fbpx

Uzavření škol během pandemie covidu poškodilo duševní zdraví dětí 1 fotografie
zdroj: Shutterstock

Prázdné školy způsobily vážné škody, ukazuje nová studie

Zveřejněno: 26. 8. 2023

Od začátku pandemie covidu-19 uplynuly již tři roky, přesto zůstává nedořešeno mnoho aspektů, jak nejlépe reagovat na případný nový virus. Jedním z opatření, která byla předmětem vášnivých diskusí, bylo uzavření škol. Nová studie, zveřejněná v časopise Scientific Reports, nyní poskytuje přesvědčivé důkazy o tom, jak závažně bylo právě tímto opatřením narušeno duševní zdraví dětí.

Vědci provedli průzkum mezi 907 dospívajícími a jejich rodiči v Německu v období od května do června 2020, tedy během první vlny pandemie covidu-19. Průzkum byl proveden na základě dotazníkového šetření. Kromě dalších aspektů duševního zdraví byly hodnoceny deprese a psychosomatické příznaky. Analyzován byl také objem telefonických hovorů na německé krizové linky pro mládež. Oba soubory údajů zjistily vyšší výskyt depresí a psychosomatických příznaků, zejména u chlapců, mladších dětí a dospívajících, a to obzvláště těch, kteří žijí v domácnostech s omezeným prostorem.

Jasná souvislost

Celosvětově má nyní nejméně 13 % mladých lidí ve věku 10 až 19 let diagnostikované poruchy duševního zdraví. Výskyt příznaků deprese a úzkosti se v této věkové skupině během pandemie zdvojnásobil. Doposud nebylo jasné, zda bylo toto alarmující zhoršení duševního zdraví v době covidu způsobeno uzavřením škol nebo něčím jiným. A právě nová studie potvrdila, že se zavřením škol psychické problémy souvisely silně. A čím déle byli mladiství drženi doma, tím více bylo jejich duševní zdraví narušeno.

Nejsilnější dopady se projevily u dětí školního věku, které žily v domácnostech s omezeným životním prostorem. Tento faktor podporuje závěr, že životní stres v rodině podpořil zhoršení duševního zdraví.

Ne všechny děti však trpěly těmito důsledky stejně. Uzavření škol se nejvíce dotklo malých dětí. S uzavřením škol se také mnohem hůře vyrovnávali chlapci než dívky. Nejsilnější dopady se projevily u dětí školního věku, které žily v domácnostech s omezeným životním prostorem. Tento faktor podporuje závěr, že životní stres v rodině podpořil zhoršení duševního zdraví.

Narušení denního režimu a sociálních interakcí podkopává duševní zdraví školních dětí, uzavřeli vědci. Vzhledem k tomu, jak velký vliv má plnohodnotná denní rutina a zdravé sociální vazby na dětskou pohodu, není při zpětném pohledu překvapivé, že mladí trpěli, když byly školy na delší dobu uzavřeny, a rodinný život často ovládl chaos.

Covid-19 není první a dost možná ani poslední nakažlivou nemocí, která zachvátila svět. Klimatická změna, mezinárodní cestování a rostoucí světová populace mohou dle vědců přispět ke vzniku další podobné pandemie. Někteří experti se dokonce obávají, že k tomu dojde do deseti let. Zjištění ohledně uzavřených škol proto budou cenná při rozhodování o tom, jak nejlépe v budoucnu takové epidemie zvládat.

Související…

Mladí touží spíš po lásce a blízkosti. Sex je v období po covidu moc nezajímá
Kateřina Hájková

foto: Shutterstock, zdroj: Psychology Today

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...