fbpx

Co se s lidským tělem děje během umírání? A proč nám po smrti povolí svěrače? 2 fotografie
zdroj: Shutterstock

Smrti můžeme čelit daleko lépe, pokud víme, co od ní očekávat. Tělo se po chemické stránce samo postará o to, aby moment odchodu proběhl naprosto bezbolestně. Často nastane i bezvědomí, podobné snění nebo kómatu

Zveřejněno: 20. 12. 2023

Smrt nastane, když se zastaví činnost mozku a/nebo dalších životně důležitých orgánů, jako jsou játra nebo ledviny. Naposledy vydechneme, srdce přestane bít. Je dokončena série událostí a tělesných změn, kterou nazýváme umírání. Lékaři z Cleveland Clinic popsali, které jsou nejčastější: 

Méně fyzické aktivity a více spánku

U zdravého člověka je spánek způsobem, jak tělu a mysli dodat potřebnou energii. Umírající člověk však spí daleko více z jednoho prostého důvodu: žádná energie už mu ani po vydatném odpočinku nezbývá. Srdce zaostává v pumpování okysličené krve do těla a buňky tak nemohou vykonávat svou práci a udržet člověka v bdělém stavu, fyzicky aktivního.

Změny ve vnímání okolí

S blížící se smrtí mozek zpracovává smyslové vjemy jiným způsobem, než je obvyklé. Člověk proto může začít zaměňovat jednu osobu za druhou nebo být vystrašený z běžných zvuků, se kterými se setkával celý život. Tyto rozdíly ve vnímání bývají silnější v noci. Některé výzkumy ukázaly, že mozek před smrtí začne vypouštět chemické látky, které  vnímání reality zcela změní. Někteří umírající lidé proto mluví o bílém světle nebo o tom, že se znovu setkali s milovaným člověkem, který je už dříve opustil.

Snížená chuť k jídlu

V měsících nebo týdnech předcházejících smrti není trávicí systém schopen efektivně zpracovávat potravu. Výrazně se sníží chuť k jídlu a v některých případech zmizí úplně. Umírající člověk tak nepotřebuje konzumovat takové množství stravy jako dřív.

Nepravidelnost životních funkcí

Naměřené hodnoty pulsu, krevního tlaku, dechové frekvence a tělesné teploty souhrnně označujeme jako ukazatele životních funkcí. Během umírání mohou všechny tyto hodnoty kolísat: a to proto, že tělo se snaží ze všech sil smrti zabránit.

Tělo se těsně “před koncem” zaplaví kyselinou hydroxymáselnou, která se postará o to, aby moment odchodu proběhl naprosto bezbolestně.

Pravidelné dýchání je pak známkou zlepšení zdravotního stavu, které však nebývá dlouhodobé. Nepravidelné dýchání bývá známkou blížícího se konce. Těsně před smrtí může dokonce nastat situace, kdy člověk delší dobu nedýchá vůbec, ale posléze se znovu nadechne.

Neschopnost ovládat močový měchýř a střeva

Umírání provází ztráta kontroly nad svaly pánevního dna, které jsou odpovědné za kontrolu močení. Se zpomalením trávicího systému se zároveň objeví problémy s vylučováním stolice, častým průvodním znakem umírání je i zácpa.

Porucha činnosti svalů a vady kůže

Ztráta váhy a svalové hmoty je před smrtí přirozená. I samotné mluvení dokáže umírajícího člověka naprosto vyčerpat. Kožní buňky se nedokážou dostatečně rychle obnovovat, takže kůže je čím dál tím tenčí a často náchylnější k modřinám, proleženinám nebo řezným ranám.

Odloučení od okolí

Během umírání ztrácíme zájem o činnosti a aktivity, které nás dříve bavily a naplňovaly. Samota a snížená touha po interakci s ostatními lidmi je pro člověka čelícího pomalé smrti naprosto běžná a ve většině případů neodráží jejich city k blízkému okolí, ačkoliv se to tak někdy může jevit.

Agitovanost

U umírajících lidí lze pozorovat náhlé návaly hyperaktivity ve spojitosti s úzkostí, stresem nebo strachem. Tento stav někdy může zajít tak daleko, že dotyčná osoba začne napadat svého ošetřovatele či se i přes četná pohybová omezení pokusí opustit nemocniční lůžko.

Bezvědomí

V posledních okamžicích před smrtí se často dostaví stav bezvědomí, podobný snění nebo kómatu. Ačkoliv v těchto momentech člověk na nic nereaguje a často si po probuzení ani neuvědomí skutečnost, že při vědomí nebyl, některé studie naznačují, že je v tomto stavu možné vnímat dotyky i okolní zvuky.

m shutterstock 2124119345

zdroj: Shutterstock


Po smrti

Smrtí to ale nekončí, lidské tělo i poté prochází řadou změn. A nejedná se pouze o to, že mozkovou aktivitu je možné pozorovat i několik minut poté, co je člověk prohlášen za mrtvého. Změny pokračují vlastně až do chvíle, než se naše tělesná schránka dočista rozpadne.

Svaly se bezprostředně po smrti uvolní a s nimi i napětí ve střevech a močovém měchýři. Důsledkem toho je, že většina lidí se v osudný moment pomočí a pokálí. Ačkoliv na vyměšování po smrti nebyl proveden žádný směrodatný výzkum, mnoho lékařů, zdravotníků a záchranářů tuto skutečnost popisuje.

Kůže na těle pak zpravidla ochabne natolik, že je pod ní lépe vidět struktura kostí. Tělesná teplota se po smrti snižujete tempem 1,5 ºC za hodinu, a to až do chvíle, než se vyrovná svému okolí. Gravitace se po smrti postará o to, aby krev klesala směrem dolů, a tělo zároveň ztuhne. Nejdříve na obličeji a na krku, ztuhlost postupuje do trupu, končetin a nakonec prstů. Několik dní po smrti se tkáně v těle nadobro rozpadnou, což způsobí, že ztuhlé části se opět uvolní.

Bolí to?

Bolest je nevyhnutelnou součástí našich životů a ve většině případů je alespoň v nějaké formě i součástí umírání. Pokud zemřete náhle, bez předchozích zdravotních komplikací, nebo máte-li přístup k dostatečnému množství analgetik, pak se samozřejmě bolesti můžete vyhnout nebo ji alespoň minimalizovat.

Samotný instinkt přežití je ale naprogramován tak, že pro nás v našich finálních chvilkách může být velice bolestivý. V případě, že tělo ztrácí velké množství krve, začne se automaticky bránit tak, že ji ze zbytku těla nasměruje k životně důležitým orgánům. Části těla, které jsou krve zbaveny, například nohy nebo ruce, pak mohou začít intenzivně bolet.

V samotném okamžiku smrti se ale bolesti s největší pravděpodobností bát nemusíme. Odborníci v rámci studie odhalili, že tělo se těsně “před koncem” zaplaví kyselinou hydroxymáselnou, která se v každém z nás přirozeně nachází. Známá je také pod zkratkou GHB a často uváděna jako znásilňovací droga a postará se o to, aby moment vašeho odchodu proběhl naprosto bezbolestně.

Související…

Jedinou jistotou, kterou život poskytuje, je smrt. Připravujete se?
Hana Průšová

foto: Shutterstock , zdroj: Cleveland Clinic

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...