Nekonečný vesmír. Takové jsou cesty hvězdné lodi Enterprise, jež se znovu a znovu vydává za poznáním tajemných nových světů, hledat nové formy života a nové civilizace. Odvážně se pouští tam, kam se dosud nikdo nevydal! Když slyším tato slova, mozek se mi zaplaví dopaminem.
„Woke“ znamená, že si je člověk vědom nespravedlivé diskriminace ve společnosti na základě rasy, pohlaví, sexuální orientaci atd. Konzervativci slovo „woke“ používají jako nadávku. Když narazí na něco, co by se dalo charakterizovat jako „woke“, praská jim žilka a píšou stížnosti na internet. To se stalo u posledních verzí Star Trek: Discovery a Star Trek: Strange New Worlds. Star Trek byl ale woke vždycky, jenom na to fanoušci tak trochu zapomněli.
Co se komunismu týče, nemá smysl to slovo rozebírat. Každý si pod tímto výrazem představuje něco jiného, nicméně používá se dnes jako univerzální nadávka, a priori znečišťující věc, se kterou žádný slušný občan nejenže nechce mít nic společného, ale pro jistotu to slovo ani nevypustí z úst a neznečistí mozek tím, že by o něm třeba přemýšlel. Jak říkal Wittgenstein: „O čem se nesmí mluvit, o tom je třeba mlčet.“ Pirátka Janka Michailidu by mohla vyprávět. A ve Star Treku se tomu sice neříká komunismus, ale oba systémy mají spoustu společných znaků. A jaké to jsou?
Woke hipík z Texasu
Představte si, že se na zemi nepoužívají peníze a že hybnou silou společnosti není materiální zisk nebo touha po moci. Národní státy neexistují, je jen jediná pozemská vláda a ve světě se neporušují lidská práva. Zrušili jatka, maso se vyrábí v replikátorech. Seriál Star Trek, který z takových myšlenek vychází, čistě „woke“ nikdy nebyl, každá jeho varianta, série a epizoda je trochu jiná (pokud nevěříte, podívejte se na YouTube na klip, jak dokáže kapitán Kirk líbat). Na pokrokové smýšlení ale v seriálu narazíte víc než často a Star Trek se navíc vyvíjí paralelně s tím, jak se proměňuje společnost.
Autorem Star Treku je Gene Roddenberry, jedna z nejvýznamnějších osobností science fiction, zastánce vědy, kritik náboženství a antifašista. Zastánce vědy, kritik náboženství a antifašista byl woke desítky let před tím, než to slovo začalo být v módě. Přesvědčený liberál a antikapitalista a zastánce inkluzivity a rovnosti všech bez ohledu na pohlaví, gender, rasu, barvu kůže a oblíbenou značku deodorantu se během své kariéry několikrát aktivně postavil proti diskriminaci jakéhokoliv druhu.
Federace (Spojená federace planet) je založena na hodnotách „svoboda, rovnost, mír a spravedlnost“. Jsou v ní stovky planet a má centrální vládu. Jako by byla metaforou Spojených národů nebo Evropské unie – pomáhá slabším členům a snaží se kontrolovat dodržování lidských práv. Záporáci, kteří by mohli být paralelou současné krajní pravice, Federací opovrhují.
V mládí byl armádním pilotem a policistou, postupně se ale přeorientoval na psaní pro televizní seriály. Jeho politické přesvědčení mu v televizní kariéře nebylo příliš k užitku. Když dostal zakázku na scénáře k historickému seriálu Riverboat (odehrával se v době, kdy vrcholila americká občanská válka, která nakonec skončila zrušením otroctví v roce 1865) a zjistil, že producenti nechtějí v seriálu žádné černochy, pohádal se s nimi tak, že o práci přišel.
Později psal třeba seriál o mariňácích The Lieutenant . Produkce seriálu měla podporu Pentagonu, dokud Roddenberry nezačal psát o rasismu v armádě – napsal epizodu, která je o přátelství bělocha a černocha a rasové nesnášenlivosti uvnitř jejich jednotky. Po odvysílání tohoto dílu americké ministerstvo obrany podporu seriálu stáhlo. „Shodou okolností“ se tehdy psal rok 1964, což je rok, kdy skončila rasová segregace v USA.
„Do té doby, než se naučíme těšit se ze všech malých rozdílů mezi námi i ostatními druhy na této planetě, nezasloužíme si vyrazit do vesmíru,“ řekl Roddenberry. Diverzita byla pro něj ústředním tématem – nestačí jen tolerovat, ale měli bychom se z odlišností těšit a respektovat je. Dokud tomu tak nebude, tak lidstvo nedosáhne vyspělosti. „Když vidíme jiný vzhled nebo chování, nemusí to nutně znamenat, že je to ošklivé nebo špatné.“ Roddenberry byl na svou dobu pořádný hipík. A vlastně i na to, kde žil – vyrůstal v republikánském Texasu.
Hipíkův odkaz žije
První vizi Star Treku Roddenberry dokončil v roce 1964, premiéra seriálu se konala o dva roky později. Do svého díla dostal všechny (svoje) ideály lepšího lidstva bez xenofobie, přebujelého kapitalismu a války – Star Trek odrážel i konflikt ve Vietnamu a možnost jaderného konfliktu se Sovětským svazem. Roddenberry lezl mnoha vládním představitelům krkem, ale seriál už byl příliš populární.
Eugene Wesley Roddenberry Sr. (zdroj: IMDb)
První posádka StarTreku byla na svoji dobu nebývale pestrá – na můstku spolu s obyčejnými bílými muži pracovala afroamerická důstojnice Nyota Uhura, japonský pilot Hikaru Sulu, ruský navigátor Pavel Čekov (v době vrcholící studené války se Sovětským svazem!) a mimozemšťan Spock, který se od lidí fyzicky odlišoval elfíma ušima a šikmým obočím.
Všem jim velel kapitán James Kirk, hrdina a rebel, který se nebál porušovat pravidla. Kapitán Kirk nebyl diplomatický empatický intelektuál jako jeho nástupce kapitán Jean-Luc Picard, prezentoval se jako bojovný alfa samec. Rychle řešil problémy silou, spoléhal na štěstí, byl soutěživý a navíc takový sukničkář, že by klidně mohl dělat konkurenci Jamesi Bondovi.
Pořád byl ale dost uvědomělý a hlavně to nebyl rasista. Díky jeho postavě se v televizi poprvé objevil polibek afroamerické ženy a bílého muže, to když se Kirk políbil s Uhurou. Díl se vysílal v roce 1968, v době, kdy mezirasové vztahy schvalovalo méně než 20 % Američanů. „Nech svoji bigotnost v kajutě. Na můstku se takhle nechovej,“ řekl Kirk členovi posádky, který opovrhoval Spockem kvůli jeho rase.
Z hlediska wokeness je zajímavá rasa Ferengi – komičtí, ale nemorální humanoidi s přerostlýma ušima.
Wokeness Star Treku ale není bez chybiček. Uniformy pro ženské členy posádky, superkrátké šaty a boty na podpatcích jsou značně nepraktické, zatímco muži nosí pohodlný overal. Nutno ovšem dodat, že tato „zásadní“ chyba byla v dalších startrekovských seriálech napravena. Podstatné jsou tyto tři: Star Trek: The Next Generation (1987), Star Trek: Deep Space Nine (1993) a Star Trek: Voyager (1995). Všechny tři inkarnace seriálu na sebe navazují a hranice mezi nimi splývají.
Meziplanetární alegorie neduhů lidstva
V seriálu figuruje mnoho různých mimozemských ras s charakteristickými vlastnostmi: Vulkánci, Klingoni, Romulani, Cardassiani, Borgové a stovky dalších. Z hlediska wokeness je zajímavá rasa Ferengi – komičtí, ale nemorální humanoidi s přerostlýma ušima jsou symbolem nezřízeného kapitalismu a šovinismu. Ženám říkají vždycky „females“ (volným překladem samice) a upírají jim všechna možná práva, včetně toho nosit oblečení – ferengi female by měla být kromě jedné divné náušnice pořád nahá. Jejich „samice“ nesmí nic vlastnit, nesmí volit, zastávat veřejné funkce nebo vést byznys. Ve ferengských domácnostech je tradičním zvykem, že doma manželovi předžvýkávají jídlo. Když proběhl jejich první kontakt s Federací* (taková startrekovská Evropská unie), jsou ohromení, že u mimozemských ras jsou ženy běžnou součástí pracovních kolektivů. Smysl života je pro správného Ferengi hromadit latinum: mezigalaktickou měnu, která ale na Zemi neplatí. V obchodě, který je jejich tradičním řemeslem, se uchylují k podvodům, a ještě jsou na to hrdí.
Ferengský muž a bajoranská žena. (zdroj: Wikimedia Commons)
V epizodě „The perfect mate“ z The Next Generation převáží Ferengi tajemný náklad nesmírné hodnoty, je v něm diplomatický dar, který má ukončit válku mezi dvěma planetami. Převažeči se snaží utajit jeho obsah, ale posádka Enterprise odhalí, že obsahem nákladu je lidská bytost, dočasně uvedená do umělého spánku. Po jejím probuzení se ukáže, že je to extrémně neodolatelná žena, ze které srší mimozemské feromony takovým způsobem, že se všichni muži na lodi můžou zbláznit. Picard ji ale i přes svoji touhu dokáže brát jako lidskou bytost, nemyslí jenom na to, že ji dostane do postele, ale snaží se jí vysvětlit, že to čím prochází, je obchodování s lidmi.
Žena, „diplomatický dárek“, je ideální partnerkou, protože se plně přizpůsobí tužbám každého muže a umí číst myšlenky, proto je tak cenná. Má být darována v rámci diplomatické výměny mezi dvěma planetami v konfliktním vztahu a zabránit tak válce. Picard se jí snažil pomoct… jak to dopadlo, vám neřeknu, ovšem ne všechny epizody Star Treku mají šťastné konce.
Není divu, že ženu převáželi právě zástupci rasy Ferengi se svými extrémně sexistickými postoji. Startrekovské epizody, ve kterých vystupují, se často dotýkají práv žen. V epizodě „Ferengi lovesong“ vystupuje matka Quarka, chamtivého majitele jediného baru na vesmírné stanici Deep Space Nine. Vdova po Quarkově otci, která se chystá z vlastní iniciativy vdát a chodí oblečená. Ferengi ženy ale tradičně žádné oblečení nenosí, rozhodují za ně muži a zůstávají obvykle doma. Quark se kvůli jejímu oblečení za svou matku stydí. Přestože ženy v jejich společnosti nemají dovoleno vlastnit majetek nebo podnikat, matka Quarka pokoutně pracuje na svém byznysu. Koluje dokonce fáma, že ze jmění, které vydělala podnikáním, bude financovat politické hnutí za zrovnoprávnění žen. „Samice že by měly mít rovná práva?“ ptá se jedna z hlavních postav.
Star Trek je esence levičáctví. „Ve 24. století nebude žádný hlad, žádná chamtivost a každé dítě bude umět číst,“ řekl Gene Roddenberry.
Lidské „females“ můžou být dokonce i ve vysokých funkcích. Ve Star Treku je mnoho postav žen, které mají moc, kariéru, respekt a nebojí se prosadit svůj názor. Patří mezi ně bajoranská partyzánská bojovnice Major Kira, horkokrevná poloklingonka B'elanna Torres, borgyně Sedmá z devíti, sebevědomá trill Jadzía Dax a kapitánka Katherine Janeway, kterou hraje Kate Mulgrew. Z Katherine vyzařuje přirozená autorita, je pevná ve svých názorech a má nehynoucí respekt všech členů posádky. Není ani mladá, ani konvenčně krásná, zato má olbřímí charisma.
Konec dobrý, všechno dobré
Star Trek nám dává příklady, jak by to mohlo ve světě chodit, ale někdy současnou společnost kritizuje napřímo tím, že se zápletka týká cestování v čase. Hrdinové se dostanou pomocí divného přístroje, vesmírné anomálie nebo zásahu mimozemšťanů do 20. či 21. století.
Mezitím, co zkoumají, jak se zase dostat zpátky do svého času, se nechápavě rozhlíží kolem, jak lidé kdysi mohli takhle žít. V epizodě Past Tense se kapitán Benjamin Cisco, Jadzia Dax a doktor Julian Bashir ocitnou v roce 2024, a protože nemají doklady, zavřou je do ghetta sociálně vyloučených. Mezitím se prolínají scény ze zbohatlického dekadentního večírku, kde uvízla Jadzía Dax, která tomu náhodou unikla. Doktor, čekající na registraci do ghetta u sociální pracovnice, je šokovaný. „Co ti lidé udělali, že si to zasloužili?“ „Nic, jsou to jenom lidé,“ odpověděl Cisco. „Ve 21. století to bylo v každém americkém hlavním městě.“ „Ale někteří lidé jsou tady nemocní, potřebují léčbu?“ diví se doktor, že nebyla pro všechny dostupná zdravotní péče. Všechno ale dopadne dobře. Cisco pomůže zosnovat pořádný riot, který nastartuje sociální převrat ve spravedlivější společnost.
Star Trek je také esence levičáctví. „Ve 24. století nebude žádný hlad, žádná chamtivost a každé dítě bude umět číst,“ řekl Gene Roddenberry. No, uvidíme. Zemřel v roce 1991, ale jeho přístup k diverzitě a víra v pozitivní vývoj lidstva ve Star Treku zůstala a postupně gradovala. To, jestli byl woke nebo ne, se můžeme dohadovat, pokud by ale vznikl dnes, byl by za woke propagandu označen zcela určitě. Nové varianty StarTreku jsem ještě neviděla, ale co jsem četla, tak se v posádce objevily nebinární a LGBT postavy v hlavní roli. To zase někomu praskne žilka!
Reklama
foto: Midjourney, Wikimedia Commons, IMDb, zdroj: Autorský článek
