fbpx

Stárnete rychle? Reálný věk se od toho biologického liší 1 fotografie
zdroj: Shutterstock

Proč někdo vypadá v padesáti na třicet a jiní už ve čtyřiceti tráví hodiny v čekárnách lékařů? Svou roli hraje genetika, ale i životní styl. Přečtěte si, jak zvrátit stárnutí a snížit váš biologický věk

Zveřejněno: 24. 4. 2023

Stává se vám, že se probudíte po 8 hodinách spánku, ale stejně cítíte únavu a se slzou v oku vzpomínáte na dobu, kdy jste přišli z baru ve 3 ráno, spali 5 hodin a v 8 už jste byli na nohou a zvládli celý den fungovat? A co vaše kolena? Nezačínají se poslední dobou ozývat?

Tyto příznaky stárnutí jsou naprosto normální a projevují se téměř u každého. Existují však výjimky. Někteří lidé jakoby se svému věku vzpírali. Například herec Paul Rudd, který ztvárnil postavu Ant-Mana, byl v roce 2021 ve svých 52 letech prohlášen časopisem People za nejvíc sexy muže. A nemusíme chodit ani tak daleko. I u nás v Česku můžeme uvést příklad modelky Terezy Maxové nebo Daniely Peštové, které po padesátce vypadají i bez zákroků plastických chirurgů pořád skvěle.

Je věk pouze číslo?

Vědci věnují velkou pozornost pochopení příčin a rizikových faktorů nemocí, souvisejících s věkem, jako je Alzheimerova choroba, demence, osteoporóza nebo rakovina. Mnozí z nich však ignorují hlavní rizikový faktor všech těchto nemocí: samotné stárnutí, které až tisícinásobně zvyšuje riziko vzniku mnoha chronických onemocnění. Je tedy škodlivější než kouření nebo nedostatek pohybu.

Žádní dva lidé však nestárnou stejně. Ačkoli je věk hlavním rizikovým faktorem pro řadu chronických onemocnění, je nespolehlivým ukazatelem toho, jak rychle bude váš organismus chátrat nebo jak jste náchylní k jednotlivým onemocněním. Je to proto, že existuje rozdíl mezi vaším chronologickým věkem neboli počtem let, které jste prožili, a biologickým věkem – vašimi fyzickými a funkčními schopnostmi.

Rychlostarci

Aditi Gurkarová, odborná asistentka geriatrické medicíny na Pittsburské univerzitě, se zajímá o novou definici věku. „Místo chronologického věku se v mé laboratoři věnuji měření biologického věku. Biologický věk je přesnějším měřítkem zdravého života neboli počtu let, které prožijeme ve zdraví, než chronologický věk a není v přímé souvislosti s vráskami a šedinami. U rychle stárnoucích lidí dochází k rychlejšímu zhoršování tělesné kondice ve srovnání s jejich chronologickým věkem,“ popisuje.

Děti dlouhověkých rodičů, a dokonce i ti, kteří mají dlouhověké sourozence, mají tendenci žít déle.

Tento jev pozorovala Gurkarová i u svých prarodičů: „Moje babička, která se dožila 83 let, ale byla upoutána na lůžko a posledních několik let svého života si nepamatovala, kdo jsem, patřila k takzvaným rychlostarcům. Na druhou stranu můj dědeček se také dožil 83 let, ale byl aktivní, v dobré tělesné kondici, a dokonce se mnou až do své smrti dělal domácí úkoly – stárnul zdravě.“

„Vzhledem k bezprecedentnímu nárůstu stárnoucí populace ve světě se domnívám, že přijít na způsoby, jak měřit biologický věk a jak udržet nebo oddálit jeho postup, má zásadní význam nejen pro zdraví jednotlivce, ale také pro sociální, politické a ekonomické zdraví naší společnosti. Včasné odhalení rychlého stárnutí představuje příležitost, jak biologické stárnutí oddálit, změnit, nebo dokonce zvrátit,“ myslí si Gurkarová.

Stárnutí máme v genech

Biologické stárnutí závisí na mnoha aspektech. Je výsledkem složité kombinace genetických vlastností a je ovlivňováno faktory, jako je složení střevního mikrobiomu, životní prostředí, životní styl, stres, strava nebo pohyb.

Dříve se mělo za to, že genetika nemá na stárnutí a dlouhověkost žádný vliv. Na počátku 90. let 20. století však vědci přišli s první studií, která identifikovala geny, schopné prodloužit život malého červa. Od té doby byly provedeny studie další, které vliv genetiky na stárnutí potvrzují.

Například děti dlouhověkých rodičů, a dokonce i ti, kteří mají dlouhověké sourozence, mají tendenci žít déle. Vědci také identifikovali více genů, které dlouhověkost ovlivňují a hrají roli v odolnosti a ochraně před stresem. Patří mezi ně geny, které opravují DNA, chrání buňky před volnými radikály a regulují hladinu tuků.

Molekulární otisk stárnutí může poskytnout nástroj, který pomůže identifikovat lidi, kteří jsou méně odolní a vyžadují agresivnější sledování a včasnou intervenci, aby si zachovali zdraví.

Z pozorování jednovaječných dvojčat, která mají stejné geny, ale ne stejnou délku života, je však zřejmé, že geny nejsou jediným faktorem, který stárnutí ovlivňuje. Ve skutečnosti se geny pravděpodobně podílejí na biologickém věku pouze z 20–30 %. To znamená, že biologické stárnutí mohou silně ovlivňovat i jiné aspekty.

Vliv životního prostředí a stylu života

Vědci zjistili, že faktory životního prostředí a životního stylu, jako jsou sociální vazby, spánkové návyky, pitný režim, pohyb a strava, mají na biologický věk velký vliv.

Sociální vazby jsou klíčové pro celoživotní pohodu. V průběhu času nebo v důsledku ztráty rodiny, přátel či deprese a jiných onemocnění však může být náročné je udržet. Několik studií uvádí silnou souvislost mezi sociální izolací, zvýšeným stresem, nemocností a úmrtností.

To, že velkou roli hrají také strava a pohyb, dokazují tzv. modré zóny, oblasti, kde se lidí dožívají vysokého věku. Lidé v těchto regionech jedí zdravou, převážně rostlinnou stravu, jsou aktivní a mají dostatek sociálních propojení. Ačkoli novější studie o vlivu dietních opatření, jako je přerušovaný půst a časově omezené stravování, na dlouhověkost nebyly důkladně testovány, ukazují na četné zdravotní výhody, včetně lepší regulace glukózy a inzulínu.

Takže pokud se obáváte, že nemáte tu nejlepší genetickou výbavu, co se stárnutí týče, strava a pohyb jsou věci, které může ovlivnit každý z nás.

Lze měřit biologický věk?

V současné době neexistuje žádný účinný test, který by umožnil předpovědět zdravotní vývoj jedince například již v dětství tak, aby bylo možno zasáhnout a kvalitu života s přibývajícím věkem zlepšit. Vědci se v současnosti snaží identifikovat molekulu, která by byla dostatečně citlivá a specifická, aby mohla sloužit jako jedinečný otisk biologického věku.

„Při diskusích o biologickém věku je důležité brát v úvahu zdraví a odolnost jedince a nezaměřovat se pouze na jeho onemocnění. Odolnost je stav adaptace a odrazu od zdravotních problémů a často lépe předpovídá funkční zdraví. Molekulární otisk stárnutí může poskytnout nástroj, který pomůže identifikovat lidi, kteří jsou méně odolní a vyžadují agresivnější sledování a včasnou intervenci, aby si zachovali zdraví, a může pomoci snížit zdravotní rozdíly mezi pohlavími, rasami a etniky,“ říká Gurkarová.

Související…

Lze proces stárnutí zpomalit? Ano. Třeba tím, že se nebudete chovat "na svůj věk"
Hana Průšová

foto: Shutterstock , zdroj: The Conversation

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...