fbpx

Jedničky a nuly vs. lidský mozek. Jak moc inspiroval umělou inteligenci 1 fotografie
zdroj: Shutterstock

Umělou inteligenci si mnozí představí jako počítačovou kopii lidského mozku. Ten AI skutečně inspiroval, do jaké míry jsou si ale opravdu podobné? Nejjednodušším způsobem, jak odlišit lidský mozek od jeho umělé kopie, stále zůstává vědomí

Zveřejněno: 27. 10. 2023

V roce 1942 spojili matematik a logik Walter Pitts a neurolog Warren McCulloch síly, aby společně odhalili tajemství fungování lidského mozku. Už tehdy bylo známo, že neurony se aktivují nebo neaktivují v závislosti na vstupech. Dvojice vědců však měla již brzy dát vzniknout pojmu „neuronová síť“.

Zapnuto / Vypnuto

V roce 1943 vydali Pitts a McCulloch vědecký článek, ve kterém rozebírali možnost zpracovávat nervové události v mozku pomocí výrokové logiky v počítači. Puls neuronu podle nich představoval jakousi logickou bránu mezi dvěma různými stavy – tedy mezi zapnutým, nebo vypnutým. Jako nuly a jedničky. Současný průkopník učení o umělých neuronových sítích Yoshua Bengio přichází s tvrzením, že umělá inteligence je modelem toho, co se v mozku děje. Nikoliv kopií mozku samotného.

„Neuronové sítě, které dnes v umělé inteligenci používáme, jsou mozkem inspirovány do značné míry,“ říká Bengio, který je vědeckým ředitelem výzkumného ústavu v Montrealu a také profesorem informatiky na tamější univerzitě. „Inženýři a programátoři umělé inteligence ale nemají nutně zájem pokoušet se konkrétně reprodukovat cokoli z lidského mozku. Chtějí jen udělat něco, co bude pro jejich účely funkční. Proto se AI systémy, které dnes vytváříme, od mozku v mnoha ohledech zároveň velmi liší. Nejmodernější systémy umělé inteligence například nepoužívají impulsy, ale čísla s plovoucí desetinnou čárkou.“

Pomalu se tam blížíme

Randall O'Reilly, neurolog a počítačový vědec na Kalifornské univerzitě v Davisu, souhlasí s tím, že tyto programy nejsou přesně jako mozek, ale zároveň říká: „Modely neuronových sítí se již velice blíží tomu, co mozek skutečně dělá, než že by byly pouhým abstraktním popisem na výpočetní úrovni. Jednotky v těchto AI modelech dělají něco opravdu podobného tomu, co dělají neurony v mozku.“

Mapování činnosti jednotlivých oblastí mozku poskytuje díky novým technologiím stále přesnější modely lidského mozku. 

O'Reilly také přichází s termíny jako „re-mix“ nebo „mash-up“, které mapují, jak pracují jednotlivé oblasti mozku, a nejen to, co dělají jednotlivé neurony v něm, jako tomu bylo doposud. To vše je možné díky modernějším technologiím a novým jazykovým modelům jako ChatGPT nebo GPT3. Tyto modely jsou lidskému mozku ještě daleko podobnější než jejich předchůdci.

Ze dvou oddělených oblastí lidského mozku se každá specializuje na jinou formu výpočtů. Díky dostatečně výkonnému transformátoru můžeme podle O'Reillyho tyto dvě oblasti sloučit dohromady: „Představuji si ho jako jakési bramborové pyré mozku,“ říká. Toto pyré je rozprostřeno ve všech částech sítě a funguje obdobně jako například hipokampus a mozková kůra.“

Rozdílem stále zůstává vědomí

Podobnosti mezi neuronovými sítěmi a lidským mozkem se zdají být mnohé, zásadní rozdíly ale zůstávají. Nejjednodušším způsobem, jak odlišit lidský mozek od umělé inteligence, stále zůstává vědomí.

„Podstatou vědomí je ve skutečnosti to, že máte nějaký pocit stavu svého mozku. A k tomu je zapotřebí obousměrné propojení,“ říká O'Reilly. Všechny stávající AI modely ale prozatím počítají pouze s jednosměrnou konverzací mezi neurony. O'Reilly a další odborníci z této oblasti tvrdí, že umělá inteligence by mohla v budoucnosti mít jakousi formu vědomí. A právě O'Reillyho výzkum se aktuálně zabývá právě tímto druhem obousměrného propojení.

Ne všechny výzkumy a pokusy v oblasti strojového učení byly založeny na neuronových sítích, zůstává ale faktem, že ty nejúspěšnější z nich ano. Podobnost mezi umělou inteligencí a lidským mozkem by vlastně ani neměla být překvapivá, protože evoluce už si během několika miliard let dokázala najít způsoby, jak inteligenci sama vytvořit. My nyní tyto způsoby objevujeme znovu, v jiné formě.

Související…

Čím zvláštnější mozek, tím extravagantnější sex?
Tereza Hermochová

foto: Shutterstock , zdroj: Discover Magazine

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...