fbpx

Na Bali jen s tučným výkupným: Opice vás okradou, návrat cenností si musíte vyjednat 1 fotografie
zdroj: Shutterstock

Makakové na indonéských ostrovech jsou očividně dobře ekonomicky vzdělaní. Alespoň to tvrdí studie prestižního britského vědeckého časopisu. Opice umí okrást turisty o ty nejdražší předměty a pak rozmýšlejí, jaké přijmou výkupné

Zveřejněno: 25. 11. 2023

Uprostřed města Ubud na indonéském ostrově Bali se nachází takzvaný Monkey Forest, v češtině Opičí prales. Ten je nejen vyhledávanou turistickou destinací, ale také místem duchovního rozjímání. Tuto přírodní rezervaci s hinduistickým chrámovým komplexem ze 14. století měsíčně navštíví až 10 tisíc lidí. Ty ale v hloubání ruší všudypřítomní makakové, kteří jsou velmi chytří a naučili se turistů využít ve vlastní prospěch. Nejdříve je oloupí o cennosti a pak se z nich během vyjednávání snaží vymámit oblíbené jídlo.

Šikovné indonéské opičky zaujaly vědce, kteří se rozhodli jejich chování podrobit bedlivému zkoumání. Studie výzkumníků z kanadské univerzity Lethbridge, která vyšla ve vědeckém žurnálu The Royal Society Publishing, následně potvrdila vychytralost makaků.

Nejchytřejší opice jsou schopné odhadnout hodnotu předmětu a soustředit se na krádež toho, který bude turistovi chybět nejvíc.

Od září 2015 do srpna 2016 badatelé filmovali a následně analyzovali chování 333 volně žijících opic, další patnáctičlennou skupinu zkoumali v prosinci 2020. Všímali si při tom interakcí s návštěvníky chrámu, kteří nosí v rukách předměty, jež mohou opice přitahovat. Tyto předměty výzkumníci rozdělili do několika skupin podle cennosti.

Pořádně dlouhé vyjednávání

Ukázalo se, že ty nejchytřejší opice jsou schopné odhadnout hodnotu předmětu a soustředit se na krádež toho, který bude turistovi chybět nejvíc. Z toho vědci podle webového magazínu Gizmodo usuzují, že makakové umí činit takzvaná „bezprecedentní ekonomická rozhodnutí“. 

To znamená, že opičkám nestačí, že něco ukradnou, ale že dopředu přemýšlí a odhadují hodnotu kradené věci i výši odměny, kterou by byl oloupený následně ochoten nabídnout. O tom, za co drahocennost vrátí, jsou potom opice schopné vyjednávat déle než čtvrt hodiny. Nejdelší zaznamenaný proces trval až 17 minut.

Čím starší, tím chytřejší

A ještě něčeho si kanadští vědci všimli. Zjistili, že v umění určit, který předmět je nejcennější, a následně vyjednávat tak dlouho, dokud nedostanou to nejlepší jídlo, jsou nejzběhlejší ti nejstarší makakové.

Opičkám nestačí, že něco ukradnou, ale že dopředu přemýšlí a odhadují hodnotu kradené věci i výši odměny, kterou by byl oloupený následně ochoten nabídnout.

Jejich zručnosti se potom blíží dospělé a dospívající opice, přičemž ty nejmladší jsou v podstatě rády, když jsou schopny turistům sebrat cokoliv a cokoliv si za výměnu také vysloužit. Výzkumníci mají jednoduché vysvětlení – popisované chování není vrozené, ale naučené. Opice si tyto návyky pak předávají po celé generace. Toto předávání může trvat až tři desítky let. Logicky jsou potom nejlepší ti nejzkušenější, tedy i ti nejstarší.

Na Bali s tučným výkupným

Pokud se tedy někdy zase bude moct volně cestovat a pokud se někdo rozhodne navštívit Opičí prales na Bali, měl by si obzvlášť své drahocenné věci držet pevně u sebe, nebo si pro opice předem připravit tučné a chutné výkupné. Kdyby se ani ono vyjednávání úplně nepodařilo, měl by nakonec nebohému turistovi přispěchat na pomoc některý z místních průvodců a zaměstnanců chrámu.

Ti prý turisty již automaticky nabádají k tomu, aby si cennosti, hlavně elektroniku, schovávali do tašek. V případě, že k odcizení dojde, vezmou si vyjednávání na starost a sami se pokoušejí neoblomné opičí lupiče obměkčit. Ve vyjednávání bývají údajně úspěšnější než běžný turista.

Související…

Vědci naklonovali opice, aby porozuměli lidským nemocem
Jan Marek

foto: Shutterstock, zdroj: Gizmodo

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...