fbpx

Je to pravá láska? Nebo jen nechcete zůstat sami? 1 fotografie
Zdroj: Shutterstock

Podle těchto tří ukazatelů poznáte, že spíš než pravá láska vás s partnerem pojí závislost a strach z toho, že po rozchodu byste si nikoho jiného/lepšího nenašli

Zveřejněno: 11. 5. 2023

Byla to láska jako z pohádky. Jako byste konečně našli spřízněnou duši, kterou hledáte po celý dosavadní život. Proto je přece jasné, že musíte být neustále spolu. Přestože všude chodíte jako siamská dvojčata, stejně se neubráníte záchvatům žárlivosti. Kdo nežárlí, ten nemiluje? Tak pozor, tohle už nejspíš v pořádku není! Jak ve svém článku píše americký psycholog Mark Travers, možná na začátku vašeho vztahu nestála osudová láska, ale docela obyčejný strach z osamění.

Vidím velký špatný?

Všichni víme, jak propastný je rozdíl mezi hledáním toho pravého/té pravé a zoufalou snahou, kdy nového partnera nebo partnerku tlačíme na sílu. Někdy se všechno semele tak rychle, že raději ani nepřemýšlíme o tom, kolik kompromisů a varovných znamení jsme přehlédli. Do nebe volající signály, že se řítíme do průšvihu, většinou vidí jen naši nejlepší kamarádi. Sami je pochopíme až po rozchodu.

V čem spočívá trik lidí žijících v dlouholetém naplněném vztahu? Že tu něco nehraje, dovedou správně vyhodnotit hned na jeho začátku. Jen si vzpomeňte na kultovní věštkyni Jolandu a její „vidím velký špatný.“ Přesně to bychom měli umět taky. Dobrá zpráva? Můžete se to naučit, chce to jen trochu cviku a empatie. Zkuste si zodpovědět následující otázky:

1. Můžete být ve vztahu sami sebou?

Jedním z klíčových znaků vztahu založeného na strachu je, že se chováme jako někdo úplně jiný. Strach ze ztráty partnera nás tlačí ke zdi. Obětujeme své hodnoty, čas, peníze (dosaďte si cokoliv), jen abychom se vyhnuli negativní reakci našeho protějšku.

Zanedbáváte své vlastní potřeby, zájmy a kamarády? Společně strávený čas s partnerem je pro vás místo uvolnění spíš soutěž o to, abyste nic nepokazili? Zbystřete, v tomto vztahu vám nebude dobře ani do budoucna. Jaké další věci by se ještě neměly dít?

  • Jeden z partnerů se pokouší ovlivňovat a kontrolovat druhého.
  • Jeden z dvojice se chová často bezradně a nezvládá náročnější situace.
  • Nedodržování a narušování osobních hranic – ať už u nás, nebo u druhého.

Jedním z klíčových znaků vztahu založeného na strachu je, že se chováme jako někdo úplně jiný. Strach ze ztráty partnera nás tlačí ke zdi. Obětujeme své hodnoty, čas, peníze (dosaďte si cokoliv), jen abychom se vyhnuli negativní reakci našeho protějšku.

2. Umíte být šťastní, i když zrovna nejste spolu?

Samozřejmě, přítomnost našich milovaných nás naplňuje štěstím. Někdy ale tato vnitřní spokojenost pramení spíš z toho, že jsme se vyhnuli ochromující samotě.

Cítíte se bez svého partnera natolik prázdní, že v jeho nepřítomnosti nemůžete plnohodnotně fungovat, natož se radovat třeba z výletu jen se svou nejlepší kamarádkou? Možná je strach ze ztráty partnera silnější než láska k němu. Mezi další varovné znaky patří:

  • Očekávání, že partner bude trávit většinu nebo všechen volný čas jen ve vztahu.
  • Neochota „sdílet“ svého partnera na akci, kde je více lidí – třeba na narozeninovém večírku společných přátel.

Jak poznat, kdy už je žárlivost přes čáru? Když přestanete partnerovi důvěřovat. Pokud mu slídíte v telefonu, čtete jeho e-maily, neustále se vyptáváte, kam jde, místo abyste věřili jeho slovům… to už není láska.

3. Žárlivost je vaše druhé jméno?

Občasná žárlivost je zcela normální, a naopak může vztah posílit. Partneři se zkrátka neberou jako samozřejmost a jejich intimní chvíle jsou vášnivější.

Jakmile ale tato normální žárlivost překročí své meze, stane se z ní noční můra. Nezdravá žárlivost je příliš častá a zcela iracionální. Nejčastěji se týká úzkostných lidí, kteří nedovedou dát svému protějšku důvěru. Vyústit může až ve stalking, prohledávání osobních věcí a psychické týrání partnera.

Kořeny této toxické a paranoidní žárlivosti přitom můžeme, stejně jako v předchozích případech, hledat v přehnaném strachu ze ztráty partnera a následném osamění.

Jak poznat, kdy už je žárlivost přes čáru? Když přestanete partnerovi důvěřovat. „Pokud mu slídíte v telefonu, čtete jeho e-maily, neustále se vyptáváte, kam jde, místo abyste věřili jeho slovům… to už není láska, ale extrémní žárlivost,“ sdílí svůj názor na webu Quora Jennifer Somnerová

Dejte si načas

Jste zvyklí žít a rozhodovat se v poklusu? Potom rozhodně zvolněte tempo, aspoň co se týká hledání životního partnera. Spěch hraje rozhodně v náš neprospěch, víc než při výběru čehokoliv jiného. Neustálé rozchody a konce horrorových románků ještě stupňují tlak na to, že tentokrát to prostě musí vyjít.

Nemusí! Místo obrážení večírků a scrollování Tinderu věnujte čas svým přátelům a oblíbeným zálibám. Uvidíte, že dobrou náladu si dovedete zařídit i úplně sami. A navíc bez výčitek k partnerovi, který k vám prostě nesedne.

„Pokud se spontánně rozhodnete, že dnešní večer bude "večerem historických deskových her", a začnete obvolávat kamarády, nikdo vám v tom nebude bránit!,“ sdílí výhody single života Eric Andersson.

Pokud byste chtěli spontánně vyrazit na pětitýdenní výlet do Almy v Arkansasu (kde se mimochodem nachází největší špenátová plechovka na světě), nikdo vám v tom nebude bránit! Jen to zkuste...

Související…

Jen láska nestačí: Vztah bez ní dlouho nepřežije, ale sama o sobě ho nespasí
Kateřina Hájková

foto: Shutterstock, zdroj: Psychology Today

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...