„Ve světě módy hledáme udržitelné alternativy k tradičním materiálům. Zejména proto roste zájem o využití živých organismů k výrobě biologicky odbouratelných variant materiálů,“ říká Martin Kůs, spoluzakladatel a šéfdesignér české módní značky Vuch. Zní to složitě, ale de facto se módní výrobci snaží přijít na to, jak i nadále být IN. A „IN“ dnes znamená šetřit přírodu, jak jen to jde, myslet bio a eko a nevybudovat svou značku na kůži z leoparda.
Trendem je co nejméně zatížit přírodní prostředí, a speciálně oděvní průmysl půdu ani vodu vůbec nešetří. „Podle odhadů je na výrobu jednoho bavlněného trička potřeba 2 700 litrů vody. To je zhruba potřeba vody na pití pro jednoho člověka na dobu dva a půl roku, nebo, chcete-li, objem menšího ochlazovacího bazénu, který máte doma vedle sauny. Textilní průmysl se na znečištění vody podílí asi z 20 % a patří tak mezi TOP 3 znečišťovatele,“ uvádí zpráva Evropského parlamentu. „Poslanci požadují další opatření, aby se EU mohla stát do roku 2050 uhlíkově neutrální, ekologicky udržitelnou a netoxickou, plně oběhovou ekonomikou. Součástí by měla být také přísnější pravidla pro recyklaci a závazné cíle pro rok 2030 pro používání a spotřebu materiálů,“ apeluje EP.
Vaše nové bavlněné triko totiž životní prostředí zatížilo už v okamžiku koupě hned několikrát. Nejdříve se musí vypěstovat potřebná rostlina, s tím je spojeno zavlažování i vznik odpadních vod. Další negativní vliv má výroba látky, odpad z ní, barvení látky a nakonec doprava. Barvení a chemické ošetření látek navíc uvolňuje do vodních zdrojů toxiny, včetně těžkých kovů, jako je rtuť a olovo. Ty pak kontaminují řeky, půdu a nakonec i mořské ekosystémy.
Kromě masivního znečištění životního prostředí je ovšem textilní průmysl původcem závažných zdravotních hrozeb díky přítomnosti toxinů v samotném oblečení, čemuž jsme na Flowee v minulosti pozornost již věnovali, například zde.
Nosit vzduch
Řešením jsou nejen přísnější pravidla pro výrobu či používání oblečení z druhé ruky, ale také třeba výroba z biomateriálů. Nahradit materiály tradiční tak může mimo jiné vzduch či skleníkové plyny, jako je oxid uhličitý nebo metan. Hlavní výhodou Aircarbonu, biomateriálu právě ze skleníkových plynů, je jeho uhlíkově negativní stopa – ze vzduchu je odebráno více skleníkových plynů, než se do něj při výrobě uvolní. Hodí se tak na výrobu obalových materiálů i módních výrobků a v podstatě může nahradit plasty. „Tento materiál vzniká procesem, při kterém mikroorganismy přeměňují skleníkové plyny na polyhydroxybutyrát (PHB) – přírodní polymer, jenž má podobné vlastnosti jako běžné plasty,“ informují na trendyzdravi.cz.
Kabelkou ze vzduchu šokovala v roce 2024 módní značka Coperni, která na pařížském týdnu módy představila kabelku, vyrobenou z 99 % vzduchu. Zbytek byl sklo. „´Air Swipe Bag´ šokuje svou konstrukcí, která je tvořena z 99 % vzduchem a z 1 % sklem a váží 33 gramů. Jedná se o speciální nanomateriál aerogelu oxidu křemičitého, který uvedla NASA, a je nejlehčí pevnou látkou na světě,“ uvedly novinky.cz.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Obdobně přitáhla pozornost španělská značka Zara, která v roce 2022 představila růžové šaty, vyrobené částečně z uhlíkových emisí.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Boty z ananasu, kabelka z podhoubí
Dalším materiálem je Piñatex, vyráběný z vláken listů ananasové rostliny, které by jinak byly zlikvidovány jako odpad. Tato metoda tak nejen snižuje množství vyprodukovaného odpadu, ale zároveň snižuje náklady na jeho likvidaci a poskytuje ananasovým farmářům další zdroj příjmů. Jde o lehký a prodyšný materiál. Navrhla jej španělská módní návrhářka Carmen Hijosa, která pracovala jako poradkyně v kožedělném průmyslu na Filipínách a nemohla si nevšimnout toxických dopadů při výrobě kůže. A tak vymyslela alternativu. Ze stonků a listů ananasových rostlin se vyrobí husté vlákno, podobné zvířecí kůži. Okolí si ani nemusí všimnout, že vaše nová kabelka není z kůže krokodýla, ale z ananasu. A bonusově, což už ale uvidíte především vy, je tato alternativní kůže dokonce hodně odolná, a výrobky z ní tak dlouho vydrží. Takže se z ní dělají třeba i boty.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Jinou variantou je Mycelium, kůže z hub. „Myceliová kůže může být ekologickou alternativou kůže klasické. Tato alternativa nepotřebuje velké plochy půdy, což snižuje tlak na přírodní zdroje a lesy,“ doplňuje Martin Kůs. Ale co je vlastně to mycelium? Podhoubí – husté sítě propletených vláken, ze kterého vyrůstají plodnice hub. A pozoruhodné je jeho využití, je velkým pomocníkem v medicíně při výrobě penicilinu či v zemědělství. A nově právě v módní oblasti. Podobá se totiž klasické kůži, je stejně odolné a má podobnou strukturu, ale jeho zpracování nezatěžuje životní prostředí a hlavně nepochází ze zvířat. Assia Crawford z University of Colorado ve Spojených státech se výzkumem ohledně využití myceliové kůže zabývá dlouhodobě a své poznatky publikovala v časopise Cambridge University Press Research Directions, kde kladla důraz na ekologii a efektivitu procesu pěstování.
Módním majstrštykem je nicméně materiál Bureo, vyráběný recyklací rybářských sítí. Jak je vidět, módní průmysl kráčí ve šlépějích hlavní představitelky pohádky Královna Koloběžka první, která chodila oblečená i neoblečená zároveň. Uvidíme, co dalšího se ještě v této oblasti objeví.
Reklama
