Nový film The Lord of the Rings: The Hunt for Gollum dorazí do kin až příští rok. Přesto už stihl rozpoutat jednu z nejznámějších bitev současného Hollywoodu. Nevede se o scénář ani o herecké výkony. Vede se o barvu pleti. A když se z castingu stane politické prohlášení, může se stát příběh první obětí kulturní války.
Horních pár procent nejvíc woke lidí jsou naštvaní a uražení. Místo toho, aby se rozčilovali nad skutečnými důsledky systémového rasismu, trápí je fiktivní dílo. Vadí jim, že první oznámené obsazení dalšího zfilmovaného Tolkiena je nedostatečně etnicky rozmanité. Andy Serkis, který se proslavil rolí Gluma, si ale z jejich výhrad nic nedělá. Podle něj nemá být casting otázkou politické korektnosti ani plnění kvót. Rozhodovat o obsazení herců má příběh a vhodnost člověka pro konkrétní roli. „Není nutné být politicky korektní. Jde hlavně o to vyprávět příběh co nejlépe,“ naznačil Serkis v rozhovoru, když připomněl, že Tolkienova Středozem vychází především ze severské mytologie a britských legend.
Ještě před několika lety by si toho nikdo nevšiml. Dnes se z castingu stává součást kulturní války.
Na jednu stranu ve společnosti prosperují krajně pravicové strany a think - tanky a nebezpeční extrémisté, ale Hollywood se trápí hledáním rovnováhy mezi uměleckou svobodou a tlakem na větší reprezentaci menšin. U některých příběhů je pestřejší obsazení naprosto přirozené. Jinde se ale stále častěji objevuje otázka, zda by měl mít přednost svět vytvořený autorem, nebo současné společenské představy o diverzitě. Je sice fakt, že v Tolkienově světě chybí výrazné ženy a lidé s tmavou barvou pleti. Je opravdu nutné kvůli tomu měnit příběh?
Tolkienova Středozem není dokument o dnešní Evropě ani o Spojených státech. Je to vlastní mytologie, inspirovaná především starou Anglií, germánskými a severskými legendami. To samozřejmě neznamená, že v ní nemohou existovat postavy různých etnik. Znamená to pouze, že jejich přítomnost by měla vycházet z logiky příběhu, nikoli z pocitů citlivějších jedinců.
Ironií je, že stejná série už podobnou bouři zažila, akorát z druhé strany. Po uvedení seriálu The Lord of the Rings: The Rings of Power čelili černošští herci včetně Ismaela Cruz Córdovy vlně rasistických útoků na sociálních sítích. Amazon i celé herecké obsazení tehdy vydali společné prohlášení, v němž odsoudili rasismus a postavili se za své kolegy. Kritika trollů na internetu se často netýkala jejich výkonu, ale samotné skutečnosti, že elf může být černoch. Tato pozice je stejně iracionální jako ultra woke přesvědčení, že každé fantasy musí automaticky odpovídat současným představám o reprezentaci. Jde o fikci, ne historický dokument. Nechme autory dělat, co uznají za vhodné.
Zvykli jsme si hodnotit filmy ještě dřív, než vzniknou. Neobtěžujeme se s tím, jestli budou dobře napsané, jestli nás dojmou nebo překvapí. Místo toho řešíme barvy pleti, pohlaví a národnosti.
Oba extrémy kulturní války jsou podobně iracionální. Jedna strana je rozčilená z jiného pojetí elfa nebo z divadelního představení Harryho Pottera, kde si pro roli Hermiony dovolili obsadit Afroameričanku. Lidé, kteří jsou hodně kulturně napravo, chtějí určovat, kdo nesmí hrát elfa, a zaklínají se uctíváním původní vize autora, zatímco woke kohorta bojuje za diverzitu herců za každou cenu. V obou případech přestává být herec hercem, a stává se pěšákem v kulturních válkách, které jsou obvykle zcela zbytečné.
S názorem je to jako s „dírou do zadku“, každý má tu svou. Zvykli jsme si hodnotit filmy ještě dřív, než vzniknou. Neobtěžujeme se s tím, jestli budou dobře napsané, jestli nás dojmou nebo překvapí. Místo toho řešíme barvy pleti, pohlaví a národnosti a ve větší části je to zbytečné. Může nás iritovat, že Tolkien nepsal o černoších a ženách, ale stále platí, že dobrý příběh nikdy nevznikal podle kvót. Tolkienův svět si získal miliony čtenářů proto, že vypráví o odvaze, přátelství, pokušení a moci. O věcech, které fungují bez ohledu na barvu kůže nebo pohlaví.
Serkisova slova zbytečně vyvolala takovou pozornost. Neobhajují bílé herce. Obhajují myšlenku, že o obsazení filmu by měl rozhodovat režisér a scénář, ne jedna nebo druhá strana politického spektra.
