Švéd Simon Stålenhag je známý svými obrazy, v nichž se mísí přírodní krajiny s děsivým futurismem obřích robotů, tajemných strojů a mimozemských bytostí. V polovině srpna 2022 se ale zdálo, že dystopickou hrůzu ze svých obrazů zažije na vlastní kůži: zjistil, že k napodobení jeho stylu byla úspěšně použita umělá inteligence.
Za projektem stojí Andres Guadamuz, lektor práva duševního vlastnictví na Univerzitě v Sussexu ve Velké Británii, který studoval právní otázky, týkající se umění generovaného umělou inteligencí. Pomocí služby Midjourney vytvořil obrázky, připomínající Stålenhagův strašidelný styl, a zveřejnil je na Twitteru.
Experiment rozproudil debatu
Guadamuz říká, že se tak snažil upozornit na právní a etické otázky, které mohou algoritmy generující umění vyvolat. Midjourney je jen jedním z mnoha programů umělé inteligence, které umění na požádání reprodukují. Jsou toho schopny pomocí algoritmů strojového učení, které zpracovaly miliony obrázků z webu nebo veřejných datových souborů. Po tomto tréninku tak dokáží vykouzlit téměř jakoukoli kombinaci objektů a scén a s neuvěřitelnou přesností styly jednotlivých umělců reprodukovat.
zdroj: Shutterstock
Guadamuz říká, že si pro svůj experiment vybral Stålenhaga, protože ten v minulosti umění generované umělou inteligencí kritizoval. Tvrdí, že „žaloby na porušení práv nebudou pravděpodobně úspěšné, protože zatímco umělecké dílo může být chráněno autorským právem, umělecký styl nikoli“. Stålenhag dílko označil za „druh uměleckého bahna“.
Umění pro každého
Algoritmy se k vytváření uměleckých děl používají již desítky let. Nová éra uměleckých děl vytvořených umělou inteligencí začala v lednu 2021, kdy společnost OpenAI uvedla program DALL-E, který využíval strojové učení k vytváření jednoduchých obrázků z řetězce textu.
V dubnu 2022 pak OpenAI uvedla DALL-E 2, který dokáže generovat fotografie, ilustrace a obrazy, které vypadají, jako by je vytvořili lidští umělci. V červenci 2022 následovalo prohlášení, že DALL-E bude volně k dispozici a že obrázky bude možno použít ke komerčním účelům.
Co na to umělci samotní?
S tím, jak se přístup ke generátorům umění začíná rozšiřovat, vznáší otázky ohledně jejich schopnosti napodobovat práci lidských tvůrců stále více umělců.
RJ Palmer, který se specializuje na kreslení fantastických tvorů, říká, že ho zvědavost přiměla DALL-E 2 vyzkoušet, ale že zároveň začal být trochu nervózní z toho, co by takové nástroje umělé inteligence mohly znamenat pro jeho profesi.
zdroj: Shutterstock
David O´Reilly, digitální umělec, který kritizoval DALL-E, říká, že myšlenka používat tyto nástroje, které se živí minulou prací, k vytváření nových děl, která vydělávají peníze, mu připadá špatná. „Nevlastní žádný materiál, který rekonstruují,“ říká. „Bylo by to, jako kdyby Google Images vybíral peníze.“
Jonathan Løw, generální ředitel dánské společnosti Jumpstory, která se zabývá tvorbou stockových obrázků, říká, že nechápe, jak lze obrázky vytvořené umělou inteligencí komerčně využívat. „Jsem touto technologií fascinován, ale zároveň jsem hluboce znepokojen a skeptický,“ říká.
Nová éra
Mluvčí OpenAI Hannah Wongová uvedla, že „společnost během vývoje nástroje zjišťovala zpětnou vazbu od umělců. Autorské právo se v minulosti novým technologiím přizpůsobilo a totéž bude muset udělat i v případě obsahu, vytvářeného umělou inteligencí.“
Ačkoli Guadamuz věří, že bude obtížné někoho zažalovat za to, že používá umělou inteligenci ke kopírování nějakého díla, očekává, že k žalobám dojde. „V určitém okamžiku dojde k nejrůznějším soudním sporům – jsem si tím jistý. Právně náročnější však budou záležitosti, týkající se porušování ochranných známek, jako jsou loga značek nebo obrázky známých postaviček, jako je například Mickey Mouse,“ říká.
Jak takové spory asi dopadnou? Jsou díla vytvořená umělou inteligencí, kopírující díla již existující, skutečně originálními výtvory, nebo jde o prachsprostou napodobeninu?
Reklama
foto: Shutterstock , zdroj: Wired
