Z bezdětných dračic matky pečovatelky. Těhotenství mění trvale mozek, tvrdí studie

Březost vede u myší k trvalým změnám propojení neuronů v mozku, vyplývá z nového výzkumu, který podle webu britského listu The Guardian přináší nové poznatky o vlivu hormonů na chování. Vědci se domnívají, že podobné to bude u těhotných žen.

Rodičovský instinkt u myší spustily změny v mozku, které vznikly působením hormonů estrogenu a progesteronu koncem období březosti. Tato práce by podle jejího autora Jonnyho Kohla mohla přispět k lepšímu pochopení přístupu k rodičovství a psychického zdraví po porodu.

„Víme, že ženské tělo se během těhotenství mění, aby se připravilo na výchovu mláďat. Jedním z příkladů je produkce mléka, která začíná dlouho před porodem. Náš výzkum ukazuje, že takové přípravy probíhají i v mozku,“ uvedl Kohl.

Zjištění jsou v souladu s výzkumem mozku u žen, který ukazuje změny objemu mozku a mozkové aktivity. I když Kohl upozornil, že „rodičovství je u lidí samozřejmě mnohem složitější. Máme poporodní kurzy, učení pozorováním, vlivy prostředí,“ dodal. „Na hormonální změny se tedy nemusíme spoléhat v takové míře.“

Bezdětné se pářily, matky pečovaly

Studie byly prováděny na myších, u nichž dochází k dramatické změně chování. „Bezdětné“ samice nejeví o mláďata žádný zájem, zato myší matky tráví většinu času péčí o mláďata. Dříve se všeobecně předpokládalo, že k nástupu tohoto chování dochází během porodu nebo těsně po něm díky působení hormonů, jako je oxytocin. Podle nejnovějšího výzkumu se však změny projevují již dříve a naznačují, že mohou být trvalé.

Úbytek šedé hmoty souvisí s takzvaným „hnízděním“, které ženy provádí za účelem přípravy na příchod dítěte – například zařizování dětského pokoje nebo zvelebování domu.

Vědci použili miniaturní zařízení připevněná k hlavě myší. Mozkové záznamy ukázaly, že estrogen snižuje základní aktivitu neuronů, ale zvyšuje jejich vzrušivost v reakci na příchozí signály. Progesteron přepojil jejich vstupy a způsobil tvorbu většího počtu synapsí, takže tyto neurony byly hustěji propojeny s dalšími částmi mozku.

„Domníváme se, že tyto změny, často označované jako „baby brain“, způsobují změnu priorit – bezdětné myši se soustředí na páření, takže nepotřebují reagovat na mláďata jiných samic, zatímco matky se musí chovat jako pravé pečovatelky, aby zajistily, že jejich mláďata přežijí,“ řekl Kohl.

Když byly myši upraveny tak, aby neurony nebyly citlivé na hormony, neprojevily žádný přechod k rodičovskému chování ani po porodu.

Zasněné maminky

Teorie, že v mozcích těhotných žen dochází k zásadním změnám, samozřejmě není ničím novým. Jde nicméně stále o málo probádané odvětví.

Již dříve publikovaná studie v časopise Nature communications například také prokázala, že se struktura mozku těhotných žen v důsledku uvolňování hormonů mění. Studie ukázala zvýšení aktivity default mode sítě (DMN) a snížení šedé hmoty, zatímco v bílé hmotě nedošlo k žádným významným změnám.

Změny v mozku, často označované jako „baby brain“, způsobují změnu priorit – bezdětné myši se soustředí na páření, takže nepotřebují reagovat na mláďata jiných samic, zatímco matky se musí chovat jako pravé pečovatelky, aby zajistily, že jejich mláďata přežijí.

Šedá hmota hraje důležitou roli při ovládání svalů a provádění úkolů, jako je vidění, naslouchání, zpracování vzpomínek a emocí a rozhodování. Zajímavé je, že její úbytek dle vědců souvisí s takzvaným „hnízděním“, které ženy provádí za účelem přípravy na příchod dítěte – například zařizování dětského pokoje nebo zvelebování domu.

Default mode síť je aktivní, když je mozek v bdělém stavu, ale člověk se nesoustředí na okolní svět, například při snění a bloudění myslí. Aktivní může být také během detailních myšlenek souvisejících s plněním úkolů. Mezi další okamžiky, kdy je DMN aktivní, patří situace, kdy jedinec myslí na druhé, přemýšlí o sobě, vzpomíná na minulost a plánuje budoucnost...

Další a podrobnější pochopení změn probíhajících v mozku by mohlo přinést nové poznatky o vlivech na rodičovské vazby a stavy včetně poporodní deprese a psychózy.