Lesní školky staví na principech přirozeného učení v kontaktu s přírodou, kde děti tráví většinu času venku, bez ohledu na počasí. Tento způsob vzdělávání podporuje jejich celkový rozvoj prostřednictvím přímé zkušenosti, smyslového vnímání a pohybu v reálném světě. Děti se učí nejen nové věci, ale také rozvíjejí svou sebejistotu a schopnost přizpůsobovat se různým situacím. V takovém prostředí mají možnost prozkoumávat, experimentovat a učit se v souladu s přírodními rytmy, což je pro jejich vývoj nesmírně cenné.
„Vzdělávací program lesních školek je jiný tím, že probíhá celý školní rok venku, v prostředí lesa nebo zahrady, o kterou děti pečují. Děti tráví venku celoročně přibližně 70–90 % času, a to za každého počasí. Každá lesní školka má vyhřívané přístřeší, většinou maringotku či jurtu, kde se obvykle obědvá, odpočívá a kde mají děti náhradní oblečení, říká úvodem Tereza Valkounová.
Jaký vliv má pravidelný denní rytmus a strukturovaný program na pocit bezpečí a pohodu dětí v lesních školkách?
Základem vzdělávacího programu venku je pravidelný řád, který dětem pomáhá orientovat se v dění. Když děti vědí, co je čeká, cítí se bezpečně. Ranní kruh, svačina, oběd a odpočinek probíhají ve stejném rytmu. Když děti přijdou na oběd z lesa, odloží batohy, jdou na záchod, svléknou horní teplou či mokrou vrstvu, umyjí si ruce a zasednou společně ke stolu. Odpočinek po obědě je po celém dopoledni venku nezbytný – některé děti usínají ve svých spacácích, starší prohlížejí knihy, věnují se výtvarné činnosti nebo předškolní přípravě.
Reklama
Lesní školky mívají kratší provoz – jednak kvůli světlu a také s ohledem na potřebu dětí dostatečně si odpočinout a večer jít včas spát. Děti z lesních školek však netráví celý rok jen v lese. Nedílnou součástí programu jsou i návštěvy kulturních akcí a veřejných institucí, především v zimě.
Jak vnímáte výhody lesních školek oproti tradičním vzdělávacím zařízením, zejména co se týče dětského rozvoje a přístupu k přírodě?
Děti mají možnost zažít vzdělávání všemi smysly přímou zkušeností s reálným světem. V lesních školkách nenajdete mnoho hraček – vše je tam opravdové. Stále mají v ruce rozmanité přírodniny, kde žádný tvar není stejný. To posiluje rozvoj mozku, který se neustále učí něčemu novému. Stejné je to s pohybem. V přírodě není rovný povrch, takže děti neustále posilují rovnováhu, zapojují vždy jiné svaly a rozvíjí tak svou sebejistotu při pohybu terénem. Hodí se to nejen do přírody, ale do všech situací, které jsou nové a neznámé. Pokud děti mají blízko sebe lidi, kterým důvěřují, nebojí se zkoušet a objevovat nové věci. To je základ veškerého učení.
Průvodci někdy berou s sebou ven nářadí, hudební nástroje nebo obrázkové encyklopedie. Záleží na tématu, kterému se aktuálně věnují, což je obvykle navázáno na roční období. Díky menší skupině, maximálně 16 dětí, mohou děti navazovat bližší přátelské vztahy, vzájemně si naslouchat i řešit konflikty – zkrátka se lépe vzájemně znají. Tím se efektivně rozvíjejí jejich sociální kompetence. Platí to i pro učitele – ti mají v menší skupině šanci se dětem skutečně individuálně věnovat. Ve věkově smíšeném kolektivu se děti učí od sebe navzájem a je dobrým zvykem, že starší pomáhají mladším.
Jak reagují děti na učení v přírodě? Vidíte rozdíl v jejich chování a vývoji oproti dětem z klasických školek?
Do lesní školky ráno děti přicházejí oblečené podle aktuálního počasí. To je někdy výzva, kterou se učíme zvládat všichni – děti i dospělí. Tuto dovednost si děti odnesou do života – umět se připravit a přizpůsobit, což rozšiřuje komfortní zónu. Když oblečení z domova nestačí, máme v zázemí nebo v batohu průvodců náhradní vybavení.
Po vyjednávání se nám podařilo uzákonit tzv. výdejnu lesní mateřské školy, která je venku. Ta umožňuje lesní MŠ vydat dětem jídlo, které typicky přiveze catering nebo zajistí vývařovna mateřské školy v blízkém okolí, a fungovat tak plnohodnotně jako stravování v ostatních mateřských školách.
Každý den v lese přináší něco nového a děti tak přirozeně zažívají, že vše se neustále mění, ale zároveň má svůj rytmus a řád. Venku jsou tvořivé, plné fantazie a nápadů. Rozvíjejí pohybové dovednosti, poznávají své hranice a díky střídání teplot a prostředí se stávají odolnějšími. Ti aktivnější mají navíc větší možnost se pořádně vyřádit. Právě dostatek prostoru pro pohyb dětem v klasických školkách může chybět.
Jakým výzvám čelíte při provozu lesní školky, například s ohledem na počasí nebo bezpečnost?
Lesní školky fungují v České republice od roku 2009, přesto jsou pro mnoho lidí stále novinkou. Každodenní kontakt dětí s přírodou není samozřejmostí a obavy okolí někdy vytvářejí náročné překážky. Základem je, že každá lesní školka vyhodnocuje rizika a komunikuje o nich s rodiči. Rizika rozdělujeme podle míry závažnosti a od určité hranice s nimi pracujeme jako s příležitostí, jak se naučit s rizikovou situací bezpečně pracovat – ať už je to neohraničený prostor lesa, otevřené ohniště nebo práce s ostrými nástroji.
Jak se vyrovnáváte s praktickými výzvami, jako je zajištění stravování nebo přívod vody?
Na úrovni zástupců státní správy se zatím vždycky podařilo najít řešení. V minulosti jsme řešili, jak zajistit legislativně správný výdej jídla venku – v lesní školce si nelze vařit, protože požadavky na vybavení školní kuchyně jsou mimo možnosti našich malých zázemí. Jsme u lesa, takže často nemáme ani přípojky na vodu nebo elektřinu.
Po vyjednávání se nám podařilo uzákonit tzv. výdejnu lesní mateřské školy, která je venku. Ta umožňuje lesní MŠ vydat dětem jídlo, které typicky přiveze catering nebo zajistí vývařovna mateřské školy v blízkém okolí, a fungovat tak plnohodnotně jako stravování v ostatních mateřských školách.
Rodiče dávají děti do lesní školky, až když jsou doléčené, takže nehrozí, že se ostatní nakazí, nebo že je oslabené dítě po týdnu ve školce zpátky doma s další nemocí.
Další výzvou byla přípojka na vodu, která není v řadě lesních školek k dispozici. Teplou vodu na mytí rukou proto řada lesních školek zajišťuje pomocí várnic s výtokovým kohoutem. Právě tekoucí voda je jednou z podmínek provozu lesní MŠ ukotvená v tzv. hygienické vyhlášce 160/2024 Sb. Druhou související podmínkou je, že voda musí mít kvalitu pitné vody dle zákona o ochraně veřejného zdraví 258/2000 Sb. Způsob zajištění pitné vody (vodovodním řadem nebo dovozem v barelech) tedy není rozhodující, určující je vždy její kvalita. Děti si myjí ruce minimálně před každým jídlem a vždy po použití toalety.
Jak je to se stravováním v lesních školkách?
Jídlo v lesní školce se skládá stejně jako v jakékoliv jiné školce ze dvou svačinek, oběda a pitného režimu. Lesní školky se přitom řídí spotřebním košem pro mateřské školy a dodržují národní i evropskou legislativu. Strava je pod drobnohledem rodičů, a proto je zdravá, výživná, a pokud to jde, tak i v biokvalitě.
Jak se rodiče staví k myšlence lesních školek? Máte pocit, že se zájem o tento typ vzdělávání zvyšuje?
Zájem o lesní školky konstantně roste, což lze pozorovat na zvyšujícím se počtu zájemců o členství v Asociaci lesních MŠ. Aktuálně máme přes 200 členů. Některé lesní školky mají dokonce čekací listiny na děti, což obvykle platí pro ty, které fungují dobře a udržitelně. Rodiče to mohou poznat například podle toho, zda školka naplňuje tzv. standardy kvality. Rostoucí trend může být výsledkem kombinace více faktorů, včetně pandemické situace, která ukázala, že pobyt venku je z hlediska šíření nákazy bezpečnější. Zároveň pobyt v přírodě podporuje imunitu a přispívá k větší odolnosti dětí.
Když zmiňujete imunitu. Jaký je podle vás vliv pobytu v přírodě na emoční a fyzické zdraví dětí, které navštěvují lesní školku?
Na základě vědeckých výzkumů bylo zjištěno, že děti, které tráví více času v přírodě, jsou fyzicky zdatnější, klidnější a lépe rozvíjí fantazii a představivost. Tyto děti bývají ve srovnání s dětmi z klasických školek méně nemocné. Venkovní prostředí má výhodu v tom, že děti nejsou v uzavřeném prostoru, kde se nemoci snáze šíří. Také se daří, že rodiče dávají děti do lesní školky, až když jsou doléčené, takže nehrozí, že se ostatní nakazí, nebo že je oslabené dítě po týdnu ve školce zpátky doma s další nemocí.
Za 10 let existence lesních školek se nepotvrdilo, že by dětem chyběla jakákoli klíčová kompetence.
Z hlediska fyzického zdraví už byla řeč o tom, že při putování lesem není žádný krok stejný, což má prokazatelný vliv na rozvoj kognitivních funkcí. Mozek musí neustále vyhodnocovat nové pohyby, čímž se stále rozvíjí a doslova buduje nové synaptické dráhy. Děti díky tomu lépe vnímají své tělo, což bývá problémem u dětí, které nemají dostatečně propojené hemisféry a části těla vlivem nedostatku pestrého pohybu. Rozvinuté senzomotorické dráhy přitom úzce souvisí s mnoha dalšími kognitivními funkcemi, jako jsou orientace v čase, řeč či paměť.
Jak je vzdělávací program v lesních školkách strukturován? Je zde volnost v učení, nebo máte pevně stanovené učební plány?
Vzdělávací program vychází z měnící se přírody a prostředí. Práce lesní školky nespočívá v tom, že se děti jednoduše vypustí do lesa nebo na louku. I učitelé alias průvodci musejí o své práci přemýšlet a plánovat ji. Proto tento typ školek dokáže poskytnout plnohodnotnou alternativu k předškolnímu vzdělávání, které probíhá stejně jako u jiných mateřských škol v souladu s dokumentem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, tzv. Rámcovým vzdělávacím programem.
Jak se zajišťuje, aby děti ve volném prostředí neztratily klíčové kompetence?
Asociace lesních MŠ v tzv. certifikovaných lesních klubech a mateřských školách hlídá, aby měly tyto cíle ve svém vzdělávacím programu a aby je také vyhodnocovaly. Lesní mateřské školky jsou zároveň zapsány v Rejstříku škol a školských zařízení a podléhají kontrole České školní inspekce.
V lesních mateřských školách může probíhat povinná předškolní docházka a musí v nich pracovat kvalifikovaní pedagogové. Lesní klub je financován a kontrolován lidmi, kteří ho založili a provozují, obvykle rodiči. Má větší volnost v tom, jak bude vypadat vzdělávací program, i ve způsobu výběru dětí a zaměstnanců. Díky lesním klubům v České republice lesní školky svými dobrými příklady prošlapaly cestičku k legislativnímu ukotvení lesních mateřských škol.
Za 10 let existence lesních školek se nepotvrdilo, že by dětem chyběla jakákoli klíčová kompetence. Způsob vzdělávání se v různých typech škol liší, ale cíle zůstávají stejné. Děti z lesních mateřských školek jsou proto připraveny stejně dobře, pokud tyto cíle zahrnují do svého vzdělávacího programu a pravidelně je vyhodnocují.
V čem vnímáte největší přínos pro děti, co se týče lesních školek a škol?
Všechny lesní školky podporují zdravý a všestranný rozvoj dětí, včetně dovedností, které budou potřebovat v dalším vzdělávání. To, že k tomu dochází v přírodě, nabízí jedinečnou možnost učit děti v reálném světě, kde není vše pod kontrolou – a to je v pořádku. Ani jejich budoucí život takový nebude. Jsou díky tomu odolné, flexibilní, věří si, orientují se v prostoru, umí dobře komunikovat, co potřebují, a nebojí se nového.
Jak lesní školky zvládají dodržování hygienických a bezpečnostních norem, zejména v neformálním prostředí přírody?
Zázemí musí disponovat dostatečným množstvím pitné vody jak pro pití, tak pro osobní hygienu a poskytnutí první pomoci a musí obsahovat hygienické zařízení se záchodem, tekoucí pitnou vodou a prostředky pro osobní hygienu. Dle zákona je účelem vnitřního prostoru ochrana před nepříznivým počasím. To však neznamená, že například při dešti děti nejsou venku. Vnitřní prostory zázemí nejsou z hlediska velikosti uzpůsobeny k delšímu pobytu (například celé dopoledne). Děti jsou venku denně za každého počasí, musí však mít možnost převléct se do suchého oblečení a zahřát se. Děti tedy jsou v suchu a teple, které si „nosí na sobě“. V lesní školce se učí všem základním hygienickým návykům, jako je mytí rukou před jídlem a po toaletě, učí se stolovat. A díky kontaktu s potenciálně rizikovými situacemi se učí, jak se v nich zachovat bezpečně, takže je později v životě nepřekvapí.
foto: se svolením Terezy Valkounové, zdroj: Autorský článek
