Naše chápání významu pojmů se od sebe zásadně liší. Neshodneme se ani na slově „tučňák“

Slovo „tučňák“ definuje slovník Merriam-Webster jako „jakýkoliv z různých vzpřímených krátkonohých nelétavých vodních ptáků (čeleď Spheniscidae) jižní polokoule“. Tento popis je docela jednoduchý. Když ale lidé slova používají, nemají na mysli jejich definice, myslí na koncepce – nesčetné vlastnosti, představy či příklady a asociace, které se nám vybaví, když na dané slovo pomyslíme. Naše koncepce určují, co přesně máme na mysli, když mluvíme. Nový výzkum ale zjistil, že tyto koncepce se u jednotlivých lidí liší, a to často šokujícím způsobem – a to i pro slovo „tučňák“. Pro server Scientific American o tom píše vědecký novinář Simon Makin.

Toto neznamená, že se neshodneme na základní definici tučňáka. Ale zatímco někteří lidé je mohou považovat za hlučné, baculaté tvory, kteří se podobají spíše velrybě než orlovi, jiní si pod tímto pojmem představí neohrabaná, podivná zvířata, připomínající spíše pštrosa než delfína. A právě tyto rozdílné pohledy zkoumali vědci z Kalifornské univerzity v Berkeley v nové studii. Její výsledky ukazují, že i ta nejjednodušší podstatná jména mohou v mysli jednotlivců vyvolat desítky různých koncepcí.

Pravděpodobnost, že dva náhodně vybraní lidé budou mít stejnou koncepci tučňáka, je asi dvanáct procent.

Lidé si navíc podle vědců těchto rozdílů většinou nevšímají a domnívají se, že většina ostatních lidí uvažuje stejně jako oni, i když se tak neděje téměř nikdy. Právě to může být jedním z důvodů, proč se lidé tak často dostávají do sporu. „Myslíme si, že to může vysvětlovat mnoho neshod, které lidé mají,“ říká hlavní autorka studie Celeste Kiddová. Když si ale uvědomíme, jak často si možná nerozumíme, může nám to podle ní pomoci dostat se alespoň na podobnou vlnu.

Desítky variant

V prvním experimentu se Kiddová a její tým zeptali téměř 1800 účastníků na úsudky o podobnosti – například: „Co je nejpodobnější tučňákovi? Pěnkava nebo delfín?“ Ve druhém se ptali na úsudky o vlastnostech – například: „Je tučňák hlučný?“ Výsledky vědců překvapivě naznačují, že i u běžných podstatných jmen, jako je právě tučňák, existuje nejméně deset až třicet kvantifikovatelně odlišných variant koncepcí. Podle nich jde o hrubé, ale pravděpodobně konzervativní odhady.

Neshody se ale pochopitelně netýkaly jen tučňáků. Výzkumníci zjistili, že různé koncepce existují pro každé slovo, které předložili. Kromě zvířat tým použil i jména politiků – například George W. Bushe nebo Joea Bidena, kde výzkumníci v jednotlivých koncepcích objevili ještě větší rozdíly.

V některých případech se lidé domnívali, že jsou v názorové většině, i když s nimi prakticky nikdo nesouhlasil. To ukazuje, že lidé si obvykle neuvědomují, do jaké míry ostatní sdílejí jejich představy.

Odborníci očekávali, že u politiků se budou koncepce značně lišit kvůli různým politickým přesvědčením, nicméně míra rozdílů, kterou zaznamenali u základních pojmů o zvířatech, je velmi překvapila. „Pravděpodobnost, že dva náhodně vybraní lidé budou mít stejnou koncepci tučňáka, je asi dvanáct procent,“ říká Kiddová. Zjištění vědců týkající se jednoduchých podstatných jmen tak naznačují, že rozdíly koncepcí se vyskytují tak běžně, že jsou pravděpodobně zásadní pro to, jak o věcech přemýšlíme.

Kiddová zároveň tvrdí, že mnoho rozdílů se odvíjí od životních zkušeností člověka. Lidé se například neshodnou na tom, zda jsou tučňáci těžcí – pravděpodobně proto, že nikdy tučňáka nezvedali. „Nicméně pokud jste pozorovali chůzi tučňáků, možná si myslíte, že jsou těžcí kvůli jejich kývání,“ vysvětluje autorka studie. „V případě, že jste studovali jejich anatomii, možná jste se naučili, že ptáci mají lehkou kostru, a tak si myslíte, že tučňáci jsou lehcí,“ dodává.

Klíč k porozumění?

Výzkumníci také požádali účastníky, aby si tipli, jaký podíl lidí o věcech přemýšlí stejně jako oni. Následně tyto odpovědi porovnali se skutečnými čísly. Zatímco účastníci studie se domnívali, že s nimi budou souhlasit přibližně dvě třetiny lidí, skutečný podíl byl obvykle mnohem menší. V některých případech se lidé domnívali, že jsou v názorové většině, i když s nimi prakticky nikdo nesouhlasil. To ukazuje, že lidé si obvykle neuvědomují, do jaké míry ostatní sdílejí jejich představy.

Lidé se domnívají, že většina ostatních jedinců uvažuje stejně jako oni, i když se tak neděje téměř nikdy. Právě to může být jedním z důvodů, proč se lidé tak často dostávají do sporu.

Tato zjištění by mohla mít význam pro neshody v závažnějších otázkách. „Pokud se toto stává u běžných podstatných jmen, o kolik horší to může být u abstraktních slov, která používáme k popisu velkých problémů, jimiž se zabýváme?“ táže se neurolog Kris De Meyer z londýnské King's College, který se na studii nepodílel. „Tyto metody naznačují, že lidé mají různé konceptualizace slov jako nerovnost, spravedlnost, změna klimatu a všech ostatních, které používáme k popisu toho, co je pro nás důležité,“ poznamenává.

Studie nabízí naději, že někdy můžeme překonat naše rozdíly tím, že si je jednoduše uvědomíme, že když se lidé neshodnou, nemusí to být z důvodů, o nichž si myslí, že za tím jsou, říká Kiddová. „Může to být jen proto, že se jejich koncepce neshodují,“ dodává. Její rada zní: „Vyříkejte si to. Otázky jako 'Co tím myslíš?' pomohou zabránit tomu, aby náš konflikt vykolejil.“