fbpx

Objevte metody 2357 a 123 a buďte za šprta! Zapamatujete si cokoli 1 fotografie
Zdroj: Shutterstock

Čeká vás náročná zkouška a informace ne a ne lézt do hlavy? Zapomeňte na zoufalé pokusy s knížkou pod polštářem a zkuste něco, co doopravdy funguje. Metoda 2357 je teď hitem TikToku, ale prakticky nejde o nic nového, je to variace osvědčené metody 123. Jak na ně?

Zveřejněno: 27. 11. 2023

Mnoho v současnosti populárních studijních metod povstalo ze starých výzkumů a zatuchlých pedagogických teorií. Po TikToku a Instagramu nyní koluje takzvaná metoda 2357. A ačkoliv je ve své podstatě nová, i ona je modifikací jedné z těch starších, časem prověřených technik. V článku pro Lifehacker techniku popisuje autorka Lindsey Ellefsonová.

Při použití techniky 2357 opakovaně revidujete své poznámky a studijní materiály podle stanoveného harmonogramu. Jak ho nachystat? Vezměte si kalendář a nejprve si zapište den zkoušky, na kterou se učíte – den před ní si pak označte jako den pro poslední studijní dýchánek. Čísla 2, 3, 5, 7 pak značí to, kolikátý den od toho studijního se máte do látky pustit znovu. V zápisu do kalendáře přitom začínáme od konce, tedy od testu. Pokud vás čeká zkouška 15. prosince, revize si naplánujete na čtvrtek 14., úterý 12., sobotu 9., pondělí 4. a pondělí 27. listopadu.

A pak už se k poznámkám vždy vracíte podle tohoto vypracovaného plánu. Při každé revizi byste přitom měli identifikovat a rozšířit klíčová fakta, která si potřebujete zapamatovat. Metoda 2357 bude nejlépe fungovat, pokud se s přibývajícími sezeními začnete pomalu a postupně zbavovat poznámek a materiálů, což vás donutí procvičovat aktivní zapamatování. V pokročilejší fázi si také zkuste místo pouhého opakování zapisovat vše, co si o tématu pamatujete – aniž byste používali nějaké materiály.

Metoda 123 se stejně jako 3257 opírá o takzvané distribuované procvičování, které vyžaduje, abyste si materiály procházeli v určitých časových intervalech, čímž si látku lépe uchováte v dlouhodobé paměti.

Důvodem, proč je tato studijní metoda účinná, je to, že kombinuje prvky několika osvědčených technik, včetně takzvaného rozloženého opakování, což je šikovný způsob boje proti „křivce zapomínání“. Spočívá v prodloužení doby mezi jednotlivými studijními sezeními, čímž se informace dostanou do dlouhodobé paměti.

Jakmile dokončíte poslední revizi, měl by se vám obsah vybavit velmi snadno a jen s minimálním úsilím. Pokud ale zjistíte, že v některých bodech stále tápete, soustřeďte se pouze na studium těchto faktů. Místo opakování poznámek si také můžete například vyrobit kartičky s otázkami a odpověďmi, které vám mohou pomoci si látku zapamatovat.

1, 2, 3… Zkouška!

Zdá se vám metoda 2357 příliš složitá nebo máte jednoduše obavy, že vám na ni bude chybět morálka? V takovém případě můžete vyzkoušet metodu 123, která se 2357 hodně podobá, jen je u ní snazší udržet si přehled a skutečně ji praktikovat, vysvětluje Ellefsonová ve svém dalším článku pro Lifehacker. Funguje to tak, že první den se látku učíte, druhý a třetí den si ji opakujete. Po týdenní pauze, kdy na učivo nemyslíte, si ho pak znovu zopakujete.

Metoda 123 se stejně jako 2357 opírá o takzvané distribuované procvičování, které vyžaduje, abyste si materiály procházeli v určitých časových intervalech, čímž si látku lépe uchováte v dlouhodobé paměti. Techniky, které distribuované procvičování využívají, jsou ale často obtížně zvládnutelné. Tím, že si látku projdete za tři dny, pak svému mozku dopřejete týdenní odpočinek, abyste následně zjistili, kolik vám toho zůstalo v paměti.

S metodou 123 je ideální začít deset, jedenáct dní před velkým testem, aby vám dny opakování a odpočinku vyšly. Klíčový je totiž právě týdenní odpočinkový interval – když váš mozek něco téměř zapomněl, pracuje mnohem usilovněji na tom, aby informace z paměti vytáhl, což je to, co vám skutečně pomůže, aby fakta před velkým dnem zůstala tam, kde mají.

Související…

Jak si nejlíp zapamatovat poznámky? Pište je rukou, klávesnice nepomáhá
Eva Doležalová

foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...