je nezákonný. Přesto strmě roste. Globální trh pro Location Intelligence (lokační analytiku) je v současné době odhadován na 27 miliard až 28 miliard dolarů.
Samotný trh s čistými mobilními lokačními daty (data brokering) tvoří část z této částky, odhadem zhruba 12 miliard dolarů. Odvětví roste tempem kolem 15 procent ročně, do roku 2035 by tak trh mohl dosáhnout hodnoty až 110 miliard dolarů.
Skutečnost, že úřady dosud nepodnikly důraznější kroky proti systému sledování reklamy a obchodování s daty, má dva propojené důvody, vysvětlují experti. Zaprvé, úřady se aktivně zapojují především tehdy, když obdrží stížnosti od občanů, přičemž občané si mohou stěžovat pouze na společnosti, které znají. Datoví brokeři se usadili „ve stínu GDPR“, píší němečtí novináři. Irský aktivista za ochranu soukromí Johnny Ryan nazývá vše, co se děje za bannerem s cookies, „zónou bez ochrany údajů“.
Zadruhé, evropské orgány pro ochranu údajů jsou často stále nedostatečně vybaveny. Dostávají tolik stížností od občanů, že jim na strategická vyšetřování z vlastní iniciativy nezbývají téměř žádné zdroje, chybí jim technické znalosti i personál pro složitější analýzy.
Mezi největší datové brokery s evropskou působností patří globální giganti jako Acxiom (který disponuje daty o 2,5 miliardy lidí), Experian, Oracle, Equifax či Criteo.
Data Kaliforňanů skončila i v Severní Koreji
Evropský sbor pro ochranu osobních údajů (EDPB) v březnu 2026 publikoval rozsáhlou studii o trhu datových brokerů. Cílem je, aby vznikl jednotný rámec pro detekci rizikových poskytovatelů osobních údajů napříč celou EU.
Ve Spojených státech vytvořila podobný registr organizace Privacy Rights Clearinghouse. Podle jejího zjištění působí v USA nejméně 750 registrovaných datových brokerů.
Spojené státy nemají jednotné federální požadavky pro datové brokery na registraci či zveřejňování. Průkopníkem je v této oblasti Kalifornie, která přijala zákon DELETE Act. V návaznosti na něj pak Kalifornská agentura pro ochranu soukromí (CalPrivacy) spustila od letošního ledna platformu pro žádosti o smazání a odhlášení (DROP) – první veřejnou službu svého druhu, která umožňuje občanům Kalifornie zdarma podat jediným formulářem žádost o smazání všem registrovaným zprostředkovatelům dat v Kalifornii.
Tento kalifornský státní registr letos na jaře odhalil, že 33 registrovaných datových brokerů nahlásilo v roce 2025 prodej dat Kaliforňanů subjektům v Severní Koreji, Číně, Rusku a Íránu.
Text byl publikován na HlídacíPes.org, převzato se svolením redakce. Autorem článku je Lucie Sýkorová.
